Zatím poslední expedice nese označení Monoxylon IV. Monoxylon je řecký výraz pro jednoduché plavidlo vydlabané z jednoho kmene stromu. „Snažíme se udělat co nejlepší repliku člunu z mladší doby kamenné, který se našel v jezeře Bracciano na sever od Říma. Pro předchozí expedice jsme neměli dost velký strom,“ vysvětluje pod palčivým letním sluncem archeolog Radomír Tichý. Po osmi tisíci letech tady vzniká z dubového kmene člun dlouhý 11 a půl metru. Vlastně taková obří kanoe.
Z osmnácti čtyři tuny
„Původní dubový kmen vážil 18 tun, na konci doufáme, že člun bude vážit do čtyř tun. Dno bude silné asi deset a stěny mezi pěti a sedmi centimetry,“ popisuje výsledek snažení party chlapů Radomír Tichý a dodává, že sehnat vhodný dub této velikosti nebylo snadné: „Strom pochází od Českého Meziříčí, nazývali ho tam král Mochova a i ten les je přezdívaný Chrám stromů. Strom byl starý mezi 300 a 450 lety a spadnul sám, za to jsme rádi. Nechtěli jsme kácet zdravý a takhle nádherný strom,“ podotýká archeolog.
Kmen už se ale se ale prakticky po třech měsících prací proměnil ve člun a skupina budoucích plavců právě pomocí replik pravěkých nástrojů vydlabává vnitřek obří kanoe. „Je to široká škála asi 15 typů seker. Dlabání vnitřku člunu je pro ty nástroje nejtěžší. Jsou inspirované nálezy ze střední Evropy a ze Středomoří z té samé doby,“ vysvětluje Tichý.
Žádný krvavý chaos. Zápasy gladiátorů měly řád i choreografii, zjistila studie
Podmínkou účasti na expedici je práce na člunu. Podruhé se na moře chce vydat i Radek Bureš, který je povoláním strojař. Při práci s dřevem teprve sbírá zkušenosti a vlastně se podílí na hledání podoby kdysi používaných artefaktů: „Snažím se vyrábět repliky nástrojů. K tomu, co našli archeologové vlastně přidáváme vhodné násady, aby výsledek byl funkční a pak je zkoušíme.“
Práce s dobovými nástroji dává například archeologům představu, jak dlouho naši předci člun vyráběli. Teď ale ve Všestarech začali používat vylepšený postup. Kus podlahy obsekají a výslednou desku pak odštípnou od trupu lodi pomocí klínů. Do jednoho bouchá obří dřevěnou palicí Aleš Panáček. Navzdory horku a potu je práce na monoxylonu pro informatika příjemná změna: „Od toho počítače si člověk rád odpočine. Vlastně je to s těmi kamennými nástroji relax. První dojem je velké zpomalení prací a člověk si hledá cestu, neví, co může od těch nástrojů očekávat,“ říká nováček v týmu a těší se, až člun na konci září rozčeří hladinu Rozkoše. Hlavní cíl expedice je naplánovaný na červen příštího roku. Dvacítka plavců se vydá na cestu po stopách neolitické revoluce od břehů Turecka až k pobřeží Řecka.
Nejstarší strom světa? Mohl by jím být Pradědeček z chilských And, míní vědci
Expedice z Hradecka se totiž snaží podpořit teorii, že zemědělství se do Evropy dostalo z Předního východu právě po moři v podobných člunech. „Chceme vyzkoušet člun v nejrůznějších podmínkách a to můžeme zasadit do toho, jestli to šíření zemědělství touto cestou bylo možné,“ říká archeolog Radomír Tichý.
Do té doby nadšenci na člunu odpracují kolem 1500 hodin. Za rok je ale čeká plavba mezi ostrovy Egejského moře dlouhá 550 kilometrů a rozložená do 17 dní. „Moře znamená pro chlapi dobrodružství, postavíte si vlastníma rukama loď a věříte, že je možné s ní plout po moři,“ usmívá se Radomír Tichý a lopatou hází vytesanou štěpku zpět na člun, abych ho ochránila před příliš rychlým vysycháním a hrozbou prasknutí.
