Radku, prožil jste tak trochu jiný konec sezony než vaši spoluhráči. Zvládl jste přestoupit do svazku manželského…
Je to tak, na konci června jsme měli svatbu. Mnozí si mysleli, že ve svém věku jsem blázen. Já jsem ale po boku své manželky šťastný a užíváme si společného života. Svatbu jsme si užili, stejně tak svatební cestu.
Basketbalová senzace. Němci vyřadili Ameriku, poprvé si zahrají o světový titul
Můžete prozradit, kam novomanželé Farští vyrazili?
Vyrazili jsme do Itálie, chtěli jsme dojet až do Toskánska. Projeli jsme Dolomity, Benátky, Florencii a Toskánsko, až k moři a zpátky přes Dolomity. Potkali jsme naše dobré kamarády a musím říci, že jsme si to užili.
Vaší manželkou je extraligová volejbalistka, dnes už Adéla Farská. Jak vypadá basketbalovo – volejbalové manželství?
Je to velmi náročné. Celý náš vztah byl v zásadě na dálku. Tím, že žena nyní hraje v Olomouci a není to tak daleko, už to jde. Předtím to bývávalo horší. Ve svých kariérách se podporujeme. Je super, že manželka chodí na mé zápasy, já zase na její.
Vy jste se i při sportu poznali?
Ano, setkali jsme se, když Adéla hrála za Frýdek – Místek a já za Brno. Potkali jsme se v Brně na Vodové.
Zlato nečekal
Pojďme se nyní vrátit k vaší osobě. Do Opavy jste přišel s vizitkou velké posily. Jenomže vstup vám nevyšel, trápil jste se. Dokonce jste hrával i za opavské béčko. Říkával jste, že je to u vás hodně o hlavě…
Bylo to hodně o hlavě. Začátek sezony byl z mé strany nemastný, neslaný. Nesžil jsem se na začátku úplně s týmem. Navíc mě brzdilo zranění zad a nohy, které jsem si přivodil v přípravě. Nemohl jsem tak nastoupit úplně ve stoprocentní kondici. Pomohlo utkání za béčko, po kterém jsem si, řekl, že basketbal ještě umím. Nakonec jsem se z nejhoršího dostal a začal jsem se zlepšovat.
Opava nakonec získala mistrovství titul, což před sezonou asi čekal málokdo…
Přišel jsem do Opavy s tím, že chceme mířit na nejvyšší cíle. Chtěl jsem hrát finále, které bývá v Opavě zvykem. Těšil jsem se na to. Jenomže kolem Vánoc to vůbec nevypadalo na to, že bychom měli finále hrát. Pořád jsem ale věřil, že náš tým je na play off stavěný a že to může zvládnout. Že to bude zlato, jsem ale nečekal.
Vzpěračky? Žádné mužatky, ale krásné holky, říká Weinfurtová. Nafotila akty
Jak se těšíte na novou sezonu? Bude hodně náročná. Vedle ligy hrajete Ligu mistrů, československý pohár. A taky se od vás opět čeká finále…
Bude to náročné, bude to hlavně o hlavách. Máme spoustu zkušených hráčů, ale také jsme omladili. Náročný program bychom fyzicky měli zvládnout. Bude to o náročnějším cestování. Věřím, že budeme těžit z vyrovnaného kádru. Síly jsou rozloženy na všech pozicích. Jsme schopni se navzájem potáhnout. Když se někomu nebude dařit, potáhne ho někdo jiný. V tom by problém neměl být. Musíme si vzít také ponaučení z loňské sezony, kdy jsme po neúspěchu v Levicích měli dlouhodobější výpadek, který rozhodl o tom, jak vypadala naše prostřední fáze sezony. I kdyby přišel nějaký zkrat v Lize mistrů, nesmíme si ho přenést do domácí soutěže.
Šimon Puršl ve svém prvním opavském rozhovoru řekl, že v Opavě je to taky hodně o dobré a levné kávě. Už jste ho někam vytáhl?
Ano, už jsem mu ukázal pár restaurací, pár kaváren. Máme jednu oblíbenou na náměstí. Už víme, kam chodit.
