Mašínové zabojují o Oscara. Do prestižní soutěže pošle Česko film Bratři


Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyšle do soutěže o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek režiséra Tomáše Mašína Bratři. ČTK to v úterý za akademii sdělila Silvie Marková. Drama vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. V premiéře bude film v českých kinech uveden 26. října.

ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků z 12 českých hraných a dokumentárních filmů, přihlášených jejich producenty. Za filmem Bratři se v hlasování umístily v abecedním pořadí snímky Bod obnovy, Němá tajemství, Piargy a Úsvit.

Oscarový shortlist 15 zahraničních filmů bude zveřejněn letos 21. prosince, nominace pak 23. ledna 2024. Slavnostní předávání 96. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd se plánuje na 10. března 2024.

Zdroj: Youtube

Jen málokteré téma moderní české historie vzbuzuje tolik emocí jako osud skupiny kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce. Skupina se pokusila navázat na odbojovou činnost podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacisty. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí – v Československu dva příslušníci SNB a pokladník, v NDR tři policisté.

Vrazi, nebo hrdinové?

Film mapuje roky jejich života a rodiny po druhé světové válce až po jejich útěk v Německu. Pětice mladíků s pistolemi pronásledovaná tisíci vojáků se v boji o život dotkne hranic vlastního strachu i statečnosti. Štvanice trvající 30 dní nezůstane bez ztrát na obou stranách. Pouze oba Mašínové a jejich kamarád Milan Paumer se do Západního Berlína nakonec dostávají. Komunisté se však pomstí na jejich rodinách. Česká společnost je v pohledu na Mašíny rozdělena. Někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy.

Oskar Hes a Jan Nedbal s Josefem Mašínem v německém Uckru

Bratři hrdinové, nebo vrazi? Film o Mašínech představuje první trailer

Autorem scénáře je Marek Epstein, hlavní role ve filmu ztvárnili Oskar Hes, Jan Nedbal, Adam Ernest, Matyáš Řezníček, Antonín Mašek, Matěj Hádek a Tatiana Dyková Vilhelmová. V premiéře bude film uveden 70 let od útěku bratří Mašínů za železnou oponu.

Režisér Tomáš Mašín je vzdálený příbuzný bratrů Mašínů. V rozhovoru s ČTK na letošní Letní filmové škole řekl, že film není jejich obhajobou, ale o univerzálním souboji malého člověka proti obrovskému nepříteli. Věří i v to, že by příběh mohl být srozumitelný pro dnešní mladé lidi. „V momentě, kdy z těch kluků neděláme Rychlé šípy nebo mramorové hrdiny, ale vidíme, že jsou to normální lidé, kteří akorát žili o 70 let dříve, tak by to mladší generaci oslovit mohlo,“ míní režisér.

Režisér připravoval snímek asi deset let. Na počátku byla knížka Oty Rambouska s názvem Jenom ne strach. V první etapě příprav spolupracoval i s Janem Novákem, autorem obsáhlého románu o bratrech Mašínech Zatím dobrý. Film ale nakonec dodělal s producentem Petrem Bílkem podle scénáře Marka Epsteina. Režisér příběh konzultoval i s Josefem Mašínem, s nímž se několikrát potkal. Oslovil také historiky Petra Blažka a Jiřího Padevěta.

Historik Petr Zídek

Bratři Mašínové by metál dostat neměli, říká historik Petr Zídek

Tomáš Mašín je filmový režisér, scenárista a výtvarník. Jeho prvním celovečerním filmem jsou 3 sezóny v pekle, snímek získal tři České lvy. Následoval snímek Wilsonov či šest epizod TV seriálu Profesor T. Spolu s Terezou Kopáčovou režíroval televizní seriál Ochránce, který byl oceněn Českým lvem. Patří také k uznávaným režisérům v reklamní tvorbě a je mimo jiné spoluautorem scénáře k filmu Šeptej. Na začátku září vstoupil do kin jeho film Němá tajemství.

V loňském roce jako kandidáta na Oscara za Českou republiku vybrali akademici film režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo. Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film, v 60. letech Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a Želary Ondřeje Trojana (2003).