Web zprávy

Rozdělení miliard z fondu obnovy EU je na stole, od ekologů sklidilo kritiku


Evropské peníze mají v rámci připravovaného národního plánu obnovy České republiky, který má pomoci restartu hospodářství po koronavirové krizi, zamířit do šesti oblastí, a to především do investic. 

Největší část z celkem 182 miliard korun, konkrétně 118,1 miliardy korun, má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, která zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny. 

Česko neplní požadavky EU. S energetickými úsporami státu pomůže ČEZ

Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v polovině září uvedla, že více než třetina z těchto peněz bude použita na ekologické projekty.

Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček tento týden řekl Hospodářským novinám, že Česko splňuje všechny povinné limity na klíčové obory investic, jež Brusel vyžaduje. „V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu. Podíl 20 procent splňujeme i v digitalizaci,“ řekl listu ministr. Právě na digitalizaci v Česku má jít podle návrhu z plánu obnovy asi 25 miliard korun.

Česko chce o 40 miliard Kč víc

Téměř 32 miliard korun má být poskytnuto na podporu podnikání v reakci na covid, což má mimo jiné snížit náklady firem zjednodušenou komunikací se státem. Šestku oblastí doplňují vzdělání a trh práce (zhruba 20 miliard korun), zdraví a odolnost obyvatelstva (asi 15 miliard korun) a výzkum vývoj a inovace (12,5 miliardy korun). Česko zatím žádá asi o 40 miliard korun více, než na které má mít nárok. Finální verzi má ČR Bruselu předložit do konce dubna 2021.

V předkládací zprávě materiálu, který východiska národního plánu obnovy v hledisku tuzemské hospodářské strategie stanovuje, MPO uvádí, že projekty je možné proplácet zpětně od února tohoto roku až do roku 2026. 

Havlíček zpochybnil klimatický cíl EU, pro Česko je podle něj nereálný

„Členské státy mohou o podporu žádat formou předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti jako součásti evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Podle aktuální podoby návrhu nařízení bude plán připraven na tři roky (2021 až 2023), s možností revize v roce 2022,“ napsal resort.

„Kompilát nevyrovnané kvality“

Návrh plánu v páteční tiskové zprávě zkritizovali ekologické a neziskové organizace Hnutí Duha, Klimatická koalice, Zelený kruhu, SPOT – Centrum pro společenské otázky, Společnost pro trvale udržitelný život a Centrum pro efektivní dopravu. 

„Vláda předložila kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace, který vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty (například stavba nového kampusu Albertov), tak velmi vágní popis klíčových investic. Zcela chybí hodnocení ekonomických a sociálních dopadů a celkový přínos pro oživení ekonomiky proto nelze posoudit,“ uvedly.

Výtky k materiálu má také Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, a to konkrétně k penězům vyčleněným návrhem na ochranu přírody. „Pouhých 15 miliard korun je pro uvedené účely zcela nedostačující a rozdělení financí z tohoto zdroje je třeba podstatně přehodnotit ve prospěch financování ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu,“ napsala instituce v páteční tiskové zprávě.

Také přečtěte

Hřeb i keramika. Archeologové hlásí první nálezy na novém úseku dálnice D55

„Nízké teploty zatím naší práci příliš nepřejí. Za pomocí bagrů nyní provádíme skrývku ornice a …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *