Oběma dává čeština, se kterou se nikdy před tím nesetkali, zabrat. Bojují ale statečně, jazyk si rok osvojují na univerzitě i v běžném životě. „Asi největší problém nám dělá v gramatice skloňování, angličtina je v tohle mnohem snazší,“ usmáli se sympatičtí duchovní.
A nejen jazyk jim klade nástrahy. Oba se snaží u nás co nejvíce poznat středoevropskou kulturu a porozumět jí, aby mohli nabyté zkušenosti zúročit po návratu domů. Některé aspekty naší odlišné mentality je ale zaráží.

Úcta ke stáří
„U nás v Nigérii je velmi důležitá úcta ke starším lidem. Seniorů si mladí váží, neváhají jim pomoci, to u vás není úplně běžné,“ shodli se kněží. Jejich slova potvrdil i plzeňský biskup Tomáš Holub.
„Říkali, že je pro ně velmi mučivé například vidět na ulici starého člověka, který nese v ruce těžkou tašku, a oni mu nemohou pomoci. Kdyby k němu přišli a brali mu ji z ruky, byť s tím nejlepším úmyslem, myslel by si, že jej chtějí okrást,“ uvedl biskup.
Oba také vnímají, že odlišná barva pleti z nich činí sledované objekty, mnohdy se za nimi lidé na ulici otáčejí. Kněží jsou ale velmi pozitivní, a stejně vnímají i Čechy. „Jste dobří lidé,“ shodli se.

První „oficiální“ mše
Kněz Emmanuel od září působí o víkendech v Klatovech. V sobotu poprvé sloužil mši jako oficiálně ustanovený výpomocný duchovní. Liturgický text v naší mateřštině, jejíž studium jemu i druhému nigerijskému knězi Timothymu zkomplikovala jarní koronavirová pandemie, zvládl se ctí.
„Líbí se mi, jak se snaží, má i hezkou češtinu,“ chválil spolubratra klatovský kněz Jaroslav Hůlle. Příchod mladého kněze z jiné kultury může podle něj farnost obohatit. „Kněze z takové dálky jsme tu ještě neměli,“ shodli se věřící, kteří nového duchovního též chválili.
A pozitivně vše vnímal i sám Emmanuel. „Cítím se dobře, ale češtinu se musím ještě hodně učit,“ dodal skromně.

Světské zájmy
Oba kněží mají rádi sport, Timothy tenis a volejbal, Emmanuel fotbal a stolní tenis. Pochvalují i českou kuchyni. „Chutnají mi knedlíky a maso,“ svěřil se Timothy. Emmanuel ocení i naše pivo či vánočku. Oba též poznávají krásy Česka, navštívili už Svatou Horu, Kralovice a samozřejmě Prahu.
Uctívané Pražské jezulátko
Světoznámou, více než 400 let starou sošku Dítěte Ježíše znali oba duchovní dávno před příjezdem do Česka. Při zmínce o ní se jim rozzáří oči. „V Nigérii je mezi křesťany Pražské Jezulátko velmi populární,“ uvedli. V pražském kostele Panny Marie Vítězné, se kterým je soška nedílně spjatá, dokonce sloužili loni před Vánoci mši.

Připraveni naslouchat a pomáhat
Oba nigerijští kněží vnímají víru jako nedílnou součást života. „Chtěl jsem sloužit bohu a pomáhat lidem,“ reagoval Emmanuel na dotaz, proč si zvolil dráhu kněze. On i Timothy jsou připraveni lidem naslouchat, kdokoli se na ně může obrátit. Zastihnout je oba možné před či po bohoslužbách, Emmanuela o víkendu v Klatovech, Timothyho v Plzni. Využívají též sociální sítě.
Určil jim cestu
Pro českou misi vybral oba kněze dnes již emeritní nigerijský arcibiskup John Onaiyekan (76), neúnavný bojovník za mír. V Africe je považovaný za jednoho z nejvlivnějších římskokatolických duchovních. Mluvilo se o něm jako o možném nástupci papeže Benedikta XVI. V roce 2012 byl kandidátem na Nobelovu cenu míru, ve stejném roce byl jmenován kardinálem, v březnu 2013 se účastnil konkláve, která zvolila papeže Františka.
Nigerijští kněží Emmanuel Onuma (vpravo) a Timothy Asongu u vchodu do plzeňské katedrály sv. Bartoloměje.
Autor: Romana Vébrová