Web zprávy

Komentář Jany Havligerové: Ber, anebo zaplať

Vybrat si z nabízených alternativ budou nuceni i čeští politici. Ti z vládních stran i z opozice. Debata o nových pravidlech se povede dlouhou dobu, návrh počítá se změnami hned několika unijních norem, ty by pak měly schvalovat jednotlivé členské země a Evropský parlament. Střízlivý, a možná spíš optimistický předpoklad je, že nový systém začne fungovat v roce 2023.

V každém případě, diskuze o něm přesáhne v Česku do dalšího volebního období. Do dalších parlamentních voleb nebude jasné, na koho to slovo padne, a o to bude politický diskurs bouřlivější a šťavnatější. Možná načas bude azylové téma i vděčným únikem před koronavirovými problémy.

Komentář Pavly Palaščákové: Daň za brexit

Výchozí bod pro debatu je v Česku daný. Prakticky žádná partaj, pokud nechce spáchat politickou sebevraždu, si netroufne říct, že bychom snad mohli, natožpak měli přijmout nějaké migranty. První reakce na návrh EK byly jednoznačně úlevné: Hlavně, že už se nemluví o povinných kvótách. Pro jistotu i s dodatkem – jsme zásadně proti povinným relokacím. S výjimkou extremistů, kteří okamžitě začali volat po vystoupení z unijního svazku, jsou čeští politici o nadhozeném návrhu ochotni diskutovat. Jak jinak. Zvlášť, když se dá nějakou dobu lavírovat s tím, že pravidla ještě nejsou podrobně rozpracovaná. Jenže vládní politici se budou muset k některé z navržených verzí přihlásit.

Evropská komise zveřejnění nového návrhu mimo jiné kvůli covidové pandemii několikrát odložila, a bude tlačit na pilu. Při pohledu na to, co se děje v utečeneckých táborech na řeckých ostrovech, je nalezení alespoň nějakého kompromisu nezbytné. Řecku a Itálii dochází trpělivost, unijní solidaritu prosazuje Německo i Francie. S řečmi o tom, jak moc pomáháme tím, že posíláme policisty do států, kde je potřebují, tuzemští politici v Bruselu asi nadlouho nevystačí. Byť budou stát, a na začátku debaty jistě, v jedné řadě s partnery z Visegrádu.

Orbánova dekáda: národní sentiment, křesťanská Evropa, Soros a eurofondy

Kdo bude ochotný migranty přijmout, dostane od EU peníze, kdo ochoten nebude, bude platit. Jasná volba. Jenže pokud se státu, který zvolí platbu, nepodaří odsunout migranty do jejich vlasti do osmi měsíců, bude povinen je přijmout.

Unijní exekutiva by také měla ráda v rukách bič, kterým by mohla případné potížisty popohánět. Tím je možnost, že Brusel v krizových situacích – zcela výjimečně, členským zemím přijetí části uprchlíků nebo zaplacení návratu migrantů do země jejich původu prostě nařídí. Jestli se v případě obou zmíněných ustanovení jedná jen o návnady určené k vyškrtnutí z pravidel, se teprve uvidí.

Je to omšelé, ale je fakt, že ďábel se skrývá v detailu. Návrh Evropské komise je obsáhlý, a rozhodně se jím budou zabývat šiky právníků. Česká vláda i přesto bude muset vlastní názor, postoj k návrhu, relativně brzo zformulovat. Je to téma, které může Evropskou unii rozštěpit.

Váhajícím zemím by se mohlo lehce stát, že se ocitnou na periferii evropské sedmadvacítky. Na diskuzi jsou sice teoreticky dány tři roky, ale říct, k čemu by podle Česka měla diskuse dospět, musí říct Babišův kabinet.

Česko opět nesplní závazek vůči NATO, dvě procenta HDP nedá na obranu ani v roce 2024



Také přečtěte

iPhony čeká designová změna. Apple se má inspirovat androidí konkurencí

Rok 2017 byl pro Apple milníkem, představil totiž první iPhone s displejem přes celou čelní …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště