Web zprávy

Bělorusko měsíc po volbách: odpůrce režimu zatýkají cíleně, zakuklení lidé mlátí demonstranty obušky | iROZHLAS

Podobně jako v minulém týdnu také během uplynulé soboty patřily ulice Minsku ženám, v neděli pak centrum běloruské metropole zaplavily další desítky tisíc demonstrantů odhodlaných bojovat s režimem Alexandra Lukašenka. A zatímco se ulice bouřily, z Litvy se ozvala kritika kvůli „nečinnosti“ Evropské unie. Je reakce sedmadvacítky dostačující? „Navenek působí unie bezzubě, pro Bělorusy to je zklamání,“ varuje odbornice Tereza Soušková z AMO.



Analýza
Minsk

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Postavit se Lukašenkovi a jeho 26letému vládnutí přišlo do centra Minsku jen za neděli přes 100 tisíc lidí | Zdroj: Reuters

„Opakuje se určitý scénář. Přes týden, kdy jsou protesty oslabené, bezpečnostní složky tolik nezasahují. O víkendu je ale nápor protestujících daleko vyšší a zvyšuje se i počet zadržených,“ popisuje formu protestů v Bělorusku odbornice na východní Evropu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).


V Minsku protestovaly desetitisíce lidí. Policie měla připravenou těžkou techniku, zatkla na sto účastníků


Číst článek

Postavit se Lukašenkovi a jeho 26letému vládnutí přišlo do centra Minsku jen za neděli přes 100 tisíc lidí, další tisícové demonstrace se pak konaly také v Grodnu nebo Brestu. Podle nedělních zpráv agentury Interfax mělo být v tento den zadrženo nejméně sto protestujících, běloruské ministerstvo vnitra v pondělí nicméně ohlásilo, že během neděle policie zatkla celkem 633 lidí, z toho přes 350 zadržených ve vazbě zůstává.

Nedošlo sice na násilí, jaké se v běloruských ulicích odehrávalo během tří dnů po prezidentských volbách 9. srpna, i tak bylo rozhánění demonstrantů často velmi brutální. Na sociálních sítích se během víkendu objevovaly záběry mužů v civilu a kuklách, jak pronásledují demonstranty na ulicích a surově je mlátí obušky.

Tito neoznačení „rozhaněči“ demonstrantů nejsou s režimem na první pohled nijak spojeni, mají ale odpůrce režimu zastrašit. Podobná taktika se využívá v postsovětských státech běžně, říká Soušková. Jejich úkolem je ukázat demonstrantům, že režim nepolevuje, a zároveň smést vinu ze státu za to, že používá sílu proti vlastním občanům.

„Je to taková šedá zóna, ke které se režim nijak nehlásí. Jsou to příslušníci polostátních útvarů nebo složek, které jsou řízeny státem, případně jde o najaté žoldnéře. Mají působit jako pouliční rváči, kteří násilně rozhánějí demonstrující, vina se ale nedá hodit na vládu. Pokud totiž půjdou lidi rozhánět omonovci (příslušníci pořádkových jednotek OMON pozn. redakce), vyvolá to velkou reakci Bělorusů a možná i zahraničí,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz analytička.

Cílené zatýkání

Bělorusko se zmítá v povolebních protestech přesně měsíc, během kterého se forma demonstrací i taktika režimu postupně proměňovaly. Zatímco těsně po hlasování, které označují za zfalšované nejen protestující, ale i mezinárodní organizace včetně Evropské unie, byly protesty vyhrocenější a radikálnější, nyní je odpor proti režimu vyjadřován více poklidně.

„Pokud porovnáme počty demonstrujících ze dvou týdnů těsně po volbách s tím, kolik lidí vychází do ulic nyní, trochu to kleslo. Zároveň to bohužel není podpořeno významnými stávkami podniků. Lukašenkovy úřady upustily od velkého použití násilí a soustřeďují se na cílenější zatýkání koordinátorů protestů nebo novinářů. Je také vidět, že se režim snaží nechat demonstrace vyhladovět. Čím déle se budou protesty natahovat, tím víc budou slábnout,“ míní Soušková.

Do konceptu „cílenějšího zatýkání“ zapadá také údajné zatčení jedné z opozičních vůdkyň Maryje Kalesnikavové. Členka vedení takzvané koordinační rady, kterou v srpnu vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci, byla podle běloruského server tut.by v pondělí unesena v centru Minsku. Podle očitých svědků ji neznámí lidé zadrželi a odvezli v dodávce pryč.

S Kalesnikavovou, která působila jako poradkyně vyřazeného prezidentského kandidáta Viktara Babaryky, před volbami spojila síly Svjatlana Cichanouská a manželka vyloučeného kandidáta Capkala. Společně vedly předvolební mítinky, kterých se pravidelně účastnily tisíce lidí. Zatímco Cichanouská, která se nakonec stala Lukašenkovou protikandidátkou, byla nucena utéct do Litvy, Capkalová se nyní nachází v Rusku.

„Maryja Kalesnikavová je velmi zajímavá osobnost ženského tria, která se stala symbolem důvěry i celých protestů. Zdálo se mi, že byla dosud trochu upozaděná. Jediná z nich přitom zůstala v Bělorusku, potenciál tohoto tria proto v Bělorusku zůstal právě v ní. V zemi ji zná dnes každý,“ vysvětluje analytička, proč se režim zaměřil právě Kalesnikavovou.

Server Tut.by v úterý informoval, že tři členové běloruské opozice včetně Maryje Kalesnikavové v noci na úterý prošli jednou z kontrol na ukrajinské hranici, ale jen dva se na území Ukrajiny dostali. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka přitom nešlo o dobrovolný odjezd.

„Jednalo se o nucené vyhoštění z rodné země. Maryju Kalesnikavovou se z Běloruska vykázat nepodařilo, protože tato odvážná žena podnikla kroky, které zabránily jejímu přemístění přes hranici. Zůstala na území Běloruské republiky,“ napsal Heraščenko na facebooku.

Podle ruského opozičníka Ilji Jašina Kalesnikavová zabránila násilné deportaci z Běloruska tak, že si na hraničním přechodu zničila pas, tudíž ji nemohla Ukrajina vpustit na své území. Soušková k tomu podotýká, že násilné vypuzení opozičníků za hranice je „oblíbený nástroj Lukašenkovy propagandy“. „Téměř všichni význační běloruští opozičníci jsou nyní v zahraničí,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Ruské plány s Lukašenkem

Zatímco protesty proti režimu v zemi pokračují i měsíc po zfalšovaných volbách, Lukašenko hledá způsoby, jak se udržet u moci. Spoléhá se přitom na Rusko, které už po prvních demonstracích požádal o pomoc. Role Moskvy, která je s Minskem výrazně ekonomicky a obchodně propojená a která v srpnu přislíbila běloruskému režimu „podporu při řešení vzniklých problémů“, je pro další vývoj v zemi zcela klíčová.


Použití novičoku není náhoda, bylo možné zbavit se Navalného jinak. Je to signál Kremlu, tvrdí experti


Číst článek

Šéf Kremlu Vladimir Putin už nechal vytvořit speciální policejní zálohy, které mohou v případě bezprostředního ohrožení Lukašenkovy vlády v sousední zemi zasáhnout, zatím ale tvrdí, že to není potřeba.

„Na začátku jsme viděli, že reakce Ruska na dění v Bělorusku byla spíš liknavá. Lukašenko se snažil donutit Rusko k nějaké větší akci na jeho podporu, Moskva ale pořád odolávala, proběhlo sice několik vyjádření, která ale neměla akční potenciál. Setkání uskutečněná minulý týden ukazují, že už dochází k reálnému vyjednávání o tom, co se bude dít dál,“ upozorňuje na posun v bělorusko-ruském snažení odbornice AMO.

Klíčové rozhovory minulý týden proběhly jak v Minsku, tak v Moskvě. Zatímco běloruskou metropoli navštívil ruský premiér Michail Mišustin, v pátek do Moskvy přiletěl běloruský ministr obrany Viktar Chrenin. Sbližování obou zemí ale naznačuje i rozhodnutí Lukašenka, který nechal vyměnit šéfa běloruské KGB za Ivana Tertela – podle listu The New York Times člověka blízkého ruské tajné služby FSB.

„Moskva cítí příležitost. Pokud podpoří Lukašenka, hodlá z toho vytěžit co nejvíc výhod,“ poukazuje Soušková. A nejde jen o podporu v kauze otravy ruského blogera Alexeje Navalného, kterou Lukašenko vyjádřil Putinovi minulý týden. V první řadě má být pro Rusko onou výhodou větší integrace v rámci takzvaného Svazového státu, o kterou se Kreml snaží posledních několik let, Bělorusko se jí ale dosud bránilo.

Vyvrcholením těchto rozhovorů mezi ruskými a běloruskými představiteli má být očekávaná schůzka Lukašenka s Putinem, která proběhne tento nebo příští týden. „Nemyslím si, že by tato schůzka přinesla pro aktéry něco nového. Dojde tam spíš na oznámení a představení veřejnosti toho, co se nyní v zákulisí dojednává. Myslím, že Putin podpoří Lukašenka ve funkci prezidenta nebo v nějaké jiné funkci v čele země a ukáže se, co za to Rusko vlastně bude chtít,“ odhaduje analytička.

Zatímco těsně po hlasování byly protesty vyhrocenější a radikálnější, nyní je odpor proti režimu vyjadřován více poklidně. | Zdroj: Reuters

Bezzubá reakce EU?

Zatímco Lukašenko hledá pomoc u Moskvy, běloruská opozice pod vedení Cichanouské vzhlíží v době vrcholící krize k Západu. Představitelka běloruské opozice, která se po volbách uchýlila do Litvy, v pátek prostřednictvím videohovoru vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a vyzvala k vyslání mezinárodní pozorovatelské mise do Běloruska.


Petra Procházková: V Bělorusku není atmosféra strachu. Všude slyšíte nelichotivé vtipy na Lukašenka


Číst článek

Právě z Litvy se přitom ozývají hlasy, podle kterých by Západ a především Evropská unie měly vůči běloruskému režimu vystoupit razantněji. Na nečinnost EU ohledně současné krize v Bělorusku, která podle něj oslabuje důvěryhodnost unijní zahraniční politiky, si v nedělním vydání britského deníku Financial Times postěžoval také litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Běloruská opozice podle jeho slov potřebuje konkrétní pomoc. Litevský šéf diplomacie by upřednostňoval, aby unie uvalila na běloruské činitele sankce stejně, jako to učinily pobaltské země, kromě Litvy také Lotyšsko a Estonsko. Na sankčním seznamu této trojice se kromě Alexandra Lukašenka ocitlo 29 dalších běloruských představitelů.

Na podobě sankčního seznamu osob odpovědných za volební podvody, následné potlačení protestů a represe v Bělorusku zástupci evropské sedmadvacítky v současnosti diskutují. Podle pátečních informací deníku die Welt na něm ale samotný Lukašenko nefiguruje, a to údajně kvůli postoji Německa, Francie a Itálie, podle kterých je potřeba zachovat prostředky, jak s „posledním diktátorem Evropy“ komunikovat.

„Dlouhou dobu se v unii mluvilo o tom, kdo by se na sankčním seznamu unie měl objevit. Jedním z prvních by měl být samozřejmě právě Alexandr Lukašenko, na druhou stranu ale Německo a Francie daly najevo, že nechtějí uzavírat cesty jednání s režimem. Do jaké míry to je dobrý nápad, nechme stranou, ale navenek působí unie nejednotně. Pro Bělorusy to znamená velký pocit zklamání,“ komentuje postoj unijní sedmadvacítky Soušková.


Běloruské vězení je hrozné místo, podepsalo se na manželově zdraví, říká žena stíhaného opozičníka


Číst článek

V pondělí pak agentura Reuters s odvoláním na unijní diplomaty informovala, že by se na seznamu mělo objevit celkem 31 jmen. „Dříve jsme se shodli na 14 jménech, podle mnohých států to ale nebylo dost. Nyní jsme našli shodu na dalších 17 jménech,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z diplomatů. Konečné rozhodnutí má padnout na jednání ministrů zahraničí 21. září. O den později mají sankce vstoupit v platnost.

„Sankce jsou minimum, není to nějaká ohromná páka, která by něco změnila. Je to symbolické gesto podpory protestujících, kteří jsou na ulicích biti bezpečnostními složkami. Pobaltské státy mají daleko ostřejší vztah k Bělorusku a Rusku, mají s nimi historickou zkušenost a jsou na přední linii onoho rizika. Tyto země se proto vždy postaví za co nejhlasitější odpověď,“ říká Soušková s tím, že hledání shody na sankcích je zdlouhavé, k jejich přijetí je totiž zapotřebí jednomyslný souhlas všech 27 zemí.

„Navenek to ale působí hrozbě bezzubě a ukazuje to, že v případě potřeby trvá společná reakce dlouho. To vysílá signál nejen Bělorusku, ale i Rusku, že si v regionu může dělat, co chce, a že unii o region Východního partnerství až tak nejde. Pokud totiž dojde na lámání chleba, unie se tam nebude angažovat, už vůbec ne vojensky, ale i v případě vyhlášení sankcí jako určitého gesta je reakce bezzubá. Vzhledem tomu všemu si myslím, že z toho EU vyšla s hodně pošramocenou pověstí a není to dobře, pokud jde o budoucnost dalších států,“ uzavírá analytička AMO.

Eliška Kubátová

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Reklama na Twitteru nebude, nařídilo Turecko

Turecko loni přijalo zákon, který mimo jiné nařizuje, aby velké zahraniční sociální platformy s více …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *