Web zprávy

Koronavirus může na pokožce rukou přežít 9 hodin, virus chřipky jen necelé dvě

Riziko přenosu koronaviru přímým kontaktem je tedy skutečně vysoké. Pravidelné mytí rukou a jejich dezinfekce tak může být skutečně účinnou prevencí přenosu onemocnění.

Již na začátku pandemie koronaviru vědci z USA zjistili, že virus SARS-CoV-2 zůstává životaschopný na měděných površích až 4 hodiny, na papírovém kartonu až 24 hodin, na plastech a nerezové oceli 72 hodin. Z etických důvodů ale nikdo neprovedl test, jak dlouho virus dokáže přežít na lidské kůži. Stalo se tak až nyní, když se vědcům z Kjótské prefekturní lékařské univerzity v Japonsku podařilo vytvořit model kůže pomocí vzorků lidské kůže získaných od zemřelých.

Vzorky byly odebrány přibližně jeden den po smrti člověka, kdy u lidské kůže stále  zůstávají zachovány její funkce a lze ji tak použít i pro kožní štěpy.

Aby měli vědci srovnání, na svůj model kůže aplikovali jak koronavirus, tak virus chřipky typu A. Sami pak byli překvapeni, jak dlouho dokázal koronavirus zůstat na kůži životaschopný. Bylo to 9,05 hodiny, zatímco u viru chřipky typu A 1,82 hodiny.  Když navíc koronavir smíchali s hlenem, což mělo napodobit uvolňování virových částí při kašli nebo kýchání, bylo to u koronaviru dokonce 11 hodin.

„Naše zjištění ukazuje, že u SARS-CoV-2 skutečně hrozí vyšší riziko kontaktního přenosu (a tedy i pouhým podáním ruky), než je tomu u chřipky, a to nejen kvůli delšímu přežití viru, ale i jeho větší stabilitě na pokožce,” upozorňují autoři studie v časopise Clinical Infectious Diseases.

Na oba viry přitom velmi dobře funguje důkladná hygiena rukou. Výzkum ukázal, že oba viry byly zničeny během 15 sekund poté, co vědci použili dezinfekční prostředek s 80% ethanolem. Pravidelné mytí rukou a jejich dezinfekce lze tak považovat za velmi účinnou prevenci kontaktní infekce.

Vědci ve své studii ale nezohlednili infekční dávku SARS-CoV-2, tedy množství virových částic, které jsou potřebné, aby došlo při kontaktu s kontaminovanou kůží k infekci. Čeká je tedy ještě další výzkum, který se zaměří i na toto.

Také přečtěte

Nosorožčí mláďata v noci pláčou a je jim smutno, říká šéfka jejich sirotčince

Tím průvodcem je 67letý bývalý profesor historie Arrie Van Deventer, který sirotčinec založil. Sraz s …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *