Tchaj-wan už delší dobu vévodí všemožným koronavirovým statistikám a ve čtvrtek ostrov dosáhl nového mezníku. Zatímco koronavirová pandemie v Evropě v posledních týdnech doslova explodovala, na Tchaj-wanu se poslední případ COVID-19 objevil 12.dubna a od té doby k žádné další vlně nedošlo.
Nejedná se ale o úplné vítězství. Vir se sice od dubna nepřenáší mezi místními, ale za poslední týden byla na ostrově bohužel potvrzena nákaza koronavirem u 20 turistů z Indonésie, USA a Filipín.
Ostrov na jihovýchodě Asie má od začátku pandemie potvrzených pouhých 553 případů, z nichž zemřelo sedm lidí. Jak je ale možné, že ostrov, na kterém žije 23 milionu lidí, dokázal udržet počet nakažených v takto nízkých hodnotách?
Odborníci tvrdí, že se tak dělo a děje díky včasnému uzavření hranic a přísné regulaci cestování. To ale není jediný faktor celého tchaj-wanského „vítězství”. Mezi další faktory patří také pečlivé trasování všech lidí, technologicky vynucená karanténa, ale i povinné roušky včetně venkovních prostor.
Zkušenost Tchaj-wanu s nákazou SARS vyděsila tamní obyvatele natolik, že je pro ně dodržování současných opatření naprostou samozřejmostí, píše například zpráva agentury Bloomberg.
Mezi tchajwanská opatření spadá také povinnost všech přijíždějících na ostrov setrvat 14 dní v karanténě. Platí tak i pro Tchajwance, kteří se odněkud vrací. Za porušení karantény může být udělena pokuta až ve výši 35 tisíc dolarů.
Dobrá epidemiologická situace na ostrově nahrává i ekonomice. Tamní vláda již v srpnu předpovídala, že se HDP v zemi za tento rok zvýší o 1,56 procenta a bude tak pravděpodobně jednou z mála ekonomik, které letos porostou.
