Nezvykle brzy vyjely letos do obilných polí na jižní Moravě kombajny. Se sklizní začali jako první zemědělci v nejjižnějších oblastech kraje na Znojemsku. Obiloviny uzrály dřív kvůli suchému jaru a panujícím vysokým teplotám v uplynulých dnech. Někde ale sklidily farmářům úrodu kroupy.
Žně na Znojemsku. Ilustrační foto.
|
Foto: Deník/Dalibor Krutiš
Zrna z ozimého ječmene, který se sklízí jako první, už mají zčásti pod střechou například zemědělci z Agrospolu Hrádek na Znojemsku. „Pokosených máme zhruba čtyřicet hektarů přímo v Hrádku, dalších šedesát v Hevlíně. Jsme ale teprve na začátku, celkem musíme sklidit asi osmnáct set hektarů obilovin, které obhospodařujeme například i v Hraběticích,“ počítal ředitel společnosti Ivan Martinec.
Zatímco jiní zemědělci odhadují letošní úrodu na spíše průměrnou až slabší, v Hrádku se těší z výnosů, které předčily jejich očekávání. „Je to ale jen díky tomu, že jsme hodně zavlažovali. Stálo nás to však velké peníze. Rozhodli jsme se na závlahách ale nešetřit, protože předpokládáme, že obilí bude nedostatek. Velký podíl na tom má ruská válka na Ukrajině,“ předpokládal Martinec.
Zemědělci používají čím dál méně postřiků. Zcela bez nich se ale neobejdou
Ti, kteří možnost závlahy nemají, se budou muset letos smířit s podprůměrnou úrodou. „V zimě bylo málo sněhu a jaro bylo rovněž suché. Se začátkem léta přišla vedra provázená silnými větry, to vše má za následek rychlé vysychání půdy a rostliny trpí stresem. Úroda obilí proto bude letos slabší,“ potvrdil předseda jihomoravské Agrární komory Václav Hlaváček.
Některým zemědělcům způsobily škody na polích i kroupy. „Na Břeclavsku už řeší škody pojišťovny, například ve Velkých Němčicích a na Pohořelicku,“ poznamenal Hlaváček.
S ničivou silou krup se vyrovnávají zemědělci ve Višňové na Znojemsku. „Hrách a mák na poli jsou zničené v plném rozsahu, kukuřice, pšenice i řepka asi ze tří čtvrtin. Porostům se už pomoci nedá,“ podělil se o smutný pohled na úrodu hlavní agronom tamního zemědělského podniku Agroservis Vladimír Vančura. Likvidaci plodů předpokládá na ploše čítající sto hektarů.
Chov prasat v kostce aneb Jak si vychovat vlastní pečínku
Nyní s kolegy jen zvažuje, kdy vše zaorají. „Celý rok kolem toho chodíme a teď je po všem. Znamená to velký výpadek v tržbách. Budeme jednat s pojišťovnou o náhradě škod,“ dodal Vančura.
Zatímco kombajny v Hrádku vjedou po neděli už i do pšenice, v severnějších částech kraje může obilí ještě narůst a dozrávat. „Pokud přijde déšť, porosty vodu udrží a klasy budou pomalu dozrávat. V případě sucha ale při současných vedrech vyschnou a výnosy budou nízké,“ přiblížil Ivan Martinec.
Na socialistickou průpovídku si při pohledu na kombajny v polích u Hustopečí vzpomněl Oldřich Potůček. „Ani zrno nazmar! Kdysi to byla politická soutěž dneska to paradoxně bude platit asi vážně. Kdo ví, co nás v souvislosti s válkou na Ukrajině ještě čeká. O tom, že bude nedostatek obilí na chleba se mluví už teď,“ zamýšlel se důchodce.
