Případ Čapího hnízda, který, pokud se žalobce neodvolá, skončil osvobozujícím rozsudkem pro Andreje Babiše a Janu Nagyovou, měl i jinou rovinu. Případem se totiž vedle české policie zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ten už před pěti roky došel k závěru, že i podle něj v případě Čapího hnízda existuje podezření na spáchání dotačního podvodu.
Kliknutím zvětšíte
Čapí hnízdo – Ilustrační foto
|
Foto: ČTK/ Tomáš Binter
Kromě tvrzení o propojenosti Agrofertu a Farmy Čapí hnízdo se ve stanovisku OLAF konstatuje: „Představitelé příjemce projektu poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali smlouvu o poskytnutí dotace.“
Kauza Čapí hnízdo: Na základě čeho Babiš uspěl? Klíčovou roli hrály tři faktory
Závěr vyšetřování OLAF byl jednoznačný: „V souladu s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory.“
Aby nemusel Andrej Babiš řešit Čapí hnízdo s orgány Evropské unie, vrátila Babišova firma Imoba dotaci českým dotačním orgánůmv červnu 2018.
Unie si peníze ohlídala
Evropský úřad pro boj proti podvodům dál sledoval dění kolem Čapího hnízda. Ale už 25. září 2019, kdy státní zástupce Jaroslav Šaroch původně zastavil trestní stíhání všech obviněných, vydal prohlášení, že pro Evropskou unii vrácením dotace a uzavřením celého dotačního operačního programu na tyto účely pro Česko záležitost skončila. „OLAF trvá na svých závěrech uvedených v závěrečné zprávě,“ uvedla mluvčí Emily Fairlessová pro iRozhlas.cz.
To, čeho chtěl Brusel dosáhnout, tedy aby dotace na Čapí hnízdo byla vrácena do rozpočtu Unie, bylo dosaženo. „České orgány vyňaly projekt ze závěrečného financování v souladu s doporučením OLAFu,“ uvedl už tehdy unijní úřad. S dodatkem, že to, co se může jevit jako trestný čin z pohledu Unie, nemusí být trestným činem v České republice.
