Vláda zvažuje možnost takzvaného sebetrasování lidí infikovaných koronavirem. Důvodem jsou přetížené hygienické stanice. „Na nedostatky kapacit hygienických stanic jsme upozorňovali už od jara. Investice do těchto veřejných služeb mají vysokou ekonomickou výnosnost, protože pokud nám tato epidemie uteče (respektive už utíká), tak to bude mít drastický dopad na život v této zemi,“ varoval v Interview Plus ekonom Filip Pertold z centra CERGE-EI.
Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn
Tisknout
Kopírovat url adresu
Zkrácená adresa
Zavřít
Ekonom poukázal na to, že žádná z okolních zemí nezrušila povinnost nosit roušky v takovém rozsahu jako Česko.
„Přes léto jsme se rozhodli, že nebudeme dělat nic a že problém zmizí sám. Ale on nezmizel. A teď se ho snažíme řešit pět minut po dvanácté,“ dodal expert ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
„Komunikace vlády ohledně epidemie se na konci léta velmi nepovedla. Lidé ztratili důvěru v epidemiologická opatření. Je tak otázka, jak budou reagovat na jejich poslední vlnu,“ podotkl Pertold.
Pomoc měla přijít dřív
Podle ekonoma to bude mít celou řadu ekonomických dopadů. Otázkou je, jak zareagují sousední státy. „Nevidím důvod, proč by s námi měli mít soucit. Logicky budou omezovat přístup lidí například z Prahy, což bude mít okamžitý dopad na turistický ruch,“ uvedl. Metropoli Česka ve středu na seznam rizikových oblastí zařadili Němci a Belgičané.
Změnit se může také chování českých spotřebitelů, jakmile zjistí, že stát přestává zvládat.
Zkušenosti ze začátku epidemie totiž ukazují, že lidé mění své spotřebitelské chování, a to bez toho, že by jim to vlády nařizovaly. Sami už omezují například návštěvy restaurací.
Pertold pochválil takzvané ošetřovné i vládní program Antivirus, který vznikl na české poměry poměrně rychle. Díky programu se pak podařilo zbrzdit propouštění zaměstnanců. Vládě ale vytkl, že sice myslela na pomoc podnikatelům, ovšem dlouho nepomáhala jiným skupinám lidí – například těm, kteří pracují na dohodu.
Hazard s rozpočtem
Podporovat ekonomiku podle ekonoma ale není možné donekonečna. Vláda se navíc sama připravuje o příjmy. „Schválila zrušení superhrubé mzdy, které znamená každoroční propad příjmů o 75 až 80 miliard korun. S tím se budeme potýkat dlouho,“ upozornil.
Šéfka rozpočtové rady: Pandemie vyvolala dojem, že si můžeme půjčovat neomezeně. To je třeba zarazit
Číst článek
„Jednorázový schodek pro tento rok by nevadil, pro něj jsou objektivní důvody: propad ekonomiky a příjmů. Ekonomiku je třeba udržet, ale přicházet v tomto okamžiku s daňovou reformou je hazard,“ doplnil.
Politici podle něj doufají, že snížení daní zvýší spotřebu. Problém je ale v tom, že snížení pomůže hlavně lidem s vyššími příjmy. „To ke zvýšení spotřeby nepovede,“ konstatoval Pertold.
Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn
Tisknout
Kopírovat url adresu
Zkrácená adresa
Zavřít
