„Z hlediska dlouhodobých rozborů okolností vzniku těchto mimořádných událostí Drážní inspekce zjistila, že za většinou mimořádných událostí, kdy dojde k projetí návěstidla zakazujícího jízdu, stojí pochybení nebo omyl strojvedoucího, jinými slovy nepozornost,“ říká mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Více incidentů i zemřelých. Nehodovost na českých drahách se meziročně zvýšila
Utnout trend zvyšujícího počtu jízd na červenou měly i pokuty a sankce od Drážního úřadu. Ten má možnost pokutovat „nezodpovědné“ strojvedoucí od února loňského roku. Jak ale zjistil web zdopravy.cz, výraznější sankce zatím nepadly. Drážní úřad podle mluvčí Pavlíny Strakové v období od února do konce roku potrestal strojvedoucí v deseti případech napomenutím. „V současné době jsou v řešení také čtyři případy, kdy tentýž strojvedoucí projel během jednoho roku dvakrát návěst „Stůj“. V těchto případech hrozí strojvedoucímu až trest zákazu činnosti,“ upozorňuje mluvčí.
Přetížení strojvůdci v hustším provozu
Strojvedoucí kritiku na svoji adresu odmítají a ani se nebrání případným postihům. Nicméně Drážní úřad by měl hledat možné příčiny i jinde. Prezident Federace strojvůdců České republiky Jaroslav Vondrovic upozorňuje, že na mašinfíry se valí i jiné úkoly, které dříve měl na starost jiný personál. „Dalším důvodem stále rostoucího počtu nehod je mnohem hustší provoz. Železnice je přetížená. Riziko nehody je tak mnohokrát vyšší než dříve,“ myslí si Vondrovic.
Tratě v Česku se chystají na rychlost 200 km/h. První trasa povede na jih Čech
Podle něj jsou i některá návěstidla pro strojvůdce méně čitelná. „V některých obloucích, kde je třeba i osm návěstidel, je pro strojvůdce obtížné na první pohled poznat a zareagovat, které se vztahuje k němu. Poté obtížné vlak rychle zastavit a dojde k projetí,“ vysvětluje Vondrovic. Zároveň podotýká, že strojvůdce by měl sice zvolit takovou rychlost, aby stihl zastavit, nicméně kvůli častým zpožděním a „nahánění“ časové ztráty jezdí vlaky rychleji.
Největší problém však strojvůdci vidí v absenci kontrolních mechanismů. V plánu je sice instalace evropského zabezpečovacího systému známého pod zkratkou ETCS, který dokáže zmíněným nehodám zabránit. Nicméně se jedná o velmi nákladnou záležitost. Dopravce vyjde montáž jednotky na jen jedno vozidlo až na 15 milionů korun. „Je tak zřejmé, že než se systém dostane na všechny menší regionální tratě, bude to trvat ještě desetiletí. Z našeho pohledu by postačila technologie, která by v mašině strojvedoucímu zobrazila pro kontrolu informaci od dispečera, že je trať volná,“ navrhuje Vondrovic.
Co přinese rok 2023 v dopravě? Změny budou na dálnicích, železnicích i na vodě
Evropský zabezpečovací systém už v Česku na některých tratích funguje. V provozu je na hlavních koridorech Břeclav – Kolín a Břeclav – Bohumín, Plzeň – Cheb či Český Brod – Praha-Běchovice – Praha-Uhříněves. „Ve zkušebním nebo už rutinním provozu je systém ETCS na 750 kilometrech tratí. Na více než čtyř set kilometrech instalace aktuálně probíhá a pokrytí dalších více než 3 300 kilometrů je v projektové přípravě,“ přibližuje mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Tuzemská síť železnice čítá přes devět tisíc kilometrů. V rámci regionálních tratí funguje systém už v úseku Olomouc – Uničov. Hlavní tratě zařazené do mezinárodní sítě TEN-T by měly být zabezpečené nejpozději do roku 2030.
Vývoj počtu nedovolených jízd za návěstidla zakazující jízdu včetně následné srážky nebo vykolejení na železnici (kromě metra):
2022 — 184
2021 — 173
2020 — 153
2019 — 149
2018 — 148
2017 — 127
2016 — 122
2015 — 92
2014 — 91
2013 — 83
Zdroj: Drážní inspekce
