Web zprávy

Schillerová schválila rozpočet resortu zemědělství, Maláčová si musí počkat

Rozpočet ministerstva zemědělství na letošní rok měl původně činit 24,2 miliardy korun, meziročně tak proti loňským plánům jde o zvýšení o více než miliardu korun. Ta chyběla i v letošním plánu, v úterý ji šéf resortu Miroslav Toman s ministryní financí dojednal, uvedli oba. Miliarda navíc má jít na vodní hospodářství. Včetně peněz z evropských zdrojů bude mít ministerstvo k dispozici zhruba 55 miliard korun.

„S paní ministryní jsme se dohodli na navýšení rozpočtu pro ministerstvo zemědělství o miliardu korun na vodní hospodářství, zároveň jsme se dohodli na pětiprocentních úsporách co se týká provozních nákladů,“ řekl po jednání novinářům Toman. Ministerstvo v letošním roce získalo i další peníze, například sedm miliard korun šlo na kompenzaci škod a boj s kůrovcem, kvůli krizi se zvyšovaly výdaje pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

Jak před časem uvedl Zemědělský svaz ČR, nakonec mělo MZe letos k dispozici 38 miliard korun. Svaz trvá na dorovnání na stejnou výši i příští rok. Podle Tomana zvýšení bude, pokud to rozpočet státu dovolí. „Máme dohodu, že podle situace – kolik bude potřeba a hlavně jaké budou možnosti státního rozpočtu – se bude vykrývat. V tuto chvíli nechci žádné číslo říkat, to bych věštil z křišťálové koule,“ řekl ministr.

Schillerová s Maláčovou zatím shodu nenašly

Schůzka s Tomanem byla pro ministryni Schillerovou druhým rozpočtovým jednáním v jednom dni. Dopoledne se nedohodla na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Podle Schillerové bude jednání pokračovat ještě tento týden.

Podle ministryně financí žádá ministerstvo práce tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by pak mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace. Ministerstvo práce letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně neupřesnily.

„Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit osmdesát milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb (přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory) a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky,“ uvedla na Twitteru Maláčová. Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD) řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.

„Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena,“ uvedla Schillerová. Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Mimořádné dotace jsou pak na odměny pro pracovníky za dobu epidemie a na pokrytí zvýšených nákladů kvůli nákaze.

Zrušení superhrubé mzdy na dva roky? Zmatky a nejistota, tvrdí odborníci

Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba „dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců“. Už dřív šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo víc peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.

Nemůžu poskytnout bianco šek, říká Schillerová

Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není tak jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.

„Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek,“ řekla Schillerové.

Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.

Úřady práce letos v červenci vyplatily 238,6 tisíc přídavků, o rok dřív jich bylo 254,4 tisíc. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy. Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil dočasné navýšení.



Také přečtěte

Z Ligy mistrů na dno. Schalke patřilo k elitě, teď je poslední a drtí ho obří dluhy

Tehdy je těžko mohlo napadnout, že svět obrátí naruby pandemie koronaviru. Ovšem stejně divoce by …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště