Web zprávy

Léčba alzheimera je nejdražší za posledních pět let. Roste i počet pacientů

Například Všeobecné zdravotní pojišťovně vzrostly za posledních pět let náklady na léčbu Alzheimerovy choroby o 66 procent. V roce 2019 vyplatila za své pacienty 1,48 miliardy korun. „Souvisí to samozřejmě i s rostoucím počtem pacientů s touto nemocí – za stejnou dobu jejich počet vzrostl celkem o 30 procent,” uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. 

Počty klientů VZP s Alzheimerovou chorobou a náklady na péči o ně
Rok Počet pacientů Náklady v tisících korun
Celkem Celkem Na pacienta
2015 35 862 891 100 24,848
2016 38 543 965 583 25,052
2017 41 528 1 126 927 27,137
2018 44 181 1 271 729 28,785
2019 46 687 1 480 116 31,7

Nárůst nákladů na léčbu alzheimera zaregistrovala i Česká průmyslová pojišťovna, která vynaložila bezmála 149 milionů korun na léčbu svých klientů. Přitom ještě v roce 2015 činily tyto náklady necelých 76 milionů korun. 

„Spolu s celkovými náklady na péči i počty nových pacientů roste i průměrný náklad na pacienta. V roce 2019 jsme za klienta s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou uhradili v průměru 54 520 korun,“ uvedla mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Stárnoucí Česko

A co další pojišťovny?

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR za jednoho pacienta trpícího Alzheimerovou chorobou dala 48 tisíc korun. Celkově za loňský rok vynaložila na léčbu nemoci 217 milionů korun. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví loni registrovala počet pojištěnců s Alzheimerovou chorobou 1 952, roční náklady činily téměř 216 milionů korun

Důvodů, proč pojišťovnám stouply náklady na léčbu alzheimera je vícero. 

„Zvyšující se náklady na léčbu Alzheimerovy choroby jsou dané samozřejmě jednak rostoucím počtem lidí s diagnostikovanou chorobou a také tím, že se rozšiřuje péče o tyto pacienty. Vliv na rostoucí nákladovost může mít také to, že neustále roste kvalita a profesionalita poskytované péče,“ říká Magdaléna Tarcalová, generální ředitelka společnosti Alzheimercentrum. Právě tato společnost je největším poskytovatelem péče v Česku pro lidi s touto nemocí. 

V minulosti byli často pacienti s diagnózou „demence“ léčeni či ošetřováni pro své další diagnózy. „Často se jednalo o polymorbidní starší pacienty. S rozvojem diagnostických metod, specializovaných center pro diagnostiku a léčbu konkrétního onemocnění přirozeně stoupají i identifikovatelné náklady spojené s tímto onemocněním,” dodala Mazurová. 

Predikce vývoje počtu lidí s demencí v ČR

Nevyléčitelná nemoc

Alzheimerova choroba se nedá vyléčit. Projevuje se zejména u starších osob s věkem nad hranicí 65 let, onemocnět ale mohou i lidé ve věkové skupině 30 až 50 let.

Lékaři nemoc umějí jenom zpomalit, zčásti může pomoci trénink paměti. Zásadní ale je nemoc odhalit včas. Důležitá je proto prevence, která může tento vývoj zbrzdit. Mnohé studie potvrdily, že riziko rozvoje Alzheimerovy choroby lze snížit vhodným životním stylem, do kterého spadá zdravá a kvalitní strava, dostatek spánku a pravidelný pohyb. Kromě fyzické aktivity se výrazně doporučují i duševní cvičení, například trénování paměti.

Fáze nemoci

Rané stadium: Pacient trpící Alzheimerovou chorobou se obtížně dorozumívá, zapomíná, je dezorientovaný, bloudí, ztrácí věci. 

Střední stadium: Nemocný ztrácí soudnost, je nekritický, není schopen vařit, nakupovat, prohlubují se změny osobnosti, může mít i halucinace. 

Pozdní stadium: Přidávají se poruchy příjmu potravy, pacient nerozpoznává blízké osoby, nechápe okolní dění, bývá zmatený, obtížně chodí, je již nesoběstačný v hygieně.

„Kromě cíleného tréninku paměti pomáhá proti riziku rozvoje Alzheimerovy choroby i běžná četba knih či luštění křížovek. Člověk by se naopak měl vyvarovat rizikových faktorů, jako je dlouhodobý stres či škodliviny z vnějšího prostředí. Kromě prevence má velice pozitivní vliv na Alzheimerovu chorobu i její včasné odhalení, díky kterému se může průběh nemoci výrazně zpomalit,“ popsal Ladislav Hadravský, revizní lékař Vojenské zdravotní pojišťovny.

Riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou, která je nejčastější příčinou demence, narůstá s věkem. Nejprve pacienta trápí zhoršená krátkodobá paměť, pak se přidávají stále častější problémy s vyjadřováním a časovou orientací. Později mají lidé potíže i při běžných činnostech, jako je oblékání či nákup potravin. V pokročilejší fázi už se nedokážou sami najíst a trpí poruchami chování.

V případě podezření na Alzheimerovu chorobu je nutné navštívit nejprve praktického lékaře, který může na základě anamnézy doporučit návštěvu dalších specialistů. Většinou následuje odborné vyšetření u neurologa, psychiatra a geriatra. Pojišťovny všechna tato vyšetření plně hradí, tedy za předpokladu, že je pacientovi doporučil praktický lékař.

„Pokud se u pacienta Alzheimerova choroba prokáže, jsou k dispozici léky zmírňující její příznaky, které mohou dotyčnému pomoci prodloužit aktivní část jeho života. Tyto léky jsou na lékařský předpis a jsou plně nebo částečně hrazeny pojišťovnami,“ dodal Hadravský.

Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí obecně je na pomezí zdravotnictví a sociální péče. Podle závěrů České alzheimerovské společnosti z roku 2016 šestnáct procent z celkového počtu nemocných demencí žije v domovech pro seniory a jen devět procent v domovech se zvláštním režimem. Důvodem je ale například i to, že právě tyto domovy jsou plné. 

Alzheimera neumíme vyléčit, jen zpomalit. Léky zatím nemáme, říká neurolog

„Jsme kapacitně úplně plní. Realita je taková, že nového klienta přijímáme, až když někdo zemře. Dřív ne,“ popsala už dříve ředitelka jednoho z nich. Většina rodin se tak o své nemocné stará sama.

Podle Ústavu zdravotnických informací touto chorobou trpělo v roce 2019 již 167 tisíc obyvatel, tedy dvakrát více než v roce 1990. Podle odhadů má počet lidí trpících demencí vzrůst do roku 2050 na bezmála čtyři sta tisíc. Dle World Health Organization se Česká republika v oblasti sociálních služeb ve srovnání s vyspělými státy bohužel nepohybuje na nejvyšších příčkách. „Co se kapacity lůžek pro dlouhodobou péči týče, vykazuje z celé Evropské unie spíše podprůměrné hodnoty,“ dodává Tarcalová.

Také přečtěte

Poklad v Hradišti: podzemí ukrývalo vzácné artefakty z dob třicetileté války

Stalo se tak při záchranném průzkumu v místech, kde stávala někdejší sodovkárna, v lokalitě mezi ulicí Hradební, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *