Web zprávy

Restauratéři volají o pomoc. Chtějí otevřeno do 11 a legální spropitné


„Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod. Po něm následovalo ekonomicky podprůměrné léto,“ uvedl spolumajitel skupiny Hospodska Luboš Kastner.

„Gastronomie potřebuje pomoc vlády stejně jako hotely a lázně. Jinak hrozí krachy a propuštění až 40 000 zaměstnanců. V sázce je také podnikání a živobytí desítek tisíc podnikatelů, kteří postupně ztrácejí motivaci a ochotu provozovat v současné situaci hospody a restaurace,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Asociace malých a středních podniků pod vedením Lukáše Kastnera proto spolu s Českým svazem pivovarů a sladoven připravila Národní program pro gastronomii, kde je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření.

Asociace chce návrh předložit ministru Havlíčkovi. Mezi hlavní body patří prodloužení programu Antivirus, snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent, což by sektoru mohlo přinést pět až osm miliard korun a legalizace spropitného.

Dále chce jasný rámec kontrol odvětví, podporu flexibility práce v gastronomii, 150 milionů korun z marketingového rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na podporu návštěvnosti gastronomických provozů a nové dotační tituly z fondu obnovy EU. Hlavním bodem, který by mohl zaměstnancům zvýšit platy je však podle Kastnera především legalizace spropitného.

Legální spropitné pomůže personálu

„Spropitné je povětšinou příjem obsluhy a není příjmem zaměstnavatele. Je důležité pro rozvoj oboru a zajištění a rozvoj kvalitní zaměstnanosti. V současnosti je to však nelegální a neevidovaný příjem, který nahrává nekalostem. Zaměstnanci tento příjem nemohou nikde prokázat,” vysvětluje Kastner z ASMP. „Klidně ať je spropitné nezdaněné, ale ať je alespoň legální,” dodává.

Spropitné v Česku není upraveno žádným právním předpisem. Podle loňského průzkumu STEM/MARK nechávají Češi v restauracích jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak zaokrouhluje pouze na koruny.

Podobnou definici, jakou si Kastner přeje v Česku, má podle něj Rakousko, Německo, Irsko, Velká Británie a Irsko. V Německu a Rakousku se spropitné nedaní, ani se z něj neplatí odvody. 

Podobně je tomu v Rumunsku, kde jde ale jenom o spropitné pro zaměstnance restaurací a barů, v obou předchozích státech jde o spropitné ve všech oborech. V Spojeném království a v Irsku se daní, ale neodvádí se z ní pojistné.

Asociace se neshodnou

Kromě ASMP připravila svůj návrh pro ministra Havlíčka i Asociace hotelů a restaurací (AHR). Hotelová asociace však usiluje spíše o kompenzace ušlých zisků z jara, což je v rozporu s návrhem ASMP.

Asociace hotelů a restaurací chce navrhnout především kompenzace. „Domníváme se, že program by měl být zaměřen cíleně a to na ta zařízení, která byla v minulosti daňově disciplinovaná a prokazatelně jim poklesla poptávka ve srovnání s rokem předchozím na určitou hranici, která je samozřejmě věcí debaty,” uvedl Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací.

Kompenzace by se podle něj měly týkat podniků, které v období od ledna do září v porovnání s minulým rokem ztratily více než 50 procent tržeb. Zároveň by mělo jít jen o podniky, které jsou plátci DPH, od něhož bude odvozena výše podpory. Navíc musí být restaurace stále v provozu.

AMSP se však návrh AHR nelíbí. „Chceme se dívat do budoucna, ne nazpět, to momentálně rozhodně není prioritou. Chceme vrátit hosty do restaurací a živou podnikatelskou poptávku. I proto voláme po rozsáhlé marketingové kampani. Vláda gastronomii v posledních měsících hodně vzala, měla by nám tedy pomoct se vrátit zpět nahoru,” uvedl pro iDNES.cz Lukáš Kastner.

Podle Kastnera restauratérům v tuzemsku vadí především rétorika, s jakou o gastronomii mluví vládní činitelé a také nezájem situaci řešit. „O restauracích se od jara mluví jako o největším nebezpečí, což na rozdíl od škol, sportů či festivalů není pravda. Restauratérům také vadí, že se v minulém půl roce řešily hlavně lázně a otázka co s gastrem přišla až minulý týden,” dodává.

Ve velkém ztrácí kluby a bary

Podle dřívějšího odhadu přišly hospody a restaurace do konce července letos na tržbách o 30 miliard korun. Až na 30 procent pak hodnotí možný propad tržeb způsobený současnou kratší otevírací dobou, kdy hospody a restaurace musejí zavírat ve 22:00. Asociace se snaží prosadit posunutí zavírací doby na 23:00. Podle údajů Českého statistického úřadu byl čistý obrat sektoru pohostinství a restaurace za rok 2018 143,4 miliardy korun.

Propad tržeb veřejného stravování by mohl v meziročním srovnání letos dosáhnout 60 miliard korun. Podle katastrofického scénáře by však mohl být až 80 miliard korun. Nejvíce zasažené jsou bary a kluby, místně největší propad eviduje Praha, vyplynulo z analýzy, kterou v pondělí zveřejnila společnost Data Servis.

Také přečtěte

Opakovaný covid? Vědci řekli, jak dlouho je člověk pro prodělané nákaze imunní

Studie britské vládní zdravotní agentury Public Health England (PHE) ukazuje, že opětovné nakažení koronavirem u lidí, kteří …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *