Žen v domácnosti v Česku přibývá. Šťastné nejsou, často ale nemají na výběr
Autoři studie mimo jiné doporučují zlepšit podmínky zaměstnávání rodičů malých dětí, hlavně podpořit flexibilní formy práce a posílit záruku, že se lidé mohou po rodičovské dovolené vrátit do původního zaměstnání. „Existuje velká nejistota, zda si člověk opravdu může děti dovolit a zvládne je uživit. Matka je také postavena před volbu: děti, nebo práce,“ vylíčila zakladatelka vzdělávací platformy M.arter pro lidi na rodičovské Andrea Bohačíková.
Těžký návrat
Návrat je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. „Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v EU činí průměr přes třicet procent,“ upozornila Jana Palancyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věd.
Volná místa s flexibilní pracovní dobou nebo kompletním home office jsou podle Bohačíkové z M.arter často obsazená během jediného dne. „Mnoho zaměstnavatelů automaticky bere částečný úvazek jako půldenní, což může pro ženu na mateřské nebo rodičovské také představovat problém. Kdyby někdo nabízel práci na dvě hodiny denně, dosáhl by na ni skoro každý,“ podotkla.
Ženy po dlouhé rodičovské hůř shánějí práci, vyplývá z dlouhodobé studie
Změnu může přinést novela, kterou začátkem června schválila vláda. Navrhuje v ní, aby se snížily odvody u kratších úvazků. Pokud by firmy či úřady na osm až dvaatřicet hodin týdně zaměstnaly lidi nad pětapadesát let, rodiče dětí do deseti let, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do jednadvaceti let či handicapované, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta.
Klesá sebevědomí
Překážku však představuje i nízký společenský status rodičovské dovolené. „Ženám na mateřské či rodičovské dovolené klesá sebevědomí, protože jsou jenom doma. Péčí o děti se však naučí mnohé měkké dovednosti využitelné v pracovním životě. A to by si zaměstnavatelé měli uvědomit,“ uvedla ředitelka Národního centra pro rodinu Marie Oujezdská.
Od rodičovství odrazuje i výše rodičovského příspěvku. „Měl původně sloužit jako náhrada za ušlý výdělek, ale nevalorizoval se osm let a má spíše symbolickou podobu,“ upozornil předseda Sekce služeb pro rodinu v Asociaci poskytovatelů sociálních služeb Jan Schneider.
Nůžky v platech mužů a žen se znovu rozevřely. Může za to i covid
Pobírání sociálních dávek podle něj navíc u nás má velké, i když zbytečné, stigma.
Jako motivace k rodičovství může podle odborníků fungovat i větší zapojení otců do péče o děti. Schneider navrhuje postupné čerpání otcovské dovolené, rozložené do jednoho roku či dvou let po jednom dnu v týdnu. Taková nepřítomnost muže v práci neohrozí a ženě umožní získat čas pro sebe. Podobný model společné péče o dítě je třeba v severských zemích běžný.
