Web zprávy

Romantický hrad Beckov si prý nechal vystavět bláznivý šašek od svého pána

Jako sídlo jména Blundus uvádí místo tzv. Anonymova kronika z 12. století, kterou sepsal neznámý autor pro uherského krále Bélu III. V popisu vpádu uherských vojsk na Velkou Moravu je i zmiňováno dobytí hradu, tehdy ještě spíše napůl hradiště.

Interiér hradu

Foto: Petr Hejna

Archeologická bádání potvrzují osídlení Kelty v laténském období. Kamenný hrad s dvoupatrovým palácem, vysokou zdí a čtyřhrannou věží zde vyrostl v století třináctém, ovšem kamenná přestavba královského hradu průběžně probíhala již v mnoha předchozích desetiletích.

Čtrnácté století přineslo hradu nejen nového pána, kterým byl Matúš Čák Trenčanský, ale i zbudování další obranné zdi, parkánu i studny. Druhá polovina téhož století představovala výrazný rozvoj hradu poté, co se stal majetkem a rodovým sídlem mocného, tudíž i bohatého, uherského rodu, původem však z Polska.

Pohled k Váhu

Foto: Petr Hejna

Byli jím páni ze Štibořic, zde reprezentovaní Stiborem ze Stibořic a Beckova, uváděného též jako Ctibor ze Ctibořic. Došlo k výstavbě kaple, navýšení věží a vybudování honosného horního gotického paláce. Smrtí Ctibora mladšího se hrad stal opět hradem královským – tak jako i předtím po smrti Matúše Čáka.

Skokem v čase nutno zmínit století šestnácté, kdy zde sídlil rod Bánffyů, jednak proto, že vzhledem k tureckým výbojům došlo k dalšímu opevňování, stejně jako z důvodu, že jejich vymřením počalo chátrání hradu, završené požárem roku 1729.

Koryčanská madona

Foto: Petr Hejna

Dnes v objektu můžete vidět v kapli kopii zázračné gotické Madony Koryčanské (zhotovené pro Stibora ze Stibořic), největší kovaný meč na Slovensku, expozici věnovanou hygieně ve středověku…, letos přibyl drak bezmála sedmimetrový Blundus z dubového dřeva, o krásných výhledech z vrchu přes hradby do Pováží a k pahorku s židovským hřbitovem nemluvě.

Hradu nechybí legendy, třeba ta o vzniku a pojmenování hradu, kdy Stiborův dvorní šašek Becko svého pána při lovu tak bavil svými kousky, že mu urozený pán slíbil splnit přání. A Becko požádal, aby do roka a do dne mu vystavěl pěkný hrad. Stibor slib dodržel a hrad po svém bláznovi, jak se šašci často nazývali i chovali, hrad i pojmenoval. Ostatně Beckovu škorni na hradě stále najdete zavěšenou v bráně.

Pravděpodobně ten samý pán, setkáváme se s tvarem Stibor, Štibor i Ctibor, pak se zase zachoval dost krutě k jednomu ze svých poddaných, který bránil své děti před pánovým loveckým psem a přitom ho poranil. Odměnou mu bylo svržení z hradeb, leč chudák stačil vyřknout kletbu, povolávající Ctibora – opět do roka a do dne, na Boží soud. A tak se stalo, právě o svatbě Ctiborovy dcery ho uštkla zmije a on, oslepen, spadl z hradeb v těch samých místech, kam před rokem svrhl nebohého vazala.

Pohled k židovskému hřbitovu

Foto: Petr Hejna

Jiná varianta zmiňuje zase psa téhož majitele, který napadl žebráka, prosícího o skývu chleba. Pokousaný nuzák se bránil a psa udeřil holí, a to bylo to zaskučení, které na lovu odpočívajícího Ctibora vyrušilo. Rozhněvaný lovec žebráka odtáhl za vlasy k propasti, kam ho shodil. Nebylo však třeba vyčkávat rok, zmije ho vytrestala zakrátko při pokračování v odpočinku, kdy mu vlezla ústy až do hloubi těla a on zraku zbaven skončil stejně tak na dně zemské jámy, do které vhodil žebráka.

Jinde zas je uvedeno, že zmije mu sedla na a oslepila kousnutím do oka. Pokud tedy to měl být onen velmož ze Ctibořic, pak opravdu představy o cti bořil řádně.

Také zde žil v 27 metrů hluboké studní prý drak – jeho chrápání bylo prý tak nesnesitelné, ba až ohrožovalo základy hradu, že ho parta mládenců musela zastřelit poté, co na chvíli příbytek opustil.

Hradní nádvoří

Foto: Petr Hejna

Tak jako šestnáct kilometrů vzdálené Čachtice jsou proslulé zejména díky poněkud výstředními choutkami Alžběty Báthory – více ZDE, tak s Beckovem jsou spjata jména několika slavných rodáků. Jedním z nich byl evangelický kněz Jozef Miloslav Hurban (1817-1888), známý jako plodný literát, novinář i politik. Velkého uznání po právu se dostalo malíři Ladislavu Medňanskému (1852-1919), rozsáhlou sbírku jeho prací je možno shlédnout v zámečku Strážky – více ZDE, čestným občanem je další rodák, sportovec Dušan Čikel (atlet, fotbalista a trenér).

Letošní rok přinesl hradu, stejně jako mnoha jiným, nejen návštěvnická omezení – zrušeny byly akce jako Rockování na hradě i Dobývání hradu, ovšem také jednu čerstvou dobrou zprávu. Obci Beckov, které hrad patří, a která se o něj stará, byla poskytnuta velice významná dotace z Norských fondů na nezbytnou rekonstrukci západního paláce.

Také přečtěte

Bitka v českém parlamentu, píší o konfliktu zahraniční média

„Debata o prodloužení nouzového stavu ve čtvrtek v českém parlamentu eskalovala,” napsala DPA. Čtenářům vysvětlila, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *