V neděli se jal probírat rozpočet na příští rok a související daňové změny expertní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a premiéra Andreje Babiše (ANO).
Zeman kritizuje záměr zrušit superhrubou mzdu, který označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. „Já s velkým respektem mu naslouchám a vždycky budu hledat s ním nějaký konsensus,“ uvedla Schillerová.
Babiš před měsícem uvedl, že při přípravě rozpočtu je cílem, aby byl příští rok deficit nižší než letos. Podle něj je shoda na provozních úsporách na ministerstvech a právě i na zrušení superhrubé mzdy. Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun.
První návrh na příští rok počítá s příjmy 1633 miliard korun a výdaji 1749 miliard korun. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) však odhaduje, že finální schodek místo stávajících 116 miliard bude „hodně přes 250 miliard“.
Podle poslední novely letošního rozpočtu, kterou podepsal prezident v polovině července, mají být letos celkové příjmy 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun.
Hamáček v neděli na Dnech NATO v Mošnově uvedl: „Rozpočet jsem ještě neviděl, až se na něj podívám, tak ho budu moci komentovat. Ale úplně z první to znamená, že to je rozpočet, který nereflektuje celou řadu závazků, které tato vláda udělala. Minimálně zrušení superhrubé mzdy.“
Schodek 116 miliard tak přijde Hamáčkovi nereálně nízký. „Pokud by schodek byl 116 miliard, tak to je něco, co by byla příjemná zpráva. Ale já se obávám, že to je velmi optimistický návrh, jakkoliv je první a já rozumím, že paní ministryně musela s něčím přijít,“ uvedl vicepremiér.
Schillerová zmínila „značné nejistoty“
Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun. Schillerová počítá s tím, že svůj návrh na příští rok bude zpřesňovat podle dalších přijatých opatření.
„Příjmová strana je zatížena značnými nejistotami. Nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu. A je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku,“ řekla ČT Schillerová.
Stávající verze navíc nepočítá například s výpadkem, který by nastal při zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, odhadovaným na 70 až 90 miliard korun.
Shodu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu ohlásily koaliční strany koncem srpna. Po Zemanových výhradách Babiš zdůrazňuje, že jeho menšinový kabinet musí hledat podporu i jinde a zrušení superhrubé mzdy je podmíněno koaliční dohodou na rozpočtu jako celku.
Na investice půjde méně peněz
Učitelé by si podle návrhu měli v příštím roce polepšit o devět procent, nepedagogičtí pracovníci o 4,3 procenta. O 13 miliard na 85,4 miliardy by měly podle návrhu stoupnout výdaje ministerstva obrany. Na investice, které by podle Babiše měly být hlavní cestou z koronavirové krize, je v příštím roce vyhrazeno 142,1 miliardy, což znamená pokles o víc než 32 miliard korun. „Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, potřebuji vědět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy,“ uvedla Schillerová.
