Web zprávy

Nejvyšší kontrolní úřad: Rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než za ekonomické krize v 2008 | iROZHLAS

Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.



Praha

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



„Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou Českou republiku rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné,“ napsal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou Českou republiku rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné,“ napsal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).


Do nedělního podvečera přibylo 205 případů, nejvíce nakažených je na Hodonínsku a Pelhřimovsku


Číst článek

„Již několikrát jsme upozorňovali, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008. Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje,“ uvedl také. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již několikrát uvedla, že současná situace je bezprecedentní a ekonomika čelí nejhorší krizi od 30. let minulého století.

Úřad loni ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 uvedl, že státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven hůře, než o deset let dřív. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky, napsal tehdy.

V aktuálním stanovisku se NKÚ vyjadřuje k loňskému hospodaření státu. Úřad mimo jiné ocenil, že se čistá pozice Česka vůči Evropské unii meziročně zlepšila o téměř 24 miliard, takže česká strana získala o 68,5 miliardy víc, než odvedla, což podle něj svědčí o lepším čerpání evropských peněz.

Kladně hodnotí i vyšší čerpání peněz na investice nebo růst ekonomiky o 2,3 procenta, což bylo nad průměrem unie. Konstatuje také, že tuzemská nezaměstnanost byla nejnižší v rámci Evropské unie.

Chybí důchodová reforma

Na druhé straně poukazuje například na to, že se proti schválenému objemu daňových příjmů podařilo vybrat o zhruba deset miliard korun méně. Vytýká i to, že meziroční růst běžných výdajů byl vyšší než meziroční zvýšení daňových příjmů. Vláda také nevyužila příznivé ekonomické situace ke klíčovým změnám důchodového systému, který je vzhledem k demografickému trendu neudržitelný.


Systém penzí je za první pololetí v deficitu téměř 14 miliard. V minulých dvou letech byl v přebytku


Číst článek

Schválený schodek na loňský rok byl 40 miliard korun, skutečný výsledek byl schodek 28,5 miliardy korun. Podle NKÚ to byl nejhorší výsledek za poslední čtyři roky a nebýt převodu 18 miliard z privatizačního účtu, byl by výsledek ještě horší.

NKÚ také uvádí, že výběr spotřebních daní z alkoholu a tabákových výrobků nepokrývá ani z poloviny odhadované celospolečenské náklady 160 miliard korun spojené s užíváním těchto látek. „Naopak cenová dostupnost alkoholu a tabákových výrobků se s ohledem na rostoucí příjmy spotřebitele dlouhodobě zvyšuje,“ tvrdí NKÚ.

Vláda ale už do sněmovny předložila návrh, který zvyšuje v letech 2021 spotřební daň z tabáku zhruba o pět procent ročně. Loni v prosinci sněmovna stvrdila daňový balíček, který zvyšuje od letoška daně z tabákových výrobků i lihovin. Vláda toto zvýšení obhajovala především nutností omezit dostupnost tohoto zboží a tím i jeho užívání.

Problém se státními zaměstnanci

Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.


Výdaje na platy státních zaměstnanců loni vzrostly o 22 miliard. Učitelé si polepšili o 15 procent


Číst článek

Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste. Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37 061 Kč měsíčně.

V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35 423 na 449 018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.

Peníze i za neobsazená místa

Zatímco v roce 2011 vydával stát na platy svých zaměstnanců 130,2 miliardy korun, což bylo v uplynulých deseti letech minimum, loni to bylo už 209,5 miliardy. Je to nárůst zhruba o 80 miliard korun. Růst výdajů na platy byl tak výrazně rychlejší než přirozený růst platů a mezd v celé společnosti v důsledku ekonomického růstu, podotýká NKÚ.


Redukce státních zaměstnanců o 10 procent? ‚Zadal jsem svým ministrům analýzu,‘ reaguje Hamáček


Číst článek

Podíl výdajů na platy na celkových příjmech státního rozpočtu klesl na minimum v roce 2016, kdy představoval 11,82 procenta. Loni to bylo 13,75 procenta. Tento trend označuje NKÚ za alarmující a zdůvodňuje to tak, že ani díky příznivému ekonomickému vývoji nestačí každoročně rostoucí příjmy k tomu, aby tento podíl klesal nebo se alespoň držel na stejné úrovni.

NKÚ také uvádí, že peníze na platy vynakládá stát i za neobsazená místa. Pokud by se vynakládaly pouze za obsazená místa, mohl stát v posledních letech ušetřit až 40 miliard korun, stojí ve stanovisku.

Ve sněmovně je však ve druhém čtení vládní novela rozpočtových pravidel, která má kromě jiného zavést pravidlo vázání peněz na neobsazená místa. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to již dříve před poslanci označila za stěžejní bod této předlohy. Řekla také, že takto již postupuje a jen loni tak ušetřila asi tři miliardy korun a pro letošek víc než 2,5 miliardy korun.

ČTK

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Kostely. Památky, které jsou mnohdy opomíjené. Navštívit jich můžete i tisíce

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hraděNejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *