Web zprávy

Jaroslav Kubera: Na Tchaj-wanu získal posmrtně vyznamenání

Řád příznivých oblaků je udělován od roku 1941 osobnostem z civilního života. Z rukou prezidentky jej za Kuberu převzal Vystrčil. Původně jej měla za svého manžela převzít Věra Kuberová, lékař jí ale cestu ze zdravotních důvodů nedoporučil. Na Tchaj-wan místo sebe poslala předtočenou zdravici. Uvedla, že si ocenění manžela váží. Poznamenala, že se na návštěvu Tchaj-wanu velmi těšila. „Bohužel se jí nemůžu zúčastnit. Chtěla bych dotáhnout myšlenku manžela do konce, ale osud tomu chtěl jinak,“ poznamenala. Dodala, že chtěla Tchaj-wan podpořit na cestě za nezávislostí, demokracií a svobodou.

Prezidentka Cchaj označila podle agentury AP Kuberu za „velkého přítele“. Úterní projev, na jehož konci Vystrčil v mandarínštině prohlásil „jsem Tchajwanec“, se podle ní dotkl mnoha srdcí. Předseda Senátu v tchajwanském zákonodárném sboru parafrázoval větu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který v roce 1963 při návštěvě Západního Berlína obklopeného komunistickou Německou demokratickou republikou vyjádřil obyvatelům města solidaritu prohlášením „jsem Berlíňan“.

„Naše činy vzkazují našim přátelům v Evropě a po celém světě, ať už Tchajwancům nebo Čechům, že se nepodvolíme útlaku, budeme mluvit odvážně, aktivně se zapojíme do mezinárodních záležitostí a budeme přispívat našimi schopnostmi,“ citovala prezidentku AP. Připomněla návštěvu někdejšího prezidenta Václava Havla, který na Tchaj-wan přijel v roce 2004 již jako soukromá osoba. Vystrčilovi a jeho delegaci poděkovala za podporu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se v Tchaj-peji setkal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen  (3. 9. 2020)Předseda Senátu Miloš Vystrčil se v Tchaj-peji setkal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen (3. 9. 2020) | ČTK/Krumphanzl Michal

Vystrčil za Kuberovo ocenění poděkoval. „Vnímám ho jako jeho ocenění, ale i jako ocenění českého Senátu jako instituce, která je nejsvobodnější a nejdemokratičtější institucí v České republice,“ řekl. Kubera byl podle něj skvělý politik, ale především skvělý člověk s mnoha zájmy, který miloval svou rodinu. Věře Kuberové poděkoval za podporu, kterou mu po celý život poskytovala.

Kuberu označil za velkého obhájce osobní svobody. „Jaroslav Kubera byl velký demokrat a já věřím, že se na nás ze shora dívá a doufám, že jsme ho svojí návštěvou na Tchaj-wanu nezklamali,“ řekl. „Věřím, že budeme příkladem pro ostatní, abychom to naše evropské demokratické zpoždění, které máme vůči Tchaj-wanu, rychle dohnali,“ dodal.

Vystrčil po ostré kritice z Číny: „Já jsem Tchaj-wanec.“ Česka se zastala Čaputová i Francie

Kubera chtěl na Tchaj-wan odjet koncem února, s sebou se chystal vzít podnikatelskou misi. Plán vzbudil kritické reakce, a to nejen ze strany čínské diplomacie, ale také od prezidenta Miloše Zemana, který prosazuje vstřícnou politiku k Pekingu. Zeman loni pohrozil, že pokud Kubera na Tchaj-wan pojede, skončí jejich přátelství. Předseda Senátu ale odmítl, že by návštěva Tchaj-wanu byla protičínská.

Tchajwanská banka přijde do ČR?

Vystrčil také ve čtvrtek pozval předsedu tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna na pracovní návštěvu ČR. Zdůraznil, že jde o pracovní, nikoli oficiální návštěvu. Česká republika Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává. Jou pozvání potvrdil. Řekl, že se do Prahy těší.

Vystrčil dojal tchajwanského premiéra. Nad pivem řešili stavění mostu a „zámek lásky“

Tisková mluvčí Senátu Sue Nguyen poté odhalila, co Vystrčil daroval tchajwanské prezidentce – plaketu z českého skla, anděla strážného z českého vltavínu a křížek z českého granátu.

Vystrčil také zmínil, že se jedná o vstupu silné tchajwanské banky na český trh. Neformálně to podle něj potvrdila prezidentka Cchaj. Ta v projevu při předávání řádu zesnulému Kuberovi řekla, že zřízení pobočky v Česku zvažují dvě tchajwanské akciové banky.

Pokud by se tak stalo, významně by to usnadnilo tchajwanské investice v Česku. Jméno banky nezmínil. V pátek by ale měl navštívit Taiwan Cooperative Bank, která podle neoficiálních informací zvažuje otevření pobočky v ČR.

Dlouholetý člen Senátu

Kubera se narodil 16. února 1947 v Lounech. V letech 1967 až 1969 pracoval v oddělení dovozu Sklo Unionu Teplice a do roku 1990 v obchodním oddělení teplického Elektrosvitu. Na přelomu let 1967 a 1968 byl členem KSČ, po několika měsících jej vyloučili.

Premium

Čínské výhrůžky a urážky Vystrčila: Expert řekl, co znamená „zaplatit vysokou cenu“

Do politiky se Kubera aktivně zapojil po listopadu 1989. V roce 1992 vstoupil do Občanské demokratické strany (ODS) a o dva roky byl poprvé zvolen teplickým starostou. Do funkce jej následně voliči vybrali ještě pětkrát. V Senátu zasedal Kubera téměř dvě dekády, byl mimo jiné šéfem klubu ODS a místopředsedou horní komory. V listopadu 2018 se stal druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. Kromě teplického zastupitelstva a Senátu zasedal Jaroslav Kubera od roku 2016 také v zastupitelstvu Ústeckého kraje. Znám byl svými neortodoxními názory.



Také přečtěte

Petr Bende při natáčení nového videoklipu málem umrznul

Natáčení proběhlo v polovině ledna v okolí Valašského Meziříčí. Celý videoklip se nese v ryze …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *