Web zprávy

Daguerrotypii vystaví v bývalých konírnách zámku Kynžvart, bude ve tmě


Jakmile bude hotovo, vrátí se jedinečná památka, zapsaná na prestižní seznam UNESCO, domů na Kynžvart. Bude tu mít podmínky srovnatelné s těmi, za jakých se vystavují nejznámější knižní poklady. Tedy například největší rukopisná kniha světa zvaná Ďáblova bible nebo bohatě iluminovaný románský Vyšehradský kodex.

„Historická hodnota Kynžvartské daguerrotypie je nesmírná. Protože však stejně jako jiné staré fotografické techniky podléhá zubu času, bude pro ni na Kynžvartu vytvořena speciální vzduchotěsná vitrína naplněná inertní atmosférou na bázi dusíku,“ popsal kastelán Ondřej Cink s tím, že inertní atmosféra by měla takřka zastavit proces oxidace destičky.

Vystavena bude v trvalé tmě

Aby nedocházelo k ničení světlem, bude vitrína stát v jakési černé komoře. „Nemůžeme si dovolit, abychom vzácnou daguerrotypii ničili za účelem prezentace. Proto bude vystavena za přísných světelných podmínek. Umístíme ji ve stálé tmě, pouze pokud k ní návštěvník přistoupí, bude lehce nasvícena. Pro mnohé možná bude zklamáním, že toho příliš neuvidí, ale jak jsem již řekl, památka je to velmi cenná, nemůžeme si dovolit ji vystavit podmínkám, které by ji ničily,“ vysvětlil kastelán Cink. 

Ujistil, že lidé si budou moci důkladně prohlédnout velmi dobře nasvícenou kopii.

„Naše Kynžvartská daguerrotypie je mimořádná nejen proto, že je vůbec první svého druhu, ale zachovalo se na ní dokonce i věnování vlastnoručně psané objevitelem této metody zachycení obrazu Louisem Daguerrem. Majiteli Kynžvartu kancléři Klementu Metternichovi ji osobně věnoval,“ popsal Cink. 

Na rub pak Metternich vlastnoručně poznamenal, že mu vynálezce obraz daroval ještě předtím, než představil svůj objev světu na zasedání francouzské Akademie věd.

Nová expozice vybudovaná v bývalých konírnách zámku však nabídne mnohem víc. Na přibližně sedmi stovkách metrů čtverečních ukáže nejen vzácného předchůdce dnešní fotografie a vysvětlí proces vzniku daguerrotypie, ale vystaví i další poklady z kynžvartských sbírek. 

„Aby ta expozice nebyla monotematická, ukážeme památku v kontextu dalších unikátů. Návštěvníci zde uvidí spoustu předmětů, které nejsou z mnoha důvodů vystaveny a zůstávají v depozitářích. Budou to výtvarná díla, knižní poklady a mnoho jiných. A teprve na konci trasy dojdou k té pomyslné třešince na dortu, kterou bude představovat právě daguerrotypie,“ dodal kastelán.

Vytvořit daguerrotypii bylo poměrně složité. Nejprve musel fotograf kovovou desku, kterou chtěl exponovat, důkladně vyleštit. Ve druhém kroku na ni nanesl vrstvu solí stříbra, které byly citlivé na světlo. Poté desku exponoval v přístroji camera obscura, což je vlastně předchůdce fotoaparátu. Dalším krokem bylo zviditelnění obrazu a jeho ustálení. Posledním pak odstranění zbylé světlocitlivé vrstvy. 

Připravenou kovovou destičku mohl fotograf použít do hodiny. Pokud tedy chtěl zachytit scenérii v přírodě, musel si potřebné chemikálie vzít s sebou a připravit vše přímo na místě.

V našich zeměpisných šířkách se doba osvitu pohybovala kolem 30 minut. Hned po dokončení bylo třeba obrázek zasklít. Přitom bylo nutné zajistit, aby se sklo nedotýkalo povrchu destičky a dovnitř se nedostal prach ani voda. Největším nepřítelem daguerrotypie je totiž koroze. 

Na zámku Kynžvart se do dnešních dnů zachovalo asi pětadvacet daguerrotypií. Kromě té Kynžvartské, která zachycuje umělecký ateliér svého tvůrce, jsou na nich například členové kancléřovy rodiny či architektura zřejmě vídeňských staveb. Vzácný je také obraz zámku Kynžvart pravděpodobně z roku 1840.

Také přečtěte

Vatikánský nuncius v Iráku před cestou papeže onemocněl covidem

Vatikánský velvyslanec v Iráku, který připravuje březnovou návštěvu papeže Františka v této blízkovýchodní zemi, onemocněl covidem-19. Arcibiskup …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště