Uplynulé ročníky se musela vracet za svými malými dětmi domů, ale letos si akci dle svých slov užívá v plné parádě. Tentokrát přitom nepřijela pouze jako návštěvnice. „Posledních pět let tady vedu workshop o kontaktní improvizaci. Je to spontánní tanec, kde nejsou přesně dané taneční kroky. Chápu to, jako takový fyzický dialog mezi dvěma i více tanečníky,“ vysvětluje Brňanka.
OBRAZEM: Babiččino údolí slavilo sto let od odhalení ikonického sousoší
Zájem o tuto aktivitu je z jejího pohledu velký. „Mého workshopu se zúčastnilo zhruba dvacet lidí a to je už pořádná skupina. K pohybu využívají dotek, váhu nebo energii a to jak jejich těla, tak i partnerova. V první řadě nejde o formu, ale o radost z tance. Je to taková meditace pohybu a nejlepší je, když si ji vyzkoušíte na vlastní kůži,“ radí Hanzlíková.
Prostor zámeckého skleníku láká také vystoupením muzikanta a hudebního skladatele Ondřeje Kyase. Rodák z Boskovic vystupuje sólově spíše výjimečně. „Skladby najdete v mém posledním albu Mezopotánie,“ upozorňuje své publikum.
Hypnotizující hudba
To hodnotí výkon hudebníka potleskem a dvě malé děti se dokonce pod pódiem pouští do zarputilého tance v rytmu hypnotizující hudby. S radostí jim dá i po ohlášeném konci vystoupení další přídavek. O kousek dál na panském dvoře zatím baví ostřejší muzikou skupina Atlantic Cable.
Festival chválí také bluesový hudebník Jiří Míža. „Určitě se každému umělci předvádí přímo radostně před publikem, které je pozorné k jeho výkonu. Toto se zcela určitě na tomto festivalu v Boskovicích děje. V momentě, kdy vejdete na pódium, tak necítíte potřebu bojovat o přízeň publika, ale jen potřebu předvést co nejlepší výkon. Směs žánru a druhu umění, které tento festival nabízí, naplňuje od dopoledních až do večerních hodin každého diváka,“ uznává hudebník.
OBRAZEM: Nablýskané kapoty a dobové kostýmy. Telč hostila retro závod automobilů
Mezi lidmi tady cítí jejich potřebu mít k životu i kvalitní kulturu. „Myslím, že se dramaturgům jednotlivých scén i celému štábu festivalu podařilo očekávání diváků naplnit. Kdysi dávno jsem již na tomto festivalu hrál a i na letošní budu vzpomínat nejméně stejně dlouho, a i tehdy jsme si my bluesmeni na pódiu jamovali. Úžasné pro mě bylo i setkání s lidmi po koncertě, a to tak, že jsem byl schopen porušit své abstinenční zásady,“ dodává Míža.
Tradice od roku 1993
Čtyřdenní letní festival pořádá sdružení Unijazz ve spolupráci s městem a řadou místních organizací v Boskovicích od roku 1993. „Třicáté výročí pro nás tedy znamená zejména tradici a také zodpovědnost, která se s ní pojí. Platí to vůči jejím zakladatelům a samozřejmě i vůči všem návštěvníkům,“ zdůrazňuje dramaturg a koordinátor programu Antonín Kocábek.
Boskovický festival už v neděli vstupuje do svého finále. Na programu je ještě například koncert slovenské skupiny CHVM. Parta z Trenčína zahraje od půl třetí odpoledne na panském dvoře. Součástí pestrého nedělního programu je i divadelní hra Serotonin v podání souboru Divadlo MeetFactory. Převod románu na divadelní prkna ohodnotí diváci od devatenácti hodin v sokolovně.
