Návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu mění podmínky platby koncesionářských poplatků u firem. Nově nebudou platit za každý přijímač, ale podle počtu zaměstnanců. Podle vlády nejde o snahu získat od firem další peníze do rozpočtu, změna má naopak podnikatelům finančně ulevit. Podle odborníků jsou poplatky od firem službou celé společnosti.
Firmy podle vládního návrhu nebudou platit koncesionářské poplatky podle počtu zařízení, ale podle počtu zaměstnanců
|
Foto: Shutterstock
Firmy se rozdělí do šesti skupin, každá zaplatí různý násobek poplatku. Od trojnásobku u nejmenších firem po stonásobek u těch s více než tisícovkou zaměstnanců. Osvobozeni od poplatku budou pouze OSVČ a podniky do pěti zaměstnanců.
Máte mobil či notebook? Zaplatíte i vy poplatek za televizi, plánuje vláda
Podle firem změna přispěje jen k dojmu, že problémy státní kasy mají zaplatit podnikatelé a jejich zaměstnanci. „Vnímáme návrh výpočtu jen jako další snahu získat prostředky do rozpočtu a další zbytečný výdaj, který nic neřeší,“ vyjádřil se předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Josef Jaroš.
Kritičtější jsou Podnikatelské odbory, které v chystané novele vidí další porušení slibů a předchozích výroků vlády v řadě. „Zvýšení poplatků vnímáme negativně z několika důvodů. Předně proto, že je to skrytá daň a zvyšování daní odmítáme,“ řekl předseda odborů Radomil Bábek.
Televize nebo mobil. Zaplatíš poplatky
Zvýšení nákladů může být podle něj kvůli málo využívané službě pro některé obory podnikání neúměrné. „A v neposlední řadě, jako podnikatelé, kteří musí umět počítat a hospodařit se ziskem, zcela nechápeme, proč by ČT či ČRo měly mít tak obrovské příjmy, se kterými pak velmi nehospodárně nakládají,“ doplnil. Odbory zastávají názor, aby se poplatky zcela zrušily a stát hradil provoz ČT a ČRo z veřejného rozpočtu.
Největší firmy by od 1. ledna 2025, kdy by začala schválená novela platit, odvedly státu statisíce ročně. U největších společností by to při kombinaci 160 korun za televizi a 55 za rozhlas bylo přes čtvrt milionu korun.
Je to úspora, hájí se ministerstvo
Vláda ale odmítá, že by zatěžovala podnikatele další daní. Naopak, vzhledem k tomu, že povinnost platit poplatky se rozšíří i na majitele mobilních telefonů nebo počítačů, je má novela před vyššími výdaji ochránit. Ministerstvo kultury uvedlo příklad na podniku s patnácti zaměstnanci, čtyřmi televizemi, patnácti chytrými telefony, čtyřmi tablety a dvanácti počítači.
„Pokud by firma platila za každý přijímač zvlášť jako doposud, platila by poplatek za 35 zařízení v hodnotě 67 200 korun ročně. Podle návrhu novely platí firma trojnásobek poplatku – tedy 5 760 korun ročně,“ vysvětlila mluvčí resortu Jana Malíková. Podobně je tomu i u rozhlasových poplatků.
Změny u koncesionářských poplatků Ústavní soud řešit nebude. Má v tom jasno
Úlevu ale nebudou mít společnosti, které podnikají s pronájmy vozů. „Ty budou platit poplatek nadále z počtu dopravních prostředků,“ potvrdila mluvčí. Návrh se měl inspirovat německou praxí. „ I v ostatních evropských zemích je obvyklé, že jsou právnické osoby zpoplatněny, protože i pro ně jsou veřejnoprávní služby důležité. Je nutné také zmínit, že německý model byl pro ČR uzpůsoben, firmy v Německu platí řádově vyšší částky,“ doplnila Malíková.
„Je to služba veřejnosti“
Mediální odborník z expertní skupiny Frank Bold Martin Luhan odmítá spekulovat, zda by se podnikatelé mohli pouštět do soudních sporů, například kvůli tomu, že veřejnoprávní média vůbec nevyužívají a přesto za ně musí platit.
„Ale jsem přesvědčen, že pokud by padaly žaloby, nebudou úspěšné. Při platbě koncesionářského poplatku nejde o to, že by si podnikatel kupoval komerční službu sledování televize či poslechu rozhlasu. Poplatkem přispívá na provoz média veřejné služby, na jejíž prospěšnosti se společnost shodla,“ uvedl.
Češi si připlatí za TV i rozhlas. Vláda chce zvýšit koncesionářský poplatek
To, zda dochází ve firmách ke konzumaci obsahu vytvářeného Českou televizí nebo Českým rozhlasem, není pro platbu poplatků podle Luhana zcela relevantní. Je potřeba ji vnímat jako celospolečenskou službu, kterou je v jejím zájmu podpořit, podobně jako u vzdělávacích či kulturních institucí.
„Tou službou je, že každý v republice má přístup k solidnímu zpravodajství, že lidé, kteří nemohou do divadla, mají šanci zhlédnout přenos divadelního představení, že děti, které nemohou do školy, mají šanci se vzdělat a podobně,“ zmínil.
