Web zprávy

Mezzosopranistka Edita Randová: Kvůli zákazu zpívat se nám smějí

S jakým záměrem jste před devatenácti lety festival Tóny nad městy zakládali?

Chtěli jsme přivést zahraniční i významné domácí umělce do českých měst, která si jinak jejich vystoupení nemohou dovolit. Třeba kvůli tomu, že nejsou dostupná letištím, anebo jsou pro ně honoráře za vystoupení hvězd příliš vysoké.

Kde na ně berete vy, organizátoři festivalu?

Peníze sháníme především od sponzorů. Kromě dramaturgie festivalu mám v našem týmu na starosti právě i shánění sponzorů. A musím říct, že to obvykle není jednoduchá záležitost.

Máte v hledáčku umělce, kterého byste chtěli na festival pozvat, ale z nějakých důvodů se vám to zatím nepodařilo?

Moc ráda bych pozvala člověka, kterého si velice vážím a se kterým jsem měla i možnost se osobně setkat. Je to světoznámý španělský pěvec Plácido Domingo.

To je docela velké sousto…

V tom máte samozřejmě pravdu, ale já si myslím, že je to možné. Jak jsem již říkala, měli jsme možnost se setkat, a já se před tím doslova třásla trémou. On si ale na nic nehrál, hovořil se mnou zcela otevřeně a přátelsky.

Rozhodně to není umělec, který by řekl, že pokud mu nedáme určitou částku, kterou požaduje, tak na koncert nepřijede. Je otevřený každé spolupráci a já doufám, že se mi ho na festival v budoucnu pozvat podaří.

Na který dosavadní koncert na festivalu jste nejvíce pyšná?

Není jeden, je jich víc. Převažují mezi nimi vystoupení dirigentů z Itálie. Tamní hudební školy jsou na opravdu vysoké úrovni, což vím z vlastní zkušenosti, protože jsem tam studovala italštinu a italskou kulturu.

Všichni dirigenti, kteří na náš festival přiletěli, byli na vystoupení stoprocentně připraveni. Hovořili se mnou o každém detailu skladeb, byli schopni diskutovat o každém taktu. Jsou to naprostí profesionálové oddaní své věci.

Jenže letos kvůli pandemii koronaviru na Tónech nad městy asi mnoho zahraničních umělců nevystoupí, že?

Máte pravdu. Přestože jsem s mnoha jednala, situace nám nedovolila dotáhnout věci do konce. Důvodem jsou obavy z toho, že by každá změna v bezpečnostním nařízení v zemi mohla již domluvená vystoupení zhatit. A změny mohou nastat z hodiny na hodinu, jak víme.

Vsadila jsem tedy především na české umělce. Na festivalu vystoupí klavírista Stanislav Bogunia, což je neskutečný hudebník. Předložíte mu noty a on z nich okamžitě cokoli zahraje. Takových lidí už mnoho není. Představí se 7. listopadu v Atriu na Žižkově v Praze.

Vystoupí také harfenistka Stanislava Ramešová, která bude hrát na úvodním koncertu, nebo dirigent Martin Peschík, jenž vystoupí s Komorní filharmonií Pardubice 19. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Na festivalu budou i komorní dua z Itálie a Polska.

Na prvním koncertu 8. října jste měla se Stanislavou Remešovou zpívat. To se ale podle nařízení vlády nesmí. Jaký bude program?

Ještě v pondělí jsme měli ministerstvem kultury potvrzené, že koncert proběhnout může. Večer jsem dala na Facebook zprávu, že se odehraje, ale v úterý ráno mi volal ředitel festivalu Jiří Zákostelský s tím, že není možné takové vystoupení uspořádat. Takže mě zastoupí houslista Roman Fedchuk.

Kdy tedy budete na festivalu zpívat?

To je asi nejtěžší otázka, jakou jsem kdy dostala. Všichni víme, jaká je momentálně v naší zemi situace. Velmi doufám, že za čtrnáct dnů bude zrušený zákaz zpívat, protože je to opravdu zvláštní nařízení. Byla jsem před několika dny na vystoupení v Polsku a tamní umělci a pořadatelé mi nevěřili, že u nás takový zákaz existuje. Mohu říct, že se nám za to smáli, považují to za neuvěřitelné.

Pokud bude zákaz zrušen, vystoupím se Stanislavem Boguniou na koncertě 7. listopadu. Potom bych měla zpívat 19. listopadu neapolitánské písně s Komorní filharmonií Pardubice, s níž spolupracuji už řadu let. V této těžké době jsem si vybrala odlehčený repertoár, protože lidé jsou deprimovaní každodenními negativními zprávami o tom, že je všechno špatné. Chtěla bych ty, kteří na koncert přijdou, potěšit.

Vystupujete v zahraničí?

Ano. V pondělí ráno jsem přijela z Polska, kde jsem měla komorní koncert s klavíristou Augustinem Kuželou z pražské konzervatoře. Měli jsme plný sál a na závěr došlo na ovace diváků ve stoje.

Je už také potvrzený můj vánoční koncert v Itálii. Budu zpívat ve Folignu v jednom z nejprestižnějších italských sálů se skvělou akustikou.

Také přečtěte

Klusáček o penaltách: Byly to školácké chyby, situace řešíme hekticky

„Definitivní direkt to nebyl. Do šance se dostal ještě Honza Vondra, ale hlavou to netrefil …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *