Pokud si firmy chtěly v uplynulých měsících udržet své zaměstnance, musely se „praštit přes kapsu“ víc než dřív. Právě lidé jsou totiž na zdejším pracovním trhu s minimální nezaměstnaností pohybující se již několik měsíců kolem 3,5 procenta tím nejvíce nedostatkovým „zbožím“. „Nárůst platů se pohybuje někde mezi osmi a deseti procenty,“ uvedla generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Mzdy napříč profesemi v ČR rostou. Začínající programátor bere 80 tisíc. Ilustrační snímek
|
Foto: Shutterstock
Hodně přitom záleží na oboru, v němž daná firma působí, a na konkrétní profesi pracovníka. Všem bez rozdílu přitom z vyššího příjmu nezanedbatelnou část ukusuje vysoká inflace.
Ředitel personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo uvedl, že platy nejvíce vzrostly v sektoru energetiky. „Ten dosahoval enormních zisků, v porovnání s předchozími roky násobnými,“ podotkl Malo. Růst mezd zde podle něj téměř vyrovnal vysokou inflaci.
Pomohly si i související profese, například konstruktér – projektant v oboru elektro si v Praze měsíčně vydělal v průměru 55 až 85 tisíc korun.
Rafaj: Firmy se o lidi perou, masivní odchod do předčasných penzí vše zhoršil
Dolů s příjmy ale podle Mala nejde žádné odvětví. „Jenom některá rostou pomaleji,“ poznamenal. Jen tří až čtyřprocentní nárůst proto zaznamenal v hotelnictví a v restauracích, tradičně špatně jsou na tom také pracovníci v kultuře.
Dlouhodobě se naopak na opačném konci žebříčku platů těší na zdejší podmínky neobvykle vysokým příjmům pracovníci v oboru informačních technologií. Programátor nebo specialista databází si tak již po roce praxe může říci třeba o nástupní plat až 80 tisíc korun. Po dvou či třech letech praxe to může být i sto tisíc. „Je to šílené, ale můj osobní komentář je, že to není proto, že by byl tak zázračně vzdělaný a tolik toho uměl. Těch lidí je prostě zoufale málo,“ podotkla Rezlerová.
Trh práce? Hlavní je odbornost
Na nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zájemců o práci i v řadě dalších oborů a profesí si dlouhodobě stěžují zaměstnavatelé. „Vzhledem k tomu, že trh práce je tak vysátý a firmy se o lidi perou, si, co se týče příjmu, polepšili všichni,“ potvrdil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Konkrétně v průmyslu tak podle něj mzdy vzrostly o pět až deset procent. „Čím je daná profese odbornější, a to včetně dělnických, tím razantnější nárůst u nich vidíme,“ konstatoval Rafaj.
Průměrná mzda stoupla, je přes 43 tisíc. Kvůli inflaci si za ni Češi koupí méně
O rostoucím nedostatku pracovníků svědčí i čísla pracovního portálu JenPráce.cz z letního období. Kupříkladu obchodním manažerům zaměstnavatelé v první polovině roku nabízeli nástupní mzdu v průměru přes 54 tisíc korun, v červenci přidali a už to bylo více než 78 tisíc korun. Výrazně více peněz při nástupu do nového zaměstnání mohli dostat i autolakýrníci anebo truhláři. „Léto je pro hledání nabídky specifickým obdobím. Část nabídky si doslova dává dovolenou, firmy tedy na některých pozicích nabízejí velmi zajímavé odměny,“ vysvětlila Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.
Naopak žádná sláva to ohledně zvyšování platů nebyla u učitelů. Podle portálu Platy.cz berou učitelé na základních školách v průměru 36,5 tisíce korun, na středních školách 37,8 tisíce korun a vysokoškolští pedagogové 39,8 tisíce korun. Zatímco ve všech odvětvích si tak podle Platy.cz pracovníci v průměru oproti minulému roku polepšili o 8,6 procenta, u učitelů to bylo jen o 3,9 procenta.
Žádná levná síla. Lidé z východu mají vyšší platy než Češi, stát jich chce více
Napětí na trhu práce kvůli nedostatku pracovníků by podle Rezlerové z ManpowerGroup mohlo alespoň trochu snížit zlepšením digitalizace a snížením byrokracie. „Tady se dělá spousta agend, které už vlastně postrádají smysl. Ve firmách to už zvládají dělat digitálně, ale státní instituce zůstaly hodně pozadu a tím pádem zaměstnávají spoustu lidí, kteří, když to přeženu, jen razítkují nějaké papíry. Jde o řády vyšších tisícovek lidí, což by mohlo trh zase trochu rozpohybovat,“ posteskla si Rezlerová.
