Web zprávy

pravomoci horní komory Parlamentu ČR

Pravomoci Senátu a jeho členů

Hlavní činností senátorů, kterých je celkem 81, je posuzování návrhů zákonů Poslanecké sněmovny. Pokud Senát návrh schválí, zákon jde k podpisu prezidentovi republiky.

V případě zamítnutí se návrh vrací zpět do Poslanecké sněmovny: ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou poslanců, což ale není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv.

Horní komoru zastupuje předseda Senátu. Po prezidentovi republiky je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu: svolává, zahajuje, přerušuje a ukončuje schůze Senátu, podepisuje usnesení a také vyhlašuje termín voleb do prezidentského úřadu. V případě neobsazené funkce prezidenta a současného rozpuštění Sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Sněmovny.

Místopředsedové Senátu zastupují předsedu a střídají se v řízení schůzí Senátu. Senátor také může předkládat petice občanů a obcí ve svém obvodě či navrhovat změny zákonů.

Senát jako opravář i hlídač se zákonodárnou iniciativou

Jak dokazují data o hlasování od roku 1996, která v lednu 2020 zveřejnil server iRozhlas, pozměňovací návrhy Senátu nechala Sněmovna v zákonech v 57 % případů vrácených návrhů a v průměru každý čtvrtý návrh zákona postoupený Sněmovnou Senát opravil. 47 návrhů pak prošlo schválením z vlastní iniciativy Senátu.

Senát má na usnesení o návrhu zákona lhůtu 30 dní a může ho schválit, zamítnout nebo vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanci poté hlasují o zákonu ve znění navrženém Senátem. Pokud se Senát návrhem zákona nezabývá nebo se k němu ve 30denní lhůtě nevyjádří, považuje se zákon za přijatý.

Další pravomoci Senátu:

  • Disponuje zákonodárnou iniciativou – může Poslanecké sněmovně předkládat vlastní návrhy zákonů,
  • vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu navržených prezidentem,
  • dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv a spolu s Poslaneckou sněmovnou vyhlašuje válečný stav, vyslovuje souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR či s vysláním ozbrojených sil mimo české území,
  • může podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta pro velezradu,
  • společně s Poslaneckou sněmovnou přijímá usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad,
  • v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přísluší Senátu v období „bez vlády“ přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.

Senát a veřejnost: u voleb spíš nezájem, jindy rozruch

I přes nevelkou popularitu občanů a relativně slabou volební účast už horní komora Parlamentu několikrát sehrála v historii České republiky důležitou legislativní roli.

Například během politické krize v roce 2013 (po pádu vlády Petra Nečase a následném rozpuštění Poslanecké sněmovny) fungoval Senát jako jediná zákonodárná komora v Česku.

Veřejnou diskuzi Senát rozproudil v červnu 2019 svojí podporou ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. Žaloba se ale nakonec k Ústavnímu soudu nedostala kvůli nedostatečné podpoře poslanců při hlasování ve Sněmovně.

Zvýšený zájem médií i veřejnosti vyvolalo senátní hlasování o Aleši Gerlochovi (20. 3. 2019), kterého navrhl prezident Miloš Zeman na místo ústavního soudce. Kvůli údajné ovlivnitelnosti Hradem a podpoře v kauzách Andreje Babiše ale nakonec senátoři Gerlochovo ústavní angažmá vyhodnotili jako rizikové a Zemanův návrh odmítli.

Cesta na Tchaj-wan české delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem nejenže vzbudila zájem tuzemských i zahraničních médií, ale byla i terčem kritiky: jak z úst Miloše Zemana, Andreje Babiše či bývalého prezidenta Václava Klause, tak i ze strany Číny.

„Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus,“ řekl čínský ministr zahraničí Wang I.

Volby do Senátu a jaké jsou podmínky kandidatury

Senátoři jsou voleni v jednomandátových obvodech na dobu 6 let (každé dva roky se obmění třetina Senátu). Předseda je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu, tedy každé dva roky, stejně jako místopředsedové.

Kandidát do Senátu ČR musí splňovat několik podmínek:

  • Mít věk nad 40 let,
  • nezávislý kandidát, který nekandiduje za politickou stranu, hnutí či koalici, musí získat nejméně 1000 podpisů voličů z daného volebního obvodu
  • za každého kandidáta musí být složena kauce ve výši 20 000 Kč.

Také přečtěte

Ani obří baterie nestačí na konkurenci. Test Realme 7i

Trh s levnými telefony zažívá v posledních měsících nárůst konkurenčního boje. Větší značky se už …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *