Web zprávy

Kde hledat pomoc při duševní krizi

Počet úzkostných a depresivních poruch vzrostl od jara až trojnásobně, zvýšilo se i riziko sebevražd. S tlakem na psychiku se přitom musejí vyrovnávat prakticky všechny skupiny obyvatel. Senioři, jež nemoc covid-19 ohrožuje nejvíce, se strachují o své zdraví, mnoho z nich je izolovaných a trpí samotou.

Lidé v produktivním věku zase zažívají strach ze ztráty práce, často mají existenční starosti kvůli výpadku výdělků, velkou roli hraje i starost o starší či nemocné členy rodiny. Tato situace doléhá i na děti. Podle odborníků jsou teď náchylnější k úzkostem, bojí se o rodiče.

„Zažívat psychické potíže není ostudnou záležitostí a důvodem k pochybnostem o sobě samém,“ upozorňuje Mgr. Slavomíra Pukanová, koordinátorka projektu Destigmatizace Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

„Ať už se na začátku rozhodneme pro jakoukoliv formu pomoci, pokládejme tento krok za úspěch,“ povzbuzuje s tím, že jako první krok se můžeme svěřit rodině, přátelům, zkrátka blízkým lidem.

„V případě dlouhodobějších potíží je ale dobré vyhledat odborníka na duševní zdraví,“ dodává. Čím dříve začneme své potíže řešit, tím spíš máme šanci vyhnout se chronickým či závažným stavům, jež mohou přerůst v dlouhodobé duševní onemocnění.

Rozdíl mezi péčí psychiatra, psychologa a psychoterapeuta

Odborníci ovšem upozorňují, že lidé často netuší, jaký je rozdíl mezi službami a zaměřením psychiatra, psychoterapeuta a psychologa a kterého z nich zvolit.

Možná vám v rozhodování pomůže náš přehled. Jestliže si ale stále nebudete jistí, bude nejlepší zajít tam, kde to znáte.

„Pokud se necítíme psychicky dobře, ale nevíme, jak to uchopit, můžeme zvolit i návštěvu praktického lékaře, který udělá základní zhodnocení našich potíží a posléze nás může pomoci nasměrovat na další odborníky,“ radí psycholožka Marcela Macháčková z NUDZ.

Obecně platí, že psychologové pomáhají psychicky zdravým lidem s řešením krátkodobějších problémů či náhle vyvstalých situací, se kterými si neumějí poradit. Jde o méně závažné obtíže, jež nevyžadují dlouhodobou terapii ani léčbu.

Poradenství jde méně do hloubky než psychoterapie nebo psychiatrická léčba, bývá kratší, přesto klientovi pomáhá zorientovat se v situaci, pochopit, co se děje, a nasměrovat ho v dalším postupu.

Záleží i na zaměření psychologa, obvykle tito odborníci používají psychologické diagnostické metody, výkonové a osobnostní testy i projektivní metody, které vyhodnocují.

Psychologové nejsou lékaři, ale absolventi pětiletého studijního programu jednooborové psychologie na VŠ. Kliničtí psychologové s atestací z klinické psychologie mohou pracovat ve zdravotnických zařízeních.

Pokud psycholog absolvuje i psychoterapeutický výcvik, může poskytovat terapii. Působí často ve zdravotnických zařízeních nebo v týmech v komunitních službách, například v Centrech duševního zdraví.

Kdy ho vyhledat?

  • Pokud potřebujete nějakou část vaší psychiky otestovat – např. jestliže si myslíte, že vy či vaše dítě máte syndrom ADHD, že děti zaostávají ve srovnání s vrstevníky (chcete zkontrolovat úroveň jejich vývoje), případně vás zajímá, k čemu mají vlohy, jaký typ studia či zaměstnání je pro ně vhodný. Psychologové působí v různých poradnách, při školách, provádějí i osobnostní testy při nástupu do zaměstnání.
  • Sháníte krátké a konkrétní poradenství – řešíte konkrétní problém, který potřebujete probrat, ujasnit si myšlenky.

Poskytuje dlouhodobou péči, hlubší a širší než psycholog. Umí především aktivně naslouchat, s klientem si obvykle buduje terapeutický vztah, vytváří pro něj bezpečné prostředí, citlivě dává zpětnou vazbu, pomáhá klientům pracovat s emocemi, projevuje empatii, má schopnost hledat souvislosti v prožívání a chování klientů.

Další konkrétní dovednosti a techniky se liší dle typu psychoterapeutického výcviku (např. psychoanalytický, existenciální, kognitivně-behaviorální atd.).

Psychoterapeuti mají ukončený akreditovaný psychoterapeutický výcvik i s finální supervizní částí, který zpravidla trvá několik let, obvykle alespoň čtyři roky. Často ho absolvují psychologové, ale není to pravidlem.

Psycholožka Marcela Macháčková upozorňuje, že označení terapeut není jasně ohraničeno zákonem – proto je třeba si toto kritérium vzdělání zkontrolovat. Vodítkem může být i členství v České asociaci pro psychoterapii nebo v České psychoterapeutické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Kromě akreditovaného výcviku mají psychoterapeuti také alespoň bakalářské vzdělání (např. v oblasti psychologie, sociální práce, medicíny, pedagogiky).

V jakých případech se na ně obrátit?

  • Pro řešení vztahových problémů – doporučuje se párová terapie či terapie rodinná.
  • Při dlouhodobém pocitu osobní nepohody, stresu.
  • Když se v životě neposouváte, nejste spokojeni, chcete rozvíjet svůj potenciál.
  • Pokud máte nevyřešené situace z minulosti, jež vás trápí a negativně ovlivňují.
  • Když se chcete zbavit obtěžujících strachů či zvyků, změnit svoje chování.
  • Pokud vám chybí prostor pro autentické prožívání a chování – terapeutovi můžete svěřit i to, co nelze řešit s vašimi blízkými.
  • Potřebujete lépe porozumět sami sobě, svému chování. Pomáhá konfrontovat se s vlastními problémy v bezpečném prostředí.
  • Při úzkostech, potížích se sebevědomím. „Pozor, pokud máme potíže, které nás dlouhodobě negativně ovlivňují a naprosto nám znemožňují běžné fungování – na ty je samotná terapie krátká,“ upozorňuje Marcela Macháčková. V takovém případě je nutné vyhledat psychiatra a léčbu u něj lze vhodně doplnit terapií. „V případě akutního ohrožení života je třeba volat na krizovou linku pomoci.“

Jde o lékaře specializovaného v oboru psychiatrie, který se studuje na lékařských fakultách. Je kvalifikovaný pro léčení duševních poruch, školený v určování psychiatrických diagnóz, ale i ve farmakologii, může předepisovat léky a psychiatrickou léčbu včetně specializovaných lékařských vyšetření.

Posuzuje psychické i fyzické aspekty duševních nemocí. Pracuje v ambulancích, všeobecných či psychiatrických nemocnicích.

Kdy ho potřebujeme?

  • Při závažných akutních potížích, jak na psychické úrovni (negativní prožívání, pocit, že život nemá smysl), tak na fyzické úrovni (problémy se spánkem, neustálá únava). Může jít o začínající lehké či těžší depresivní či bipolární poruchy, schizofrenii, silné úzkosti atd.
  • Potíže vám znemožňují normálně fungovat a trvají několik týdnů.
  • Při intenzivních emočních problémech a těžko zvladatelných úzkostech.
  • Slyšíte, vidíte věci, jež ostatní neslyší, nevidí a jež vás obtěžují, máte halucinace.
  • Při závislostech. Ať již jde o konzumaci alkoholu či jiné látky, kdy ji nemáte pod kontrolou, nebo o závislosti na různých aktivitách. 
  • Poruchy příjmu potravy, anorexie, bulimie.
  • Jste nebezpeční sobě či druhým – sebepoškozování, násilné chování.
První pomoc
Seznam krizových linek pomoci najdete na stránkách narovinu.net/krize, linka první psychické pomoci – 116 123.

Také přečtěte

Princ Harry a Meghan odhalí u Oprah šokující věci. Promluví také o Dianě

Televize zveřejnila dvě ukázky, v nichž se kamarádka a sousedka vévody a vévodkyně ze Sussexu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště