PŘEHLEDNĚ: Jak se projevují, přenášejí a léčí neštovice. Plané i opičí
Den po zveřejnění tohoto videa se Sapožnikovovi začaly objevovat léze a vyrážky po celém těle. I tyto příznaky sdílel se svými sledujícími. Pomocí telefonu si natočil místa, na kterých měl drobné vřídky. „Všiml jsem si, nevím jestli to vidíte, ale mám tady takový pupínek a také tady.“
Špatné zprávy
Sapožnikov se poprvé cítil špatně 19. června. O čtyřiadvacet dní později dostal horečku, která trvala dva dny. Dne 21. června si všiml dvou lézí podobných neštovicím: jedné na prstu a druhé na hrudi. Ještě téhož večera se vydal na pohotovostní oddělení místní nemocnice na testy. Výsledky mu byly sděleny 23. června, čtyři dny poté, co se poprvé cítil špatně.
Po telefonátu se svým lékařem byl Maxim vyzván, aby šel raději do místní nemocnice v Miláně na testy. V nemocnici jej umístili do izolovaného boxu a vzápětí k němu přišel zdravotník, zahalený od hlavy až k patě v ochranném obleku. Z pupínků mu odebral stěry.
Potvrzení pozitivního testu zveřejnil ihned na sociálních sítích. „Mám špatné zprávy, mám opičí neštovice. Upřímně řečeno nemůžu uvěřit, že se to děje u mě a že jsem jeden z třech tisíců lidí na světě, kteří jsou oficiálně nakažení.“
Maxim Sapožnikov, ředitel společnosti Fashiontomax, řekl Sky News, že po potvrzení výsledků testu cítil především strach. Podle něj za to může zejména nedostatek informací o onemocnění ve veřejném prostoru. Proto začal o nemoci více pátrat na internetu.
Neinformovaná veřejnost
„Šel jsem na internet a viděl jsem ty hrozné obrázky lidí s lézemi. Žiju sám a neměl jsem se komu svěřit, opravdu jsem nevěděl, co mám v této situaci dělat,“ postěžoval si bloger.
Šéf WHO: Opičí neštovice zatím nejsou ohrožením zdraví světového významu
Zpočátku si Maxim nebyl jistý, zda má svůj příběh zveřejnit, protože se bál stigmatu spojeného s tím, že má virus. Varovali ho i jeho přátelé, kteří tvrdili, že se stane nechvalně známým a bude označován jako ten s opičími neštovicemi, bál se také o svou kariéru.
Tyto obavy však překonal a rozhodl se svůj příběh zveřejnit na sociálních sítích, aby pomohl informovat další lidi, kteří by se mohli obávat nákazy touto infekční chorobou.
Každý nemocný potřebuje pomoc a podporu
Pro Sky News uvedl: „Člověk by neměl cítit rozpaky, neměl by se bát stigmatu. Nezáleží na tom, kde a jak se člověk nakazil, záleží jen na tom, že je v tu chvíli dotyčný nemocný a potřebuje pomoc. A pokud by člověk byl v tu chvíli sám a bez pomoci, tak by mu bylo ještě hůř.“
Maximu Sapožnikovovi bylo řečeno, že by se měl izolovat, dokud mu léze nezaschnou, ale doba, kterou to trvá, se může u jednotlivých lidí lišit v závislosti na reakci jejich imunitního systému na virus. Obvykle to bývá kolem dvou týdnů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že je hluboce znepokojena rostoucím počtem případů v Evropě. Sice prozatím nevyhlásila mezinárodní stav ohrožení veřejného zdraví, nicméně pokud bude případů nadále přibývat může se to změnit.
K minulé středě (22. červen) bylo ohlášeno 3 400 potvrzených případů opičích neštovic. V pondělí WHO uvedla, že většina z těchto případů pochází z Evropy.
Za posledních deset dnů přibylo 1 310 nových případů opičích neštovic.
Podle agentury Reuters první případy nákazy ohlásilo osm zemí.
V Česku se tato nemoc šíří velmi pomalu. Státní zdravotní ústav na konci minulého týdne informoval o sedmém potvrzeném případu opičích neštovic. Nakaženým je šestatřicetiletý občan jednoho ze států EU pracující v Praze. Pacient je v domácí izolaci a je v kontaktu s ošetřujícím lékařem.
