Web zprávy

Berlín: nové letiště se otevře i přes covid

Letiště Willyho Brandta Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt, kód BER) se dříve oslavovalo jako symbol ambiciózního znovusjednocení Německa; teď jeho bolestný zrod ještě dokresluje rozhodnutí otevřít ho během pandemie, 31. října.

Přinejmenším desetkrát se už termín posouval, podobně jako rozpočet. Stavět se začalo roku 2006 se sliby o březnu 2011 a 2,83 miliardy eur (76,5 mld. Kč). Dnes se hovoří o více než sedmi miliardách eur (190 miliard korun) a ještě jsou obavy, že bude stát daňové poplatníky další peníze. Až 1. října letiště obdrželo poslední povolení a mohlo naplánovat otevření.

V době největší krize letectví v jeho stoleté historii, kdy je většina letadel na zemi a velké aerolinky čelí hrozbám bankrotu, i šéf nového letiště Engelbert Lütke Daldrup uznává, že je to přinejlepším kurážné, ne-li šílené: „Ne jen Berlín, celé Německo je kvůli tomu pro smích. Němečtí inženýři se cítí zahanbeni, včetně mě,“ přiznal novinářům na exkurzi takřka hotového letiště. Na internetu či hrncích a tričkách se to hemží vtipy jako „Přestěhujme radši Berlín k nějakému funkčnímu letišti.“

Přes 14 let dlouhá stavba je u konce. Nové letiště v Berlíně ale otevře jen částečně

„Jsme připraveni ke startu, ale očekávám, že potrvá až tři, možná čtyři roky, než se vrátíme na úroveň před koronavirem. Ekonomická situace je dramatická,“ cituje ředitele Guardian.

Podle srpnových (posledních dostupných) statistik napočítala obě stávající berlínská letiště meziroční propad o 74 %. Na jaře, za nejpřísnějších opatření, to bylo i 99 %. Už před čtyřmi měsíci požádala Lufthansa německou vládu o pomoc 9 miliard eur (243 mld. Kč). I operátor nového letiště požádal o 300 milionů eur (8 mld. Kč), než se vůbec otevře. Kritici mu vytýkají, že koronavirem jen maskuje už existující krizi. 

„Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (270 milionů korun) měsíčně,“ řekl v květnu novinářům šéf Daldrup. Rovněž zaměstnanci nového letiště rovnou začnou v režimu kurzarbeit – budou chodit do práce jen na částečnou dobu za poměrnou část mzdy, zbytek doplatí vláda.

Generálka s komparzem

Zatím ovšem mají napilno, ač se ještě nelétá. Pečlivě testují a nacvičují všechny aspekty provozu, od check-inu přes srozumitelnost cedulí až po funkci toalet. V rolích cestujících jim pomáhají tisíce komparsistů-dobrovolníků.

„V roce 2019 jsem v časopise četla, že se hledá přes 10 000 zkušebních cestujících. Beru okamžitě, řekla jsem si. Registrovala jsem se… a teď jsem ‚odletěla‘ do Gruzie a Anglie a simulovala cesty z Finska a Anglie,“ popsala na instagramu dobrovolnice Vroni. Odbavení, zavazadla, bezpečnostní kontroly i hledání gateu a rukávu. Jen jedno chybí: letadla.

„Zatím stále létáme jen autobusem, ale jinak je to jako docela jako na letišti,“ píše dobrovolník Robin. Na památku jim vedle fotek zůstanou falešné boarding passy a pár upomínkových předmětů jako klíčenka, hrnek a taška.

Ještě před pandemií se projekt potýkal jak s vážnými, tak se směšnými problémy, v tisku se propíral třeba i typ použitých hmoždinek, kabelů, požárních dveří či sprinterů. V zimě 2013, kdy už letiště vypadalo docela hotové, se celý prázdný terminál naplno rozsvítil ­– a několik týdnů nikdo nemohl přijít na to, jak zhasnout. Spousta dalších systémů, třeba rukávy i informační panely, už funguje nejméně sedm let, areál vypadal jako letiště duchů. 

Rok poté rádio RBB hovořilo o neskutečných 66 tisících závad, přidejte vyšetřování korupce a dalších šlendriánů… V rozmezí čtyř let se vystřídali čtyři generální ředitelé, kvůli letištnímu debaklu rezignoval roku 2014 i dlouholetý berlínský primátor Klaus Wowereit.

Aspoň je prý teď po neustálém napravování a kontrolování nejbezpečnější na světě, ujišťuje ředitel Daldrup.

A vedle ekonomické a technické dostává BER kritiku i estetickou – design interiérů, například béžové podlahy či ořechové obložení, až ostudně připomíná 90. léta.

Malé eskalátory i špatné monitory: Berlínské letiště zdolalo 150 tisíc závad. Otevře v říjnu?

Většinu trablů se snad podařilo vyřešit, ale některé jen obtížně. Ve snaze redukovat hluk musí při startu z jižní ranveje a východních větrech piloti hned pár vteřin po startu, 180 metrů nad zemí, stočit stroj o 145 stupňů – skoro do protisměru! Je to náročnější pro posádku i cestující, píše Tagesspiegel. V branži se tomu říká Hoffmannkurve (Hoffmanova zatáčka), mezi sebou ale piloti používají novotvar Kotzkurve – blicí zatáčka.

Zatím má nový terminál 1 a starý terminál 5 (dosavadní letiště Schönfeld) roční kapacitu 27 milionů cestujících. Terminál 2 pro dalších šest milionů lidí se dostavěl v září;  měl poskytovat dodatečné kapacity pro nízkonákladové společnosti, ale zatím se neotevírá, za pandemie nebude potřebný. Stejně nejistá pak jsou rozšiřování o další „satelitní“ terminály 3 a 4, případně třetí ranvej, které by zajistily až padesátimilionovou kapacitu. Pro srovnání, Letiště Václava Havla loni odbavilo 17,8 milionu cestujících.

Původně se plánovala velkolepá ceremonie za účasti stovek celebrit, nakonec bude otevření skromné. Několik týdnů budou ještě v provozu stávající letiště Schönefeld a Tegel, ale jejich vybavení i personál se postupně přesouvá do nového.

Jedno místo tří

Svého času sloužila Berlínu, rozdělenému mezi NDR a Západní Berlín, hned tři letiště, teď se to konečně nebude plést.

Tempelhof (THF) – Název odvozen od řádu templářů, jemuž tyto pozemky kdysi patřily. Letadlo tu předváděl už jeho vynálezce Orville Wright roku 1909. Letiště tu bylo od roku 1923, o tři roky později tu byla založena Luft Hansa. Jako první letiště na světě bylo napojeno na síť metra. Masivní rekonstrukce a rozšíření za nacistické vlády z Tempelhofu učinily ikonu předválečného letectví, terminál o straně 1,2 kilometru byl jednou z největších budov planety.

V červnu 1948 sovětské velení zcela odřízlo západní okupační sektory Berlína, dvěma milionům obyvatel hrozil hlad. Americký guvernér dal zřídit slavný letecký most: v největší špičce na Templehofu přistávala i dvě letadla s potravinami a uhlím za minutu. Vzdušné zásobování trvalo rok a čtvrt.

Po znovusjednocení Německa (a Berlína) přestávalo smysl mít tři letiště, Tempelhof se zavřel už roku 2008. Teď je tam obří park, v terminálu se konají veletrhy a dráhy slouží mj. šampionátům elektrické Formule E.

Schönefeld (SXF) – technicky není v Berlíně, nýbrž na kraji sousední spolkové země Braniborsko, stejně jako nové Brandtovo letiště. To ho ostatně zčásti pohltí, stane se Terminálem 5. Tři ranveje tu vyrostly už roku 1934 pro výrobu letadel Henschel. Sídlilo tu sovětské okupační letectvo, roku 1947 tu začalo růst civilní letiště pro Východní Berlín. Loni jím prošlo 11,4 milionu pasažérů.

Tegel (letiště Otto Lilienthala, TXL) – Leží ve čtvrti Tegel, asi 8 km od centra, ale bez kolejového spojení. V 19. století zde byla střelnice dělostřelců, roku 1906 tu vyrostl hangár pro vzducholodi. Ve 30. letech se tu testovaly rakety, zaučoval se zde i legendární Wernher von Braun. Plán postavit zde letiště přišel za blokády, kdy Tempelhof sotva zvládal. Po dvou měsících už na ranveji přistálo první letadlo – oproti průtahům Brandtova letiště neskutečný kontrast. V roce 2019 napočítali 24,2 milionu cestujících. Poslední let je plánován na 8. listopadu, pak se má areál přeměnit na obří technologický kampus pro univerzitu i stovky firem.



Také přečtěte

Impeachment? Kroky Donalda Trumpa jsou učebnicový případ ústavního deliktu, hodnotí právník | iROZHLAS

Ještě se nestalo, aby prezident USA v jednom volebním období hned dvakrát čelil impeachmentu. Oproti …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *