Web zprávy

O pomoc si v krizi řeklo překvapivě málo firem

Jak koronavirová pandemie ovlivnila přímo Českou spořitelnu?

Byl to šok jako pro celou společnost. Museli jsme v rekordně krátkém čase přizpůsobit naše aplikační, produktové i procesní řízení a prakticky ze dne na den přijmout distanční formy práce a komunikace. Pandemie nás posunula rychleji a více k další digitalizaci, prohloubila automatizaci různých procesů a používaní vzdálených přístupů pro kontakt s klienty. A to vše při důsledném akcentu na zachování bezpečnosti dat klientů.

Česká spořitelna je bankou s největší úvěrovou angažovaností vůči korporátnímu sektoru v Česku. Obáváte se toho, že některé firmy se dostanou do existenčních problémů a přestanou splácet úvěry?

Od roku 2016 jsme vůbec největším poskytovatelem podnikatelských, firemních a korporátních úvěrů v České republice. Je pravdou, že by mohly existovat při takovéto krizi podobné obavy, nicméně už nějakou dobu jsme se zabývali tím, že konjunktura nebude věčná. Pro naše DNA je typická obezřetnost.

Z čeho ta obezřetnost pramení?

Z poučení z krize v letech 2008 až 2010. Zjednodušeně řečeno – byli jsme opatrní a zodpovědní k našemu vlastnímu podnikání i k našim klientům.

Koronavirová krize trvá už půl roku. Zareagovala vláda s pomocí dostatečně a správně?

Zafungovalo zejména moratorium na splácení úvěrů. Tento odklad firmám skutečně pomohl. Pokud jde o další podpory ve financování, takzvané Covid programy, zafungovaly sice také, i když ne pro všechny, kteří to v ten moment potřebovali. Přišly často poměrně pozdě a jsou administrativně velmi náročné. I díky tomu byly firmy de facto donuceny okamžitě hledat své vnitřní rezervy a udělat si zásadní inventuru ve vlastních nákladových strukturách, což je ale zdravý proces. Obecným jevem je pak významné omezení investičního apetitu firem.

Kolik firem vlastně o nějaké řešení kvůli krizi žádalo?

Překvapivě to bylo doposud méně než 20 procent z úvěrovaných klientů. Většina odkladů splátek se realizovala především u menších firem bez větších rezerv. Větší firmy jsou schopné do jisté míry výkyvy absorbovat. Dosavadní podpory cílily na provozní přežití firem, zatím se nedotkly podpory investic. Tam vidím cestu, kam bychom měli směřovat.

Filozofie České spořitelny je, aby firmy existovaly v rámci dlouhodobě udržitelného rozvoje. Jak to funguje v době krize?

Říká se, že krize je příležitost a z krize se mohou firmy proinvestovat. Nelze ale dopustit, aby se firmy předlužily. Je třeba si uvědomit, že i takzvané „covidové“ úvěry garantované státem se budou muset splatit a pro někoho se to může stát v budoucnu koulí u nohy.

Mohl by přijít i nějaký zcela katastrofický scénář? Jak byste reagovali pak?

Jsem optimista. Z komunikace s klienty vnímám, že nastalou situaci hodnotí jako velmi obtížnou ani ne desetina firem. Více jak třetina si myslí, že z nejhoršího jsou už venku. Ostatním se daří propady plus mínus kompenzovat a některým se dokonce v této krizi podařilo vyrůst. Spoléhám na to, že Češi jsou flexibilní a kreativní a dokážou improvizovat. Na druhou stranu se očekává ukončení některých státních podpůrných programů a splátkového moratoria, což otestuje likviditní situaci některých firem. Navíc svět je globalizovaný, takže nás jako exportní ekonomiku ovlivní i to, co se bude dít za hranicemi. Přesto katastrofický scénář neočekávám.

ČNB tvrdí, že bankovní sektor v Česku je v dobré kondici. Znamená to, že by vydržel i nápor ještě větší krize?

Podle zátěžových testů jsou na tom banky v České republice už léta dobře. I Česká spořitelna je velmi dobře kapitálově vybavena, nemáme ve skříni kostlivce z minulosti a zatím jsme se v Česku i vyhnuli experimentům s různými sektorovými daněmi. Pokud nebude někdo tento stav torpédovat, myslím, si, že i touto krizí banky coby páteřní organizace ekonomiky úspěšně proplují. Chceme být s klienty v dobách dobrých i zlých, a proto věřím, že krizi společně zvládneme. Základem jsou pevné vztahy. Důkazem toho, že to u nás funguje, je i skutečnost, že jsme klientům byli co nejblíže i v dobách nejhlubší karantény. Zkoušeli jsme nové formy komunikace, od online konferencí až po virtuální degustaci vín. Často to byl neobvyklý a nový zážitek.

Pavel Nejman

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na DePaul University Chicago. V rámci korporátního bankovnictví se v manažerských pozicích pohybuje již 20 let. V ČS působí od roku 1992, pracoval v oblastech retailu, investičního bankovnictví či back office. Od roku 2016 řídí obsluhu malých a středních podniků v rámci specializovaných center banky.

 



Také přečtěte

Holubího rekordmana měla čekat smrt. Nakonec jí unikne díky falešnému kroužku

Holuba pojmenovaného Joe podle budoucího amerického prezidenta našel na svém dvorku koncem prosince obyvatel Melbourne …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *