Web zprávy

Sestra z Tel Avivu: Pro Izraelce je očkování lístkem ke svobodě. Vše jde hladce, s Českem se to nedá srovnat | iROZHLAS

„V mobilu mám aplikaci své zdravotní pojišťovny, kde zadám něco jako rodné číslo a vyběhne mi ikonka ‚Máš zájem o očkování?‘. Pokud kliknu, že mám, okamžitě mi napíšou, kde je v mém okolí nejbližší volný termín,“ popisuje Martina Paletová, která jako zdravotní sestra v Izraeli pomáhá s očkováním proti covidu-19. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje hladký průběh vakcinace, ale také to, proč izraelské úřady nově doporučují očkovat i těhotné.



Rozhovor
Tel Aviv

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Zdravotní sestra Martina Paletová pomáhá s očkováním v telavivské nemocnici | Foto: Martina Paletová

Jako zdravotní sestra v Izraeli pomáháte s očkováním proti covidu-19, aktuálně jste ale v České republice. Znamená to, že už jste dostala i druhou dávku vakcíny a získala jste tedy zelený pas?
Druhou dávku jsem dostala už 10. ledna. Zelený pas se u nás vydává sedm dní po druhé dávce, protože se počítá s tím, že v té chvíli je imunitní reakce dostatečná. Takže už mám i zelený pas, mám ho v telefonu, v počítači a taky jsem si ho vytiskla.


Kdo je Martina Paletová?

Z Česka odešla začátkem 90. let, žila v několika zemích včetně Namibie nebo Kanady. Nyní pracuje jako zdravotní sestra na oddělení hemato-onkologie ve velké telavivské nemocnici Ichilov, kromě toho se podílí na očkování proti koronaviru.

Jaké výhody vám zelený pas dává?
V Izraeli by mi měl zajistit, že až přiletím zpátky z Evropy, nebudu muset do karantény nebo podstoupit testy na koronavirus, a to ani v případě že přijdu do kontaktu s pozitivním. Zatím ještě nemáme žádné výhody, které by držiteli zeleného pasu umožnily například jít například fitness centra, v Česku mi ale zelený pas nedává výhodu žádnou. Za pár hodin proto musím jít na test na koronavirus, abych tu vůbec mohla být.

Tím pro vás „očkovací mise“ v Izraeli prozatím skončila, nebo tam budete v dohledné době vracet?
Vracím se už v pondělí, na kdy už mám naplánovanou noční službu. Do Česka jsem přijela jen na pár dní, protože nemáme tolik dovolené. Momentálně v Izraeli očkujeme 200 tisíc lidí každý den, kvůli nedostatku personálu proto nemůžeme jen tak odletět na delší čas.

V Izraeli pracujete na oddělení hemato-onkologie ve velké telavivské nemocnici Ichilov, očkování proti koronaviru jste si ale přibrala jako práci navíc. Jak náročné pro vás poslední týdny byly?
Nemocnice nás vyzvala, že kdo chce, může si očkování vzít jako brigádu k práci na běžném oddělení – buď může jít na covidové oddělení nebo se podílet na očkování. Sestry by tak měly pracovat na třech různých odděleních, což je velice náročné.

Než jsem přiletěla do Česka, pracovala jsem každý den 12 až 15 hodin, jeden den v týdnu jsem pak měla volno. To je fyzicky opravdu hodně náročné. Na hemato-onkologii, kde děláme transplantace kostní dřeně, je to náročné i psychicky. Při očkování je to spíš fyzická rutina, ale je to obtížné i v tom ohledu, že s pacienty člověk mluví hebrejsky, anglicky, rusky a pořád musí přecházet z jednoho jazyka do druhého. Na konci dne pak z toho má člověk v hlavě guláš.

Jak máte služby rozložené? Máte to tak, že jste jeden den na oddělení hemato-onkologie, další zase pomáháte s okováním?
To je různé, ale moje oddělení má přednost. Rozdělí se služby a tam, kde mám zrovna volno, se můžu jít přihlásit na očkování. Někdy pracuji jen osm hodin, ale většinou to zvládám celý den – od rána od sedmi do 11 do večera.

Očkování probíhá po celé nemocnici, kde je několik stanic. Člověk tam přijde, zapíše se to počítače, dostane lahvičku Pfizer a jde očkovat. Také máme vedle nemocnice velký stan, který byl vybudován společně s městem Tel Aviv. Tam chodí na očkování jak přihlášení lidé, tak kolemjdoucí. Ve stanu dostanu vlastní buňku, kde je počítač a veškeré očkovací pomůcky. Takže přijdu, přihlásím se do systému a očkuju.

V očkovacím stanu mám vlastní buňku, kde je počítač a veškeré očkovací pomůcky, říká sestra z Tel Avivu | Foto: Martina Paletová

Těhotným se očkování doporučuje

Izrael je celosvětově udáván jako příklad země s nejrychlejším tempem očkování proti covid-19. Účinnou dávku dostalo už zhruba 40 procent populace a tempo se neustále zrychluje. Například ve čtvrtek se podařilo podat vakcínu 224 tisícům lidem, z toho necelých 70 tisíc dostalo svou první dávku, ostatní už druhou…
Mohu vám to říct úplně přesně. V této chvíli (rozhovor proběhl v pátek dopoledne – pozn. redakce) máme 2 441 510 lidí, kteří dostali první dávku, a 851 385 s druhou dávkou. To jsou čísla pro tuto chvíli. Na stránkách ministerstva zdravotnictví se počty očkovaných průběžně aktualizují a díky tomu to můžeme neustále sledovat.


Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice


Číst článek

Už právě tohle mnohé naznačuje… V čem vidíte vy osobně ty nejzásadnější rozdíly mezi Izraelem a Českou republikou, pokud jde o očkování proti covidu?
Když jsem se přes facebook na začátku bavila se sestřičkami a lékaři v Česku, viděla jsem rozdíl hlavně v tom, že se u nás očkuje zdravotní sestra. Pacient v Izraeli za celou dobu očkovacího procesu lékaře vůbec nevidí. Jako sestra mám pravomoc se ho zeptat, jestli má alergii, podívat se něj, dát mu vakcínu, podepsat to a to je vše.  Ale když jsem teď v Česku a slyším, že se dodávky Pfizeru a BioNTech někde zasekly, tak musím říct, že i kdyby mohly očkovat i sestry, které ale nemají čím, tak to moc nepomůže.

Vůbec mi to není jasné. Dostáváme dodávky od stejného Pfizeru – jak je tedy možné, že nám dodávky dochází a vám do Evropy ne? Ale mám podobné zprávy také z Kanady, kde jsem nějakou dobu žila. I známí v Kanadě mi říkají, že jim Pfizer dodávky zasekl.

U vás v nemocnici jsou tedy dodávky naprosto plynulé? 
Něco takového vůbec neřešíme. Ministerstvo zdravotnictví například vyhlásilo, že ode dneška budeme očkovat šestnáctileté až osmnáctileté „děti“, protože mají maturity. V danou chvíli tedy očkujeme i lidi nad 35 let, ale také těhotné, protože se zjistilo, že anglická mutace je pro těhotné velmi nebezpečná, do toho se ještě očkovala armáda a teď k tomu přibydou i skupiny ve věku 16 až 18 let. Dávky nám tedy nechybí.


Nevyužité vakcíny proti covidu nabízejí přes sociální sítě, popisuje Chlíbek postupy Izraelců


Číst článek

Říkáte, že se očkují i těhotné ženy. Doporučují to izraelští lékaři? Nevidí v tom rizika?
Naopak – u nás je velký zájem o to být naočkovaný. Mezi prvními byli na řadě zdravotníci a těhotné sestry u nás na oddělení se okamžitě ptaly, jestli mohou vakcínu také dostat. V současnosti už mají za sebou druhou dávku a tedy i zelený pas. Stejně tak se bez problémů očkovaly i kojící. Očkování se tedy naopak doporučuje. Moje kamarádka je také těhotná a dostala SMS zprávu od své pojišťovny, že jí doporučují dostavit se na očkování, jestli o něj má zájem. Měla velkou radost a hned tam šla.

Zmínila jste také to, že se očkují těhotné ve spojitosti s britskou mutací koronaviru. Jak dlouho se tedy v zemi očkují i ženy v těhotenství?
Nejprve byly mezi těhotnými, které dostaly vakcínu, jen zdravotnice. S očkováním jsme začali 20. prosince, kdy byli na řadě lékaři a sestry, a pokud některá z těhotných zdravotnic chtěla, mohla vakcínu také dostat. Pak se postupovalo podle věku – u nás se začalo skupinou lidí starších 75 let, pak přišli na řadu lidé s nemocemi, které patří mezi rizikové faktory. Seznam těchto nemocí byl opravdu velmi dlouhý, těhotenství ale jednou z podmínek pro očkování nebylo.

Až teď platí, že pokud je žena těhotná, může dostat dávku, i kdyby její věk pro očkování neodpovídal. Anglická mutace to trochu otočila. Například u nás v nemocnici je v tuto chvíli deset těhotných žen, které jsou v kritickém stavu, a to jsme doteď neměli. Byla to nemoc převážně starých lidí. (Upozorňuje na to i deník Times of Israel. Ministerstvo zdravotnictví doporučilo očkování proti covidu-19 těhotným ženám poté, co se začaly množit případy těhotných žen, které skončily po nákaze ve vážném stavu. U některých byla prokázána britská mutace „Neexistují žádné důkazy o poškozeních způsobených očkováním během těhotenství,“ cituje deník prohlášení ministerstva – pozn. redakce).

Očkovací stan v telavivské nemocnici Ichilov | Foto: Martina Paletová

Internet není třeba

Můžete přiblížit, jak je systém očkování nastaven konkrétně ve vaší nemocnici v Tel Avivu? Celý proces tedy obstarají sestřičky a lékař u toho vůbec přítomný není?
Lékaře tam očkovaný člověk opravdu neuvidí. V nemocnici lékaři samozřejmě jsou a například ve stanu sedí paramedik, který má připravenou sanitku pro případ, že by se někomu udělalo špatně. Ještě 15 až 30 minut po obdržení vakcíny tam pacienti čekají, a pokud by měli obtíže, paramedik jim pomůže nebo odveze do nemocnice. Celou dobu tam ale vlastně jen sedí a hraje hry. Já jsem se ho několikrát ptala, jestli vůbec něco za ten den udělal, a on na to, že jen párkrát změřil pacientovi tlak, pokud se mu třeba zamotala hlava, ale na žádnou „akci“ nedošlo.


Hejtmanka Pecková: Registrace na očkování je nedůstojná. Připomíná soutěž o lístky na Pink Floyd


Číst článek

Takže ani vy jste nebyla svědkem situace, kdy by se očkovanému přitížilo natolik, že byla pomoc lékaře či zmíněných mediků zapotřebí?
To jsem neviděla. Jen moje kolegyně v nemocnici, která trpí alergií a potřebuje Epipen (adrenalinová injekce podávaná jako akutní léčba těžké alergické reakce – pozn. redakce), po očkování zrudla v obličeji a byla na ní alergická reakce skutečně vidět. Všichni na to ale byli připravení, dostala Epipen a pokračovala ve službě.

Jako jedna z velkých předností Izraele je často zmiňované digitalizované zdravotnictví a aktivní zapojení pojišťoven. Vidíte i vy tohle jako dílčí důvody izraelského úspěchu v tempu očkování proti covidu-19?
Tohle se ani nedá srovnat. Včera jsem koukala v televizi, jak se má člověk v Česku zapsat na očkování za pomoci pinů a znělo to opravdu strašně složitě. To v Izraeli není. V mobilu mám aplikaci své zdravotní pojišťovny, tam zadám něco jako rodné číslo a vyběhne mi ikonka „Máš zájem o očkování?“. Pokud kliknu, že mám, okamžitě mi napíšou, kde je v mém okolí nejbližší volný termín, což je otázka několika hodin. Je to strašně jednoduché. A pokud nemám aplikaci nebo se tím nechci zabývat, přijdu do očkovacího stanu, a pokud splním všechna kritéria ministerstva zdravotnictví, můžu se tam postavit do fronty. Netrvá to dlouho a očkování dostanu.

Po první vakcíně pak člověk obdrží SMS zprávu: „Chcete přijít na druhou dávku na stejné místo, nebo vám vyhovuje jiné?“. Je to hrozně rychlé, automatické, s ničím není problém. 

Jak to fungovalo například u starších věkových skupin, které nemají přístup k internetu? Jak se tito lidé mohli na očkování přihlásit?
To nemusí být ani tak otázka věku. V Izraeli jsou ultraortodoxní skupiny populace, které nemají chytré telefony, protože mobil není košer. A ti buď mohou přijít na své zdravotní středisko, nebo to dělají za pomoci SMSek. Je to trochu složitější, ale funguje to tak, že pošlou zprávu své pojišťovně, že se chtějí nechat naočkovat, a ta jim pošle, kam mohou jít. Takže se internetu úplně vyhnou, to není problém.

Často jsme dělali také to, že sestra a jeden paramedik tyto lidi objížděli a podávali jim vakcínu doma. To bylo možné hlavně poté, co se k nám dostala Moderna, která nemusí být uchovávána v tak nízkých teplotách.

Od jara v lockdownu

V současnosti se tedy v Izraeli mohou naočkovat i skupiny nad 35 let. Už dříve se ale dostalo i na mladší ročníky – dostanou vakcíny, které by se po naředění jinak musely vyhodit. Jak to funguje? Může to přijít zkusit opravdu kdokoliv?
Funguje to tak od začátku. Přes sociální sítě se lidé dozvědí, že zbyly vakcíny a kdo přijde, může ji dostat. Nejprve jsme se snažili tyto lidi třídit a vybírali jsme ty starší nebo s nemocemi, ale ke konci dne už jsme brali lidi ve frontě popořadě. Například minulé pondělí nám ve stanu zbylo velké množství dávek, město Tel Aviv proto vyslalo zprávu všem školám, že všichni učitelé, kteří se dostaví během tří hodin, můžou být naočkováni. Do půl hodin se tam nahrnuly tisíce učitelů z celého okolí, sedli si a čekali. Šlo to mnohem rychleji než při očkování starších ročníků. Přišli už s vyhrnutým rukávem a během chvíle byli hotoví. Dávky se díky tomu nemusely vyhodit.


Izrael registruje rekordní nárůst případů. Navzdory celostátní karanténě přibylo za den 10 tisíc nákaz


Číst článek

Máte kolem sebe už znatelný okruh naočkovaných? Je podle vás vidět, že zájem o vakcínu sílí i mezi těmi, co na podzim možná byli spíše skeptičtější?
Ve větším, či menším lockdownu jsme v Izraeli víceméně od března, spoustu lidí proto očkování vnímá jako lístek ke svobodě. Osobně tedy moc lidí, kteří by se nechtěli očkovat, neznám. Mám několik kamarádek mezi mesianistickými křesťany, kteří se nemohou nechat očkovat, ale ti jsou proti jakékoliv vakcíně.

Je jen malá skupina lidí, která vakcínu odmítá. I ultraortodoxní komunity a jejich rabíni vyhlásili, že očkování je nutné, i ti se tedy nechávají očkovat.

Objevují se v Izraeli vůbec nějaké dezinformace spojené s očkováním, které by musely úřady vyvracet? 
Je to jako všude. Také v Izraeli se objevují některé konspirační teorie, ale vláda nebo televize to moc neřeší. V Izraeli je takových problémů, že tohle je jen další v řadě. Za dva měsíce budeme mít parlamentní volby, takže se řeší spíš volby než to, jestli se má člověk očkovat, nebo ne.

Návrat do normálu bude těžký

Navzdory rychlému tempu očkování jsou počty nakažených koronavirem v Izraeli nejvyšší od začátku pandemie, lockdown byl proto opět prodloužen, zatím do konce ledna. Jak to úřady veřejnosti vysvětlují?
Pfizer na začátku uváděl, že po první dávce bude účinnost vakcíny 60procentní, ukázalo se ale, že to bude spíš 33 až 50. Sedm dní po druhé dávce to má být 95 procent, ale my máme v tuto chvíli indikace, že to je asi 90. Nicméně těch, kteří mají sedm dní po druhé dávce, ještě není tolik. Já jsem vlastně jedna z prvních a 18. ledna jsem měla imunitu 98 procent.


Epidemiolog z Tel Avivu: Covidová čísla jsou v Česku alarmující, optimistický nejsem ani k vývoji v Izraeli


Číst článek

I po první dávce tedy lidé mohou koronavirus dostat. Čísla nakažených stoupají, ale očekává se, že od příštího týdne to začne klesat. Zlepšení vidíme i mezi zdravotníky. Nemusíme do karantény a díky tomu je k dispozici mnohem víc zdravotního personálu. Je tu ale problém s britskou mutací. Pokud by se potvrdilo, že zasahuje mladší ročníky a my máme naočkované ty starší, rozdíl by neměl být vidět, ale uvidíme.

Skutečně se v Izraeli ukazuje, že britská mutace zasahuje spíše mladší populaci?
Je to vidět v nemocnici. Mimochodem je zajímavé, že vy máte hospitalizovaných přes šest tisíc lidí s covidem-19, kdežto my jen tisíc. Nicméně lidé, kteří aktuálně leží v izraelských nemocnicích, jsou opravdu spíše mladší ročníky. To je obrovský rozdíl v porovnání se situací v září nebo říjnu, kdy šlo většinou o lidi starší 65 let, lidi s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.

Mezi nově nakaženými jsou i tisíce lidí, kteří již obdrželi první dávku vakcíny a čekají na druhou. Jak se tato situace řeší? Musí počkat na druhou dávku až po uzdravení?
V tuto chvíli platí, že pokud člověk má koronavirus, druhou dávku vakcíny nedostane. Tak zní pokyn z ministerstva zdravotnictví. Obecně platí, že kdo prošel koronavirem, ten zatím nárok na očkování nemá, protože má protilátky. Podle předpokladů naočkujeme celý Izrael do konce března, až pak se tedy bude pravděpodobně řešit očkování lidí, co nemoc prodělali. Do konce března ale nárok nemají.


MAPA: Kam proudí vakcíny proti koronaviru? Vede Praha s Brnem, nejmíň dostává Pardubicko


Číst článek

Termín konec března je spojený především s parlamentními volbami v Izraeli. Je vidět, že by popularita vlády, která čelila mohutným protestům, díky očkování rostla?
Protesty jsou pořád. Opozice vládě vyčítá: „Zajistili jste vakcíny, ale úplně jste zkrachovali při řešení pandemické situace a lockdownech.“ Soukromníci v Izraeli totiž od vlády nedostali žádnou podporu, máme obrovskou nezaměstnanost a jsou tam lidi, kteří už ani nemají co jíst. Opozice proto tvrdí, že situace nebyla řešená správným způsobem a očkování vládu nevykoupí. Je to hodně vyhrocené, ale v Izraeli se pořád proti něčemu protestuje.

Jak náročný je pro lidi a zmiňované podnikatele lockdnown, který se neustále protahuje?
Už nemůžou. Udává se, že v Izraeli je aktuálně asi 25procentní nezaměstnanost, to je obrovské číslo. I kdyby se populace proočkovala, turismus, na kterém je ekonomika postavená, se hned tak nevrátí. Dopad na ekonomiku byl obrovský a nějaký plán na restart jsem ještě neviděla.

Jak Izraelci na aktuální situaci, kdy je očkování v plném proudu, ale počty nakažených dál rostou, vnímají? Vkládají do vakcíny veškeré naděje, že se díky ní vrátí život brzy do normálu?
Řekla bych, že v této chvíli nám nic jiného nezbývá. Je to jediná naděje, a jestli to nevyjde, bude to strašný průšvih. Všichni doufáme, že díky vakcíně půjde žít zase normálně. Ale je otázkou, co je vlastně ten normál, jak se do něj vrátit, jak nastartovat ekonomiku a co všechno pro to ještě budeme muset udělat. To bude hrozně těžké.

Eliška Kubátová

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Skautský vedoucí z pořadu V síti loudil po dívkách fotky, chtěl si prý čistit hlavu

Obžalovaný, kterému hrozí za ohrožování výchovy dítěte, navazování nedovolených kontaktů s dítětem a šíření pornografie …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště