Web zprávy

Pandemie i vojenský převrat. Češi poprvé veleli celé misi a obstáli

Do té doby čeští vojáci veleli jen mezinárodní brigádě v misi v Kosovu. To bylo už v roce 2006. Až do loňského června, kdy na sedm měsíců převzali poprvé velení celé zahraniční výcvikové mise Evropské unie v Mali. Řídili tak na 700 vojáků z třiadvaceti zemí.

A české velení, tedy zhruba čtyřicetičlenný tým v čele s brigádním generálem Františkem Ridzákem, muselo od počátku čelit hned několika nečekaným a nelehkým překážkám. Kvůli šíření nového koronaviru hned jaře řada zemí z Mali stáhla prakticky polovinu vojáků a výcviková mise malijských jednotek musela být výrazně utlumena.

„V polovině června, kdy jsme už za přísných hygienických opatření přebírali velení, jsme věděli, že jeden z našich hlavních úkolů bude obnova výcvikových aktivit do původního stavu a vytvoření podmínek pro implementaci nového mandátu,“ konstatoval generál Ridzák. Nový mandát měl rozšířit operace unijní mise na celé území Mali a počítal s navýšením personálu i rozpočtu.

Návrat vojáků do mise proto Češi museli pečlivě naplánovat. „Nešlo čekat do úplného odeznění pandemie. Další překážka nastala v srpnu. Státní převrat opět výcvik krátkodobě přerušil,“ vzpomněl na další nečekanou událost Ridzák.

K vojenskému puči došlo v Mali 18. srpna. Prezident Ibrahim Boubacar Keita pak odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co ho společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Vojenské velení převzalo moc s tím, že usiluje o politickou změnu v zemi a uspořádá všeobecné volby.

Hlavní úkol evropské mise –⁠ výcvik malijské armády, aby byla v budoucnu schopna sama čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země, tak musel být opět na čas omezen.

Situace v Mali

Na severu v roce 2012 povstali místní Tuarégové a spolu s Araby
požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu
země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na Al-Káidu,
proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie.

Separatisté později s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Situace se na severu po
podepsání dohody mírně zklidnila, maliská vláda ale neměla kontrolu nad řadou regionů.

Bezpečnostní situace se neustále zhoršuje a to i na relativně klidném jihu a západu země. Teroristické útoky a mezietnické konflikty se nevyhýbají ani hlavnímu městu. Malijská armáda zatím stále není schopná sama čelit tlaku islamistů.

V srpnu 2020 došlo v zemi k vojenskému převratu a Mali od té doby řídí vojenští velitelé. Přislíbili ovšem uspořádání všeobecných voleb.

Unijní mise se tak podle Ridzáka na čas zaměřila na výcvik společných jednotek afrických zemí G5 Sahel a české velení zatím vyhodnocovalo další možnosti, jak rozběhnout výcvik malijských vojáků v polních podmínkách i v regionech kolem středisek Gao, Timbuktu, Sévaré a Banankoru ve střední části země.

V druhé polovině mise se tak povedlo rozběhnout souběžně výcvik ve všech vzdálených regionech Mali najednou. Poprvé na tolika místech. Jen od loňského listopadu do konce letošního ledna má projít výcvikem 600 malijských vojáků. Unijní instruktoři začali místní cvičit blíže k místům jejich nasazení. Například region Gao je od hlavního města Bamaka, kde velitelství mise sídlí, vzdálen zhruba tisíc kilometrů.

Pomoc malijské armádě

České velení přišlo také s novou iniciativou na pomoc místní armádě. Nechalo zrekonstruovat poddůstojnickou školu v Banankoro, která dostala kompletně nové vybavení IT učebny.

Dalším projektem byla oprava pěší střelnice poblíž výcvikové základny Koulikoro. Českému velení se také poprvé podařilo zcela začlenit v poradní roli do struktur malijského generálního štábu a hlavního velení Společných sil zemí G5 Sahel.

Češi také během uplynulých měsíců zajistili přepravu dvou zásilek humanitární pomoci poskytované organizací Člověk v tísni, která působí v regionu Kayes spolu s německou humanitární společností. Další zásilka humanitární pomoci pak do Mali zamířila od hnutí Stonožka, se kterým česká armáda dlouhodobě spolupracuje.

Čeští vojáci působí v Mali od roku 2013. V zemi se zatím vystřídalo 15 kontingentů. Aktuálně jednotka, jejíž jádro tvoří vojáci 13. dělostřeleckého pluku Jince. Velení celé výcvikové mise EU předal František Ridzák v úterý 12. ledna španělskému generálovi Fernandu Herreizovi.

Česká republika je dlouhodobě jedním z největších přispěvatelů do mise. Podle šéfa operačního velitelství Josefa Kopeckého bylo proto z národního pohledu logické navázat na získané zkušenosti a požádat EU o převzetí velení mise. „Naše velení umožnilo v rámci koalice prokázat nabyté schopnosti a zkušenosti příslušníků AČR a připravenost k převzetí velení i v dalších misích EU i NATO,“ uvedl Kopecký.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) může být Česko na vojáky hrdé. „Česko bude i nadále aktivně přispívat ke stabilizaci oblasti Sahelu, posilujeme tím také bezpečnost ČR a celé EU,“ uvedl.



Také přečtěte

Za den se zaregistrovalo 17 tisíc seniorů. Termín očkování získal každý dvanáctý

V sobotu se k 8:00 registrovalo dalších zhruba 800 seniorů, 120 z nich má i …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *