Statistici zveřejnili výsledky šetření, v němž zjišťovali kvalitu života dětí v Česku. Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že mají skutečně skvělé podmínky pro vlastní vzdělávání. Problém ale je, že skoro třetina z nich do školy chodí jen s nechutí a že současný systém je nijak nemotivuje pro získání vyššího vzdělání.
Kliknutím zvětšíte
Z výsledků šetření vyplynulo, že české děti mají skvělé podmínky pro vlastní vzdělávání. Chybí jim však dostatečná motivace.
|
Foto: Shutterstock
Všechny měřitelné hodnoty kvality dětského života se podle poslední studie Českého statistického úřadu (ČSÚ) v delším časovém horizontu zlepšují. Včetně podmínek, které ve školách doplňují přímé vzdělávání. Pro děti jsou dostupnější kroužky, exkurze i školní výlety, za které rodiče musí platit.
„Finanční důvody jako příčinu neúčasti dětí na školních výletech uvedlo loni jen 3,3 procenta respondentů, zatímco v roce 2014 nemělo peníze k zaplacení školních akcí 5,8 procenta domácností. Ještě o pět let dříve, tedy v roce 2009, to bylo 3,7 procenta domácností s dětmi,“ uvedla Simona Měřinská z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Zeman jmenoval Balaše novým ministrem školství. Gazdíka nahradí ve čtvrtek
Zlepšily se i domácí podmínky k učení, dostatek místa a klid k samostudiu. Ještě v roce 2009 to byl problém pro téměř sedm procent rodin, za uplynulou dekádu se ale tento stav zásadně změnil. „O pět let později už takových domácností byla jen polovina a loni pouhé dvě domácnosti ze sta,“ doplnila Měřinská.
Děti chtějí zpestření výuky
Jenže proti tvrdým datům statistiků stojí v opozici zjištění o nadšení a touze se vzdělávat. Podle průzkumu Nadačního fondu Eduzměna motivující prostředí v českých školách rozhodně nepanuje. Škola nebaví 32 procent dětí. „Dětem chybí motivace, protože postrádají smysl v tom, co se učí,“ vysvětlil ředitel nadace Zdeněk Slejška. „Děti vnímají, že je náplň a výuka odtržená od toho, kam se společnost posunula a jak funguje,“ doplnil. Průzkum rovněž zaznamenal, že 75 procent žáků je po většinu své školní docházky pasivních.
Pouze přijímají výklad učitele bez vlastní účasti, případně se jejich aktivita v hodině omezuje na pár minut v práci ve skupině. „Dvě třetiny žáků uvedly, že by uvítaly i jiné způsoby výuky, které by ji zpestřily,“ poznamenal Slejška.
Dětský ombudsman je nutný, shodli se experti. Ve hře jsou dvě varianty
Ztráta motivace nevede jen ke špatným výsledkům, podle odborníků se školák dostává do začarovaného kruhu. Neochotně se učí složitější předměty a nechce se zlepšovat v těch problematických. V konečném dopadu má ztráta motivace vliv i na možnost dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Podle zjištění Eduzměny jen dvacet procent dětí v současnosti získá vyšší vzdělání než jejich rodiče.
A rodiče často sehrávají negativní roli svým osobním přístupem k roli vzdělání pro kvalitu života. Zejména pokud se jedná o sociálně slabší rodiny. „Česká republika patří mezi země, ve kterých systém vzdělávání nedokáže redukovat nerovnosti pramenící z rodinného původu žáků, spíše je naopak posiluje,“ uvádějí sociologové Daniel Prokop a Tomáš Dvořák ve studii Analýza výzev vzdělávání v ČR.
