Talent, píle ani kulturní vzdělání nestačí. Umělci napříč Českem kritizují podfinancování oboru a nízké mzdy pod hranicí důstojnosti. Obávají se škrtů v rozpočtech a zániku institucí.
Plzeňští filharmonici se v pondělí na náměstí Míru v Plzni veřejným přehráním písně Plzeňská věž připojili k iniciativě a kampani Nenechme kulturu utichnout!
|
Foto: Deník/Zdeněk Vaiz
Nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného umělce? Kolem pětadvaceti tisíc. Na data ministerstva financí upozornila iniciativa Nenechme kulturu utichnout. „Lidé pracující v kulturní sféře jsou nejhůře odměňovanými zaměstnanci ve veřejném sektoru vůbec. Jejich průměrná odměna byla v minulém roce o téměř sedmnáct procent nižší než u ostatních oborů státní a veřejné správy,“ uvedl lídr iniciativy Jiří Dokoupil.
V době poklesu reálné mzdy také kritizují kroky vlády. Tvrdí, že ve výhledu pro rok 2024 zůstává další významné omezení a ohrožení české kultury.
Aby koncertní mistr vyšel s penězi, učí
V regionech nyní nejen hudebníci a umělci vyšli do ulic poukázat na svou špatnou situaci. Happeningy vyvrcholí osmého října společným koncertem v Praze. „Nejde jen o orchestry, ale také o knihovny, muzea, galerie a další instituce. Mluvíme o tisících, možná desetitisících lidí pracujících jako dělníci kultury,“ dodal Dokoupil.
Houslista rozváží jídlo, vydělává mu to víc. Titanic s uměním se potápí, říká
Daniel Petrásek je koncertní mistr violoncella v Západočeském symfonickém orchestru Mariánské Lázně. Ve své profesi tedy něco jako primář nemocnice. Přesto by s penězi zdaleka nevyšel, kdyby navíc nevyučoval na základní umělecké škole v Praze. „Peněžní ohodnocení zaměstnanců v kultuře je dlouhodobě nedůstojné. Šetřit na kultuře je krátkozraké a nezodpovědné, vůči našim předkům i dětem,“ řekl na podporu iniciativy.
Extrémní podfinancování se podle Dokoupila týká také samotných institucí, státních i regionálních. Iniciativa upozornila na snižování státního rozpočtu v nadcházejícím roce. „Přestože se reálné dopady budou v případě jednotlivých institucí lišit, už teď vidíme, že nás čeká významné omezování fungování kulturních institucí. Nebo jejich slučování, jak se o tom otevřeně hovoří třeba v Olomouci u Moravské filharmonie a Moravského divadla. Není vyloučen ani zánik některých institucí,“ varoval Dokoupil.
Předložené záměry vlády podle něj mohou v Česku započít temné kulturní období. „Reálně hrozí propouštění. Méně pracovních míst znamená méně kultury pro všechny,“ řekl.
Nedostatečná podpora kultury je podle něj dluhem i minulých vlád. „Roky voláme po tom, aby všechny vlády, které slibovaly jedno procento ze státního rozpočtu na českou kulturu, dodržely svůj slib. Současná vláda se přes svůj závazek v programovém prohlášení nechystá k tomuto slibu přiblížit ani v příštím roce. Dle návrhu dojde naopak k prudkému snížení,“ vysvětlil Dokoupil.
Ministerstvo: Situaci není snadné vyřešit
Z ministerstva kultury zaznělo, že otázka nízkých platů v kultuře není nová a není ani snadné ji vyřešit. „Minulá vláda, která působila před covidem v době mimořádného hospodářského růstu a vysokých příjmů do státního rozpočtu, žádné kroky k vylepšení situace pracovníků v kultuře neučinila, i když k tomu měla mimořádnou příležitost. Současná situace státních financí žádné snadné řešení bohužel neumožňuje,“ sdělila Deníku mluvčí resortu Jana Malíková.
Vládní škrty: Podívejte se, kolik si živnostníci připlatí kvůli novým odvodům
Doplnila, že ministerstvo kultury dává do sféry peníze i prostřednictvím Národního plánu obnovy. „Z něj jsou v tuto chvíli rozděleny tři miliardy korun, na příští rok pak bude k dispozici jedna miliarda korun,“ vyčíslila.
Uspěchaný zákon
Podle Dokoupila páteřní síť tradičních kulturních institucí po celém Česku drží nad vodou zřizovatelé v krajích a především jednotlivá města.
Kritika padla i na nový zákon o veřejné kulturní instituci. Legislativu dlouhodobě prosazují především ředitelé divadel. Podle ministerstva kultury jde o alternativu pro příspěvkové organizace.
Policii čeká propouštění. Vládní škrty ohrozí hlavně místa civilních zaměstnanců
„Má přinést možnost víceletého plánování a vícezdrojového financování díky tomu, že veřejnou kulturní instituci může spoluzaložit obec a kraj, s možností, aby se do financování takové veřejné kulturní instituce smluvně zapojil stát,“ vysvětlila za resort Malíková.
Podle iniciativy je ovšem zákon uspěchaný a k jeho současné podobě má výtky. „Přes vypořádání některých připomínek zůstává návrh zákona rizikový kvůli možnosti úpadku nebo insolvence organizace. Nepřinese vyšší stabilitu organizacím, kterou deklaroval, je funkčně impotentní, “ míní Dokoupil.
