Web zprávy

Čínská sonda dokončila druhý oblet Marsu, aby se k němu mohla lépe přiblížit

„Celková druhá úprava oběžné dráhy byla relativně normální. Spuštění a vypnutí motoru jsme provedli podle očekávání a celkový efekt zážehu byl v souladu s našimi očekáváními. V budoucnu budeme dále hodnotit účinky korekce orbity,“ popsal Tung podle agentury Reuters.

Úprava nastala po určité odchylce sondy od oběžné dráhy po dlouhodobém bezmotorovém letu a má aparátu pomoci co nejvíce, jak jen bude možné, letět po teoreticky vypočítané oběžné dráze. Tím se má k Marsu co nejlépe přiblížit.

Podle Tunga sondu čekají ještě další dvě korekce letové dráhy, a to včetně velkého manévru v hlubokém vesmíru v říjnu. Kromě toho má stroj poblíž rudé planety poněkud zpomalit.

Dosud sonda urazila asi 160 milionů kilometrů, přičemž přímo od Země je aktuálně zhruba 19 milionů kilometrů daleko. Bude cestovat dalších pět měsíců, než se k Marsu přiblíží.

Samotnou družici Tchien-wen 1 s přistávacím modulem a průzkumným roverem vynesla do kosmu z čínského ostrova Chaj-nan 23. července raketa Dlouhý pochod 5. Jde o první pokus Číny s přistáním na naší sousední planetě. Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru 2021. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později.

Emiráty, Čína, USA

Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen, což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př. n. l.).

Již v noci na pondělí 20. července odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty (SAE). Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Na konci července odstartovalo k Marsu pomocí nosné rakety Atlas V z floridského Mysu Canaveral také americké robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost). To má příští rok v únoru přistát na místě tamního kráteru Jezero. Mise má za úkol hlavně hledání známek možného minulého života na rudé planetě, ale i shromažďování vzorků a údajů o jejím klimatu a geologii.

K čemu ale letos nedošlo, tak to je start evropské mise ExoMars, která byla odložena o dva roky, a to už podruhé.

Nyní na Marsu operují dvě robotická zařízení amerického vesmírného úřadu NASA: vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslala NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou korporací Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu též Indie.

Také přečtěte

Mít pevné břicho se vyplatí. Jak ho získat?

Předchází bolestem zad Pevné bříško není jen věcí vzhledu, ale nese s sebou také celou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště