Pozici české vlády a premiéra Petra Fialy, který za podporu jádra i plynu prostřednictvím takzvané taxonomie tady ve Štrasburku horoval, tak podpořili i opoziční europoslanci. A to jak ti za ANO, tak předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná, sociální demokratka Radka Maxová nebo europoslanci za extrémně pravicovou Svobodu a přímou demokracii Ivan David a Hynek Blaško.
Česko uhájilo v EU jádro. Premiéru Fialovi pomohli k úspěchu i Ukrajinci
Zatímco David a Blaško souzněli se svojí extrémní frakci Identita a demokracie, Maxová a především Konečná se musely vůči svým kolegům ze své skupiny europarlamentu tvrdě vymezit. „Doufám, že mě za to nečeká nějaký postih,“ uvedla dokonce Konečná.
Piráti proti plynu
Tříčlenná skupina českých Pirátů v europarlamentu ale naopak hlasovala s tou částí europarlamentu, která chtěla označení jádra a plynu za zelené ekologické zdroje zrušit. Právo takto o plynu a jádru rozhodnout dostala Evropská komise na základě takzvaného delegovaného aktu. V případě odmítnutí europarlamentem by tak celý projekt spadl pod stůl.
Podle českého premiéra Fialy by to pro země jako Česká republika byl velmi špatný krok, který by zkomplikoval jak Česku, tak dalším zemím EU naplnění celoevropských cílů v ochraně klimatu. „To co se zde odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj, což má pro nás zásadní důležitost,“ přivítal výsledek hlasování Fiala.
Piráti, kteří navíc jsou v Česku součástí vládní koalice, se pro svůj postoj stali cílem tvrdé kritiky. Jenže i jejich argumentace má logiku. Piráti, kteří ve své podpoře jádra ve svém frakci Zelených v evropském parlamentu bílou vránou, uvádí, že nehlasovali proti jádru, ale proti plynu, který byl podle nich špatně dán Evropskou komisí do stejného balíku s atomovou energií.
Úspěch jádra a plynu. Europoslanci je zařadili mezi zelené investice
„Chtěli, aby Komise přepracovala delegovaný akt. Ten totiž neodpovídá aktuální bezpečností a energetické situaci. Nechceme, aby se na fosilní plyn pohlíželo jako na udržitelný zdroj energie,“ uvedl pro Deník pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Ve chvíli, kdy tady máme jasnou strategii, jak se od ruského plynu co nejdříve odstřihnout, nedává smysl budoucí investice směřovat právě Putinovi,“ tvrdí Peksa.
Kdyby se dalo odděleně hlasovat o jádru a zemním plynu, tak by zařazení jádra mezi ekologické zdroje energie i pirátští europoslanci z Česka podpořili. „Nedalo se zvlášť hlasovat o jádru, které má v českém energetickém mixu své místo,“ uvádí Peksa. I kdyby ale byla taxonomie ve středu odmítnuta, nenarušilo by to podle něj možnost budovat další jaderné zdroje. „Pouze by se nefinancovaly z peněz na udržitelné zdroje,“ uvádí Peksa.
„Zrádci Slovenska“ od Čaputové
Podobně jako čeští Piráti se proti podpoře jádra a plynu jako zelených zdrojů postavili i dva slovenští europoslanci z Progresivního Slovenska, strany prezidentky Zuzany Čaputové. „Hlasovali zcela proti zájmům Slovenska,“ uvedl pravicový zpravodajský server Postoj.sk, který to označil za „hanbu“.
„Udržení stabilní existence jaderné energetiky je pro Slovensko klíčovým národně-státním zájmem, o kterém bychom neměli příliš vyjednávat. V tomto úhlu je třeba vnímat i hlasování našich europoslanců – Šimečka a Wiezika,“ uvedl Postoj.sk.
Neodmítejte křehký kompromis, vyzval Fiala před hlasováním o jaderné energii
„Nezpochybňuji velký význam, který hraje plyn a jádro ve slovenské energetice,“ uvedl pro Deník Michal Wiezik. „Ale nemyslím si, že přes tento význam bychom měli tyto technologie měli natírat na zeleno a zařazovat je do zelené taxonomie obnovitelných a udržitelných zdrojů,“ dodává Wiezik.
Zcela vyhráno není i z tohoto důvodu ani na unijní úrovni. Rakousko a Lucembursko se totiž rozhodly zažalovat zařazení jádra a plynu mezi zelené zdroje u Evropského soudního dvora.
