Obliba avokáda v Česku raketově roste. Zelené plody dozrávají na okraji Prahy


Také netušíte, co je to hruškovec přelahodný? Nejste sami, komu jméno tohoto exotického stromu pocházejícího původně z jihu Mexika a rozšířeného hlavně v Jižní Americe a tropické Africe nic neříká. Určitě ale budete znát jeho plody: avokádo. 

Rostoucí zájem českých zákazníků o avokádo uspokojuje společnost Titbit, v jejíchž dozrávacích boxech na okraji Prahy dozrávají plody avokáda určeného na český a slovenský trh.

|
Foto: Deník/Jiří Janda

Jde o ovoce, které si nejen díky své chuti, ale i obsahu zdravých látek zejména u mladší generace získává stále víc ctitelů. V západní Evropě už jde dokonce o druhý nejoblíbenější druh exotického ovoce, hned po banánech.

Jeho obliba ale vzrůstá i v Česku, jen za uplynulých pět let zde jeho spotřeba vzrostla o čtvrtinu. Aby je zdejší zákazníci dostali v co nejvyšší kvalitě, dozrává ve speciálních boxech nazývaných „zrárny“ v Uhříněvsi na okraji Prahy. Přímo v tuzemsku avokádo vzhledem ke klimatickým podmínkám pěstovat nelze, proto se plody ještě před dozráním dovážejí z Peru, Chile či Tanzanie.

Jako na ostrově Robinsona Crusoe. Vysočina už je vhodná k pěstování batátů

Jako na Robinsonově ostrově. Batáty se dají pěstovat i na Vysočině

Podle Vojtěcha Havránka, spolumajitele firmy Titbit, jež avokádo na český trh dodává, tak mohou zdejší strávníci plody ochutnat v takové podobě a chuti, jako by byly právě utržené ze stromu. „Proces dozrávání je alchymie, kdy se kombinuje teplo, cirkulace vzduchu, větrání a vlhko k dosažení optimálního výsledku,“ vysvětlil Havránek.

Nastaví podmínky pro zrání

Jak je ale možné, že může avokádo a třeba také mango dozrát úplně jinde, než bylo sklizeno? Je to proto, že jako takzvané klimakterické druhy ovoce na konci svého zrání intenzivně dýchají a produkují hormon ethylen. Jsou přitom citlivé na jeho koncentraci v atmosféře.

Pokud tedy odborníci ve zrajících plodech navozením vhodných podmínek vzbudí „pocit“, že jsou v domácím prostředí, přimějí je k ideálnímu dozrání. Proces v moderních dozrávacích komorách řídí aplikací přes počítač, nebo třeba jen z mobilu. Úprava avokád potom pokračuje speciálním navoskováním jejich povrchu.

Vrstva vosku je propustná natolik, aby plody mohly dýchat, nepropouští z nich ale vodu. Proto lépe drží tvar a při transportu se snadno neotlačí, a tedy ani nepoškodí. Navíc to prodlužuje jejich trvanlivost až na dvojnásobek.

Melounům se na střeše náramně daří. Příště ale bude Radek Brzobohatý dávat raději větší nádobu

Melouny pěstuje na střeše v kbelíku. Na Facebooku sklízí palce nahoru

Poté se už s hotovými avokády nakládá jako s jinými druhy ovoce. Pracovníci odění do speciálních plášťů a sítěk přes vlasy je zabalí do krabic. Musejí se přitom vyrovnávat s velkými výkyvy v teplotě. Zatímco k převážení a skladování avokáda je třeba teplota mezi šesti až osmi stupni Celsia, v boxech na zrání se musí topit na 17 až 23 stupňů.

Rostoucí zájem českých zákazníků o avokádo uspokojuje společnost Titbit, v jejíchž dozrávacích boxech na okraji Prahy dozrávají plody avokáda určeného na český a slovenský trh.Rostoucí zájem českých zákazníků o avokádo uspokojuje společnost Titbit, v jejíchž dozrávacích boxech na okraji Prahy dozrávají plody avokáda určeného na český a slovenský trh.Zdroj: Deník/Jiří Janda

Zralé plody poté mohou zamířit do obchodů za zákazníky. Avokádo a mango z Uhříněvsi si kupují také labužníci v prodejnách na Slovensku. V Titbitu počítají s tím, že v obou zemích budou postupně přibývat. „Očekáváme, že zdejší zájem o avokádo ještě poroste a časem po něm bude poptávka podobně vysoká, jako už je na západě Evropy,“ dodal Havránek.