Web zprávy

Němci zavírali noční kluby, Polsko nezrušilo roušky. ‚Tohle je daň,‘ říká expert k nárůstu nakažených v Česku | iROZHLAS

Zatímco na jaře patřilo Česko mezi evropské „premianty“ ve zvládání pandemie, v současnosti se dostává do klubu rizikových zemí a tempo nákazy dál roste. Statistiky ukazují, že v přepočtu na obyvatele je šíření koronaviru v Česku v porovnání se sousedními zeměmi zdaleka nejrychlejší. Důvodem přitom může být i to, že na rozdíl od Česka tyto státy ponechaly některá opatření v platnosti i v době „klidnějších“ letních měsíců.



Analýza
Bratislava/Berlín/Varšava

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Se zhoršující se epidemickou situací se v současnosti potýká téměř celá Evropa včetně některých zemí sousedících s Českem. Pohled na statistiky nicméně ukazuje, že z okolních států je tempo nákazy v tuzemsku aktuálně nejrychlejší.

Pokud se nové případy nákazy identifikované v posledních 14 dnech přepočítají na 100 000 obyvatel, pro Česko tato hodnota vychází na 68,8 nakažených, uvádí statistika Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). V případě Německa to je zhruba 21 nakažených, v Polsku 22, Slovensku 23 a Rakousku 49.

Hůře než Česko je na tom Evropě už jen Španělsko (260), Francie (130), Chorvatsko (92), Rumunsko (86) a Malta (80). V úterý Česko zaznamenalo dosud nejvyšší denní rekord, celkem 1164 nakažených, za středu 1161.

„Situace se zhoršuje a evidentně jsme podcenili spoustu opatření, která jsme zřejmě neměli uvolňovat naráz. Mysleli jsme si, že to je za námi, virus ale nezmizel,“ komentuje aktuální situaci pro iROZHLAS.cz hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal.


Červencové uvolnění protivirových opatření bylo chybou. Teď za ni platíme, tvrdí imunolog Hořejší


Číst článek

„Nechali jsme se ukolébat tím, že jednotky intenzivní péče nejsou zavaleny pacienty a nemocní nejsou napojeni na ventilátory, ale těch už nyní také přibývá,“ dodává odborník s odkazem na statistiky ministerstva zdravotnictví. U většiny infikovaných má nemoc sice mírný průběh, a mnozí jsou dokonce bez příznaků, se zhoršující se situací ale roste i počet hospitalizovaných s covidem-19, kterých je přes 230, z toho ve vážném stavu je 60 pacientů, tedy podobně jako na konci dubna.

„Stali jsme se obětmi úspěchu zemí, které brzy otevíraly, jako Izrael a Singapur, protože na nás tlačily, abychom se vrátili do normálu a samozřejmě je teď nárůst vysoký a na základě toho ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o opatřeních, které nejsou ekonomického charakteru,“ řekl k narůstajícímu počtu nakažených ve středu pro Českou televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že z hlediska úmrtnosti na milion obyvatel je podle něj Česko stále mezi nejlepšími zeměmi Evropy a situaci nepovažuje za vážnou.

Podle Smejkala je jedním z problémů i důvěra lidí v opatření, kterou prý podkopávají i někteří odborníci v Česku. Určitou roli ve zhoršující se situaci tak hraje také „selhání lékařských elit“, míní epidemiolog IKEM, podle kterého byla opatření v Česku uvolňována příliš razantně a některá z nich měla zůstat v platnosti i během letních měsíců.

Roušky na Slovensku

Jedním z těchto opatření je podle Smejkala povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorech. Povinné zakrývání úst a nosu česká vláda zavedla mezi prvními už 19. března, postupem času se ale pravidla pro nošení roušek mnohokrát měnila a s ohledem na aktuální situaci se plošná povinnost zakrývání dýchacích cest do Česka znovu vrací. 


Platí pravidlo ‚roušky pod střechou‘, oznámil Vojtěch. Většina okresů v Česku na semaforu zezelená


Číst článek

Například Slovensko se přitom roušek ve vnitřních prostorech nikdy nezbavilo. Sousední země s pěti a půl miliony obyvatel měla ve středu zhruba 1900 aktivních případů nákazy, Česká republika přes 9000.

„Roušky jsou z mého pohledu velmi dobrým pomocníkem. Těžko říct, jestli to je nejvýznamnější faktor či nejúčinnější opatření na Slovensku, roušky ale pomáhají – jednak fyzicky pro zabránění přenosu, zároveň to ale má jakýsi psychologický efekt. Pokud si člověk nasadí roušku, uvědomí si, že se kolem něj něco děje, protože někdy máme tendenci nevnímat vážnost situace, která může nastat,“ říká pro iROZHLAS.cz epidemiolog Trnavské univerzity Marek Majdan.

Povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorech i během klidnějších letních měsíců proto zpětně hodnotí jako správné rozhodnutí tamních slovenských.

„Určitě to bylo správně. Úřad veřejného zdravotnictví v úterý vydal situační zprávu za srpen, ze které je zřejmé, že více než 50 procent případů, které byly identifikovány jako kontakty, byly bez symptomů. To znamená, že tito lidé nevědí, že nákazu šíří. Roušky přitom pomáhají zabránit komunitnímu šíření. Proto to kvituji, i když jsou roušky v některých zemích vnímané velmi emotivně,“ dodává Majdan.

Nicméně i Slovensko se aktuálně potýká se zvýšeným nárůstem případů. Počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel se za posledních 14 dní zvýšil o zhruba 50 procent (v případě Česka to je podle WHO 95 procent). Za úterý Slovensko zaznamenalo 161 nových případů nákazy, z toho 44 v Bratislavě, kde je nakažených nejvíc.


Jágrová: V nárůstu převažuje skupina mladých, kteří zapomněli, že jsme stále obklopeni koronavirem


Číst článek

Epidemiolog univerzity v Trnavě připisuje zhoršující se statistiky hlavně uvolnění opatření, kdy se lidé se začali více sdružovat, jezdit do zahraničí nebo se scházet na rodinných oslavách. „Dokazují to i data, které máme z úřadu veřejného zdravotnictví. Z nich je zřejmé, že ve velká části případů jde o import, kdy dotyční roznášejí nákazu do firem, v rámci rodinných oslav a podobně,“ vysvětluje Majdan.

Na druhou vlnu pandemie se slovenská vláda začala připravovat už v srpnu, kdy přijala nový pandemický plán, který má zajistit připravenost země na období akutních respiračních onemocnění. Zpřísňování opatření ale zatím probíhá hlavně lokálně v případě zhoršení situace v jednotlivých regionech.   

„K zavádění plošných opatření zatím nedochází. Důvodem je především v tom, že regionální úřady velmi efektivně dohledávají kontakty nakažených osob, které následně izolují. Proto se to daří držet pod kontrolou a nedochází k nekontrolovatelnému komunitnímu šíření. To je to gró. I když budou denně stovky nových případů, ale budeme znát jejich původ, mělo by to zůstat pod kontrolou,“ říká Majdan.

V Česku naopak hygienici v poslední době varovali, že kvůli vysokému počtu nových případů mají problém s trasováním kontaktů lidí, u kterých se nákaza prokázala. V pátek například ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová uvedla, že Praha přestává zvládat dohledávat kontakty. Hlavní hygienička Jarmila Rážová pak v nedělních Otázkách Václava Moravce řekla, že hygienici stíhají trasovat do 400 nových případů za den.

V souvislosti s tím premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády uvedl, že hygienické stanice uvažují o trasování pouze vážných případů. Na jeho slova v úterý reagovala česká pobočka WHO, která upozornila, že „testování, trasování kontaktů a izolace nemají ve zvládání covid-19 žádnou jinou alternativu.“

V případě Slovenska jsou přitom možnosti trasování zatím „na hraně“ jen v Bratislavě, říká Majdan. „Vím, že epidemiologové na tamním úřadě jedou v podstatě na doraz. Chystá se tam posilování kapacit za pomoci mediků a studentů, kteří budou pomáhat s trasováním. Čili dá se to ještě posílit, ale pokud je v určitém momentě kapacita úřadu překročená a komunitní šíření začne skutečně ve velkém, pak nepomůže nic jiného než plošná opatření. Jak u vás, tak u nás,“ dodává.  

Gütersloh v současnosti sleduje enormní zájem o testy na koronavirus, kterými by lidé při cestách mohli prokázat, že nejsou nakažení | Zdroj: Profimedia

Zavřené kluby v Německu

Zatímco Česko za úterý ohlásilo celkem 1164 nově nakažených, v 83milionovém Německu za tento den přibylo 1176 infikovaných, tedy jen o devět lidí víc. Ve středu se tento rozdíl snížil. Česko zaznamenalo 1161 nakažených, Německo 1892.

Také v Německu platí povinné nošení roušek v hromadné dopravě a veřejných prostorech. Kromě značných testovacích kapacit Německa nicméně Smejkal poukazuje i na to, že noční kluby a diskotéky ve velké části země byly i během léta uzavřené. Právě ty se v posledních týdnech stávají hlavními ohnisky nákazy především v Praze.


Belgie i Německo zařadily Prahu mezi rizikové oblasti. Po příjezdu bude nutné podstoupit test a karanténu


Číst článek

„Němci nemohli po celé léto navštěvovat noční kluby, zatímco my jsme měli povolené všechno. A tohle je daň,“ upozorňuje hlavní epidemiolog IKEM.

Zavádění a případné zrušení opatření mají z velké části v rukou jednotlivé spolkové země. Jak ale upozorňují německá média, noční kluby a diskotéky se v Německu uzavíraly mezi prvními, a zatímco kina, divadla nebo bary se začaly s uvolňováním opatření postupně otevírat dveře návštěvníkům, noční kluby zůstávají uzavřené. Provozovatelé těchto podniků se proto v některých spolkových zemích už obrátili na soud a požadují odškodnění.

„Noční kluby jsou všude zavřené, v žádné spolkové zemi se zatím neotevřely, rozhodují o tom ale jednotlivé vlády šestnácti spolkových zemí,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Například vedení Saska-Anhaltska začátkem září už nicméně oznámilo, že by se noční kluby a diskotéky měly otevřít od 1. listopadu.

Úřady tento přístup zdůvodňují tím, že by nebylo možné dodržovat minimální odstup 1,5 metru a že spojení alkoholu s hlasitou hudbou a překřikováním se je ideálním místem pro šíření koronaviru. Příležitosti bezstarostně se pobavit v letní Praze nicméně využila řada mladých Němců, upozorňovala v minulých týdnech německá média včetně televize RTL.

Vzhledem k nepříznivé epidemické situaci německý národní Institut Roberta Kocha zařadil Prahu na seznam rizikových oblastí. Od čtvrtka tak každý cestující z Prahy potřebuje negativní test na koronavirus ne starší než 48 hodin. Kdo ho mít nebude, musí podle stávajících pravidel nastoupit do karantény a nechat se otestovat v Německu.

Přestože se zde koronavirová situace od počátku srpna postupně zhoršovala, za posledních 14 dní se tam počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc zhruba o procento snížil. Jabůrek říká, že zatím není objektivně zhodnoceno, proč čísla v tuto chvíli stagnují, k žádným novým opatřením totiž úřady v dohledné době nepřistoupily.  

„Obecně tu ale funguje rozsáhlé testování v kombinaci s trasováním všech lidí, se kterými nakažení mohli přijít do kontaktu. Na mnoha místech přitom platí, že pokud jdu na nějakou veřejnou akci nebo restaurace, musím na papírek napsat jméno, dobu příchodu a telefonní číslo, aby mě hygiena mohla kontaktovat, pokud by se tam nákaza objevila. Zároveň tu funguje mobilní aplikace, kterou používá zhruba 18 milionů lidí. To možná taky hraje roli, i když efektivita této aplikace ještě není úplně prokázaná. Do karantény se nicméně dostávají všichni i při sebemenším náznaku rizika,“ dodává pro iROZHLAS.cz.

Aplikace Corona-Warn-App byla v Německu spuštěna v polovině června. V zemi, kde je ochrana soukromí prvořadým zájmem, byla přijata bez problémů, neprotestovaly ani organizace na ochranu osobních údajů.

Roušky v Polsku

Zatímco v Česku nebo na Slovensku se počet nově nakažených v porovnání s minulými týdny zvyšuje, v Polsku nově nakažených za posledních 14 dnů naopak o zhruba 16 procent ubylo. Zatím nejvyšší denní rekord Varšava ohlásila 21. srpna, kdy za 24 hodin přibylo celkem 903 nově nakažených, v posledních dnech se ale denní přírůstky pohybují kolem 400.


Vojtěch: Roušky budou povinné ve vnitřních prostorách po celém Česku. Situace se zhoršuje


Číst článek

„V Polsku je důležité to, že vláda nikdy nehýbala s opatřením ohledně nošení roušek. Ve vnitřních prostorech, kde se shromažďuje větší počet lidí, se musí nosit – to je v obchodech, v hromadné dopravě nebo na úřadech. Tuto povinnost nikdy nezrušili a nemátli lidi různými postupy, kdy to jednou platí tak a podruhé jinak,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Martin Dorazín.

V zemi se zhruba 38 miliony obyvatel je v současnosti necelých 13 tisíc aktivních případů. Zpravodaj Českého rozhlasu nicméně upozorňuje, že počet provedených testů se v zemi neustále proměňuje.

„Je otázka, jestli je to obraz celé populace, protože někdy se provede 10 tisíc testů denně, někdy 30 tisíc testů denně a není jasné, kolik lidí z tohoto počtu už test absolvovalo poněkolikáté. Na první pohled nicméně čísla vypadají dobře, je to možná i tím, že po prázdninách lidé méně cestují a skončilo také období svateb,“ poukazuje Dorazín s tím, že velký počet lidí se nakazil právě během svateb nebo pohřbů.

Zároveň v Polsku ubývají počty nových případů ve slezských oblastech, kde se od června nákaza šířila mezi horníky. Ti ale mezitím prošli sérií testů, a to včetně jejich rodin. „Tam už to postupně vyhaslo díky karanténě, kterou museli podstoupit. Některé okresy u hranic se Slovenskem, kde probíhaly svatby a je tam i velká výměna turistů, ale stále zůstávají červené. Tam platí povinnost nosit roušky i venku, počet těchto okresů se ale snižuje,“ dodává pro iROZHLAS.cz.

Eliška Kubátová

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Češi a Slováci v Británii: Covid a lockdowny? Řeznictví i pizzerie přežívají dál

Naopak zůstat věrný české tradici se rozhodl Jarek, když na popud kamarádů rozjel tradiční řeznickou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště