Web zprávy

Nemocnice si nevědí rady s dvousetkilovými pacienty. Pomůžou XXL centra


Marku Říhákovi je 45 let. Ještě před dvaceti lety aktivně sportoval a jeho váha se pohybovala okolo 75 kilogramů. Změna však přišla poté, co s vrcholovým sportem skončil.

Nehrozí vám obezita? Spočítejte si BMI a ABSI na snadné kalkulačce

„Nastoupil jsem do sedavého zaměstnání. Tehdy má váha šla nahoru a vlastně od té doby neustále stoupala. Završil jsem to až s letošním jarem, kdy jsem se dostal na 279 kilogramů. A tehdy jsem si uvědomil, že je potřeba s tím něco dělat,“ popsal muž, který je jedním z pacientů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Jsem navíc hrdým otcem dvojčat, takže nějak se jim věnovat či vyrazit s nimi na kolo bylo pro mě téměř nemožné,“ povzdechl si.

Během těch deseti let vyzkoušel desítky různých diet. „Utratil jsem desítky tisíc za různé jídelníčky a pomůcky a k ničemu to nevedlo. Až tady to začalo mít trošku smysl,“ dodal.

Pandemie obezity

„Je to věc, kterou vnímám jako jednu z priorit,“ řekl ředitel VFN David Feltl. Nemocnice má nově vybavit klíčové kliniky speciálními operačními stoly, lůžky s potřebnou nosností, vozíky, přístroji nebo XXL sanitkami. 

Extrémně obézních lidí jsou totiž v České republice desítky. Není pro ně snadné najít zdravotnické zařízení, které by je ošetřilo po stránce interní, chirurgické nebo zubní. Mnozí z nich mají také kvůli tomu psychické problémy a cítí se diskriminováni. 

„Žijí v neustálém strachu, že pokud se jim něco stane, nedostane se jim včas potřebná lékařská péče. Když onemocní, nemocnice nebude na jejich ‚těžkou váhu‘ vybavena. Přitom právě těmto lidem hrozí, že mohou náhle zemřít. Jejich extrémně zatížený organismus se v průměru dožívá jen málo přes padesát let,“ popsal lékař III. interní kliniky Martin Matoulek.

V osmi letech měla skoro šedesát kilo. Obézních Čechů přibývá

„Na rozdíl od pandemie covid-19 jsou tady opravdové pandemie. Pandemie obezity, cukrovky a dalších civilizačních chorob. Z mého pohledu je tohle opravdu to důležité, co musíme řešit,“ dodal Feltl.

Peníze na centrum by měly jít z evropských fondů a příslušný operační program se má otevřít koncem letošního roku. Centrum by poté podle něj mělo vzniknout v horizontu asi dvou let. Investiční náklady odhadl na 200 až 300 milionů korun. Extrémně obézní pacienti se ve VFN léčí už léta, proto její vedení považuje za logické tuto péči dál rozvíjet, řekl Feltl. Extrémně obéznímu pacientovi by se mělo dostat v podstatě jakékoli péče, popsal.

Podle Matoulka například převozový vozík pro takové pacienty stojí víc než 100 tisíc korun. Chodící pásy pro nácvik chůze stojí od půl milionu korun výše. Bude podle něj nutné také vybudovat rehabilitační nebo lázeňské zařízení pro následný pobyt v délce tří až šesti měsíců. 

Desítky pacientů s váhou přes 200 kilogramů

Poznamenal, že zapotřebí bude také dostatečný počet erudovaného personálu pro manipulaci s extrémně obézním pacientem. Takový personál bude muset být hlavně fyzicky zdatný, dodal.

Letos je to 75. let, co vznikla III. interní klinika. V květnových dnech roku 1945 ji založil profesor Jaroslav Charvát. Je mimo jiné autorem takzvané Charvátovy diety. Klinika se zaměřuje zaměřuje na endokrinologii a metabolismus a její odborníci se věnují jak běžným metabolickým chorobám, jako je cukrovka, poruchy metabolismu nebo vysoký krevní tlak, ale i vzácným onemocněním.

Matoulek řekl, že v roce 2000 měl pacienty s maximální hmotností do 170 kilogramů a jen vzácně se vyskytovali lidé vážící víc než 200 kilogramů. Nyní, o dvacet let později, se podle něj vyskytují desítky pacientů, kteří váží víc než 200 kilogramů. „Za dvacet let, kdy se věnuji obezitologii, jsme se v české populaci posunuli o jednu až dvě hmotnostní kategorie výš,“ uvedl.

„Schopnost akumulovat přebytečnou energii ve formě tukových zásob v přípravě na hladomor a válku je u našich pacientů extrémní. Schopnost přizpůsobit se hladomoru, válce, adaptovat se na dietu je taky extrémní. Takže až budou tlustí hubení, hubení budou studení, to platí,“ řekl Matoulek. „Nechci se rouhat, ale 70 let jsme v tomto regionu bez válek, to nikdy v historii nebylo,“ poznamenal.

Říhák je nyní na cestě zpět za svou původní váhou. A vypadá to, že se mu daří. Zatímco na jaře mu dělalo problém ujít třeba jen sto metrů, dneska je schopný bez problémů ujít až pět kilometrů. Jako cílovou váhu si s lékaři z nemocnice stanovil 120 kilogramů. 

Také přečtěte

Schillerová dostala pokutu za porušení pravidel. Kvůli jízdě bez pásu zaplatila 1500 korun | iROZHLAS

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaplatila pokutu 1500 korun za to, že jela ke …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště