Web zprávy

Exkluzivní průzkum: Lidé krajská vedení nejlépe hodnotí za kulturu, ve volbách rozhodují osobnosti | iROZHLAS

Nezávislost na centrální vládě – to byl jeden z důvodů, proč se Česko v roce 2000 rozdělilo na 14 krajů. Teď si ale jen necelá polovina lidí myslí, že kraje skutečně nezávislé jsou. Ukazuje to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Český rozhlas. Blížící se krajské volby podle stejného průzkumu považuje za důležité 65 procent respondentů. Čtvrtina dotázaných ale rovnou řekla, že hlasovat nebude.



Praha

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Takhle hodnotí fungování krajů lidi, které Český rozhlas oslovil v několika regionech. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Z průzkumu společnosti Median vyplývá, že obyvatelé krajů jsou nejvíce spokojeni s kulturním vyžitím. Na hodnoticí škále ho známkovali horší dvojkou, hned za ním označili školství a zdravotnictví. Naopak nejvíc si stěžují na dopravu, sociální služby a tvorbu nových pracovních míst, což hodnotili trojkou.


Volby 2020

Sčítání volebních výsledků můžete sledovat na hlavní stránce iROZHLAS v sobotu 3. října a 10. října po 14 hodině. Volební speciály s podrobnými výsledky a přehledy naleznete zde:

Ředitel Medianu Přemysl Čech to považuje za varovný signál pro kraje.

„Nevím, jestli se na tom začíná projevovat třeba krize okolo koronaviru, protože řada lidí přece jenom přichází o práci nebo se o ni obává. Musíme se na to podívat také z hlediska hlavních center a regionů,“ řekl Radiožurnálu.

„V řadě menších obcí, kde příjmy nejsou vysoké, lidé vzhlížejí trošku k Praze, případně k Brnu. V této perspektivě se domnívají, že v jejich kraji se pro to možná mělo udělat víc. Možná že toto je taky podmiňované pracovní nemobilitou.“

Nezávislost vedení

Administrativně se Česko rozdělilo na 14 krajů před 20 lety. Změnu prosadila vláda tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana.

Hlavním cílem bylo, aby se kraje staly nezávislé na vládě. To se povedlo podle 45 % lidí, které Median oslovil. Přemysl Čech doplnil, že kladně se častěji vyjadřovali obyvatelé Pardubického a Jihomoravského kraje.


Inventura krajských kandidátek: do voleb jdou hejtmani, odpadlíci i ministryně. Jaké jsou jejich šance?


Číst článek

„Brno jakožto regionální centrum v minulých letech nabývalo na významu. Lidé, kteří bydlí v jihomoravské oblasti, se mohou cítit, že Brno je druhé hlavní město a že funguje nezávisleji. Je to dané i tím, že v Brně je řada důležitých institucí a orgánů,“ vysvětlil šéf Medianu.

Naopak 40 % respondentů si myslí, že kraje na vládě nezávislé nejsou. Častěji tento názor sdílí muži, lidé nad 45 let a s vyšším vzděláním.

Jak vysvětluje komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman, vedení krajů je částečně závislé na centrální moci v okamžiku, když potřebuje peníze na prosazení svých plánů. Celostátní strany a hnutí pak také často pomáhají zajistit finance na kampaň svých kandidátů v regionech.

„Na druhou stranu můžeme sledovat určité projevy nezávislosti, že když se tvoří různé krajské vlády a koalice, tak často neodpovídají tomu, jak je složená koalice na celostátní úrovni. V minulosti jsme byli svědky toho, že ne vždy centru té strany se líbilo, jak si počínají jejich straničtí kolegové v regionu, ale mnohdy v rámci vnitrostranické demokracie jim to nebylo nic platné,“ upozornil.

Třetinová volební účast

Účast se při volbách do krajů dlouhodobě pohybuje v průměru kolem 35 %. Podle průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas jsou přitom důležité pro 65 % respondentů.

„Důležité jsou především pro vysokoškolsky vzdělané skupiny respondentů. Pravděpodobně přece jenom je tam nějaká větší občanská angažovanost,“ přiblížil Přemysl Čech.

Čtvrtina dotázaných ke krajských volbám pravděpodobně nepůjde vůbec. Častěji mezi nimi byli lidé s nižším vzděláním a polovina těch, kteří volby do krajů nepovažují za důležité.

Krajské volby jsou důležité pro dvě třetiny lidí. I to ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas. | Zdroj: Český rozhlas

Kritéria rozhodování

Jak ukázal průzkum Medianu, 22 % respondentů se bude rozhodovat podle osobností na kandidátkách. Další pětina pak podle toho, jak strany fungovaly v uplynulém volebním období, 18 % lidí bude volit stejnou stranu jako při parlamentních volbách a 16 % oslovených se rozhodne podle předvolebních slibů.

„Podle osobností na kandidátkách se ve větší míře budou řídit lidé vysokoškolsky vzdělaní. Podle fungování jednotlivých stran se budou rozhodovat především ženy a mezi muži ve větší míře zaznamenáváme, že budou volit stejnou stranu jako při parlamentních volbách,“ přidal Čech.

Jméno svého hejtmana zná necelá polovina dotázaných. Větší povědomí o tom, kdo jejich kraj řídí, mají lidé z Prahy, Zlínského a Libereckého kraje a z Vysočiny a také ti nejstarší a s nejvyšším vzděláním.

Václav Štefan, aur

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Jsou to jen spekulace. Nemusela mít milence, hájí Němcovou její praprapravnučka

Výrazné oči a tmavé vlasy dělaly z Boženy Němcové výjimečně krásnou a žádoucí ženu. Zdědila …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *