Sarajevský atentát: Tak nám zabili Ferdinanda. V autě z Rýmařova


Školáci se učí, že příčinou první světové války byl atentát na následníka trůnu v Sarajevu. Málokterý z učitelů žákům prozradí, že arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este v den jeho smrti 28. 6. 1914 vezl po Sarajevu rýmařovský řidič v rýmařovském autě.

Stopy Sarajevského atentátu na zámku Janovice u Rýmařova, září 2028

|
Video: František Kuba

Ferdinanda a jeho choť Žofii atentátník zastřelil v automobilu, který byl garážovaný na zámku v Janovicích u Rýmařova. Na rýmařovském náměstí i na státním zámku Janovice dnes můžeme obdivovat na fotografiích automobil Gräf und Stift s řidičem Leopoldem Lojkou.

Je fascinující z perspektivy obyčejného řidiče pozorovat atentát, který změnil dějiny Evropy a způsobil světovou válku.

Prostřílené auto skončilo v muzeu, z garáže je kumbál

Za bohatě zdobenými kovanými dveřmi v přízemí janovického zámku se skrývá nejvýznamnější garáž 20. století. Právě z této garáže řidič Lojka pár dní před atentátem vyjel směrem na Sarajevo.

Prostřílený automobil Gräf und Stift, ve kterém „nám zabili Ferdinanda“, je dnes vystavený v muzeu ve Vídni. A jeho zámecká garáž v Janovicích? Ta dnes slouží jako kumbál pro zámecké správce a údržbáře.

Mobilizace německých jednotek v roce 1914

Výročí začátku první světové války: Sarajevský atentát byl vrchol ledovce

Pokoj řidiče Lojky dnes slouží návštěvníkům zámku jako toalety. Kousek od místa, kde stávala Lojkova postel, dnes fungují umyvadla a pisoáry.

Hrabě z Janovic půjčil arcivévodovi auto s řidičem

Příběh sarajevského atentátu se začíná odvíjet roku 1909, když se ve Velkém Meziříčí u příležitosti vojenských manévrů spřátelili hrabě František Maria Harrach s arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Este. „Přátelství arcivévody a hraběte ukončila střelba v Sarajevu,“ informují panely s fotografiemi auta na rýmařovském náměstí.

Když následník trůnu plánoval inspekční cestu po Sarajevu, od svého přítele hraběte Harracha si půjčil auto i s řidičem. Harrachův osobní řidič Leopold Lojka v osudný den 28. června 1914 při slavnostní jízdě Sarajevem vezl Františka Ferdinanda a jeho choť Žofii. Ve voze s nimi seděl také majitel auta a zámku Janovice hrabě Harrach.

Nejdřív vybuchla bomba

Shodou okolností v Sarajevu operovalo několik spiklenců – atentátníků. První výbuch bomby zasáhl auto hraběte Boos-Waldecka. Otřesený následník trůnu v rozrušení komentoval tuto událost: „Člověk přijede na návštěvu do Sarajeva a je přivítán bombami! To je skandál!“

Právě z Chlumu u Třeboně František Ferdinand d´Este s manželkou před 107 lety vyrazil na osudnou cestu do Sarajeva. Snímek je z výstavy u příležitosti stého výročí  jeho cesty.

Od osudné cesty arcivévody d’Este z Chlumu do Sarajeva uplynulo 107 let

Když si Ferdinand všiml, že jeho paní je celá bledá, ještě ji uklidňoval: „Žofie, vrať se domů, já strach nemám.“ Žofie mu odvětila: „Nenechám tě tu samotného, jedu s tebou.“

Tak řidič Lojka zaznamenal rozhovor Ferdinanda a Žofie v posledních okamžicích jejich životů. Po bombovém útoku na jiné auto už hrabě Harrach nenastoupil, ale zůstal na stupátku, aby následníka trůnu s jeho chotí ochránil vlastním tělem, kdyby došlo na další bombový atentát.

Ferdinanda střelil do krku, Žofii do žaludku

Drama vrcholí, když Lojka chybně odbočil, a pak při couvání omylem dovezl posádku přímo před hlaveň browningu atentátníka Gavrilo Prinćipa. „Zastavil jsem auto, přehodil řízení na zpětný chod a chtěl začít couvat. Tu vyskočil ze špalíru, který tvořilo sarajevské obyvatelstvo, jakýsi mladý hoch. Opřel se o rezervní pneumatiku stojícího auta a vystřelil dvě rány. Vše bylo dílem okamžiku. Nemohl jsem tomu zabránit,“ popsal řidič Lojka osudový okamžik, který změnil dějiny Evropy.

Atentátník Gavrilo Princip vypálil dvě rány. Ferdinanda zasáhl do krku, Žofii do žaludku. K atentátníkovi přiskočil jistý poručík, který ho zneškodnil ránou šavlí do hlavy. Na dlažbu spadla bomba, kterou atentátník ukrýval pod oděvem. Nevybuchla. Ferdinand zemřel o pár minut dříve než jeho milovaná Žofinka.

Milníky života Leopolda Lojky (1886-1926)

Tovaryš a řezník (1902–1907), voják a poddůstojník dragounského pluku rakousko-uherské armády (1907–1909), osobní řidič hraběte Františka Alfréda Marii Harracha (1910–1914), poddůstojník rakousko-uherské armády (1914–1918), poddůstojník československého automobilového vojska (1918–1920). Z armády propuštěn v hodnosti záložního rotmistra, hostinský ve Znojmě (1920–1924), hostinský v Brně (1924–1926).

Osudová setkání: V rámci vojenské služby se Leopold Lojka zúčastnil manévrů ve Velkém Meziříčí 8. a 9. září 1909, kde se jako pozorovatelé a hosté setkali hrabě František Harrach (jako majitel velkomeziříčského panství), rakouský císař František Josef I., německý císař Vilém II. a arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand d´Este se svým styčným důstojníkem, arcivévodou Karlem Františkem Josefem (pozdějším císařem Karlem I.).
V noci z 10. na 11. září 1909 světlo reflektoru splašilo koně dragounského pluku. Leopold Lojka s nasazením vlastního zdraví koně zastavil. Tehdy si statečnosti mladého dragouna všiml hrabě Harrach a přijal jej do svých služeb.
Lojka se po absolvování řidičského kurzu ve Vídni stal ujal Harrachova vozu Gräf und Stift Double Phaeton s „espézetkou“ A-III-118. Ujal se toho vozu, který garážoval v Janově, ve kterém zahynul následník trůnu s chotí.
Dnes je slavný Gräf und Stift Double Phaeton vystavený ve Vídni. Souhra náhod způsobila, že naprosto neznámý řidič Leopold Lojka se stal svědkem světových dějin. Přímý svědek sarajevského atentátu zesnul 18. července 1926 ve svém brněnském bytě jako opuštěný a zapomenutý člověk.

A atentátník Gavrilo Princip? Jako zločinec mladší 20 let nemohl být podle rakouských zákonů popraven, takže dostal maximální možný trest – dvacet let vězení. Neúspěšně se pokoušel o sebevraždu. Zemřel na tuberkulózu 28. dubna 1918 v českém pevnostním vězení Terezín.