Web zprávy

Školy nejsou restaurace. Uzavření má dlouhodobé dopady, varují experti


Miliardový schodek státního rozpočtu. Uzavřené školy, zpomalená ekonomika. Jarní situaci už nechce nikdo opakovat. Opatření ale musí být koordinována tak, aby se ekonomika opět nezastavila, varují ekonomové. 

Opětovné vypnutí ekonomiky by zabilo víc firem než to jarní, říká ekonomka

„Je třeba je správně cílit a komunikovat s veřejností,“ říká ekonom ze společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd CERGE-EI Štěpán Jurajda. Omezení založená na datech mají menší dopady na chod země.

„Příkladem může být cesta v autě. Když se budu v autě poutat, chráním a ovlivňuji tím hlavně sebe. Pokud budu v autě plném lidí kouřit, ovlivňuji tím i je. V tomto případě rozhodnutí o jednom pacientovi ovlivňuje i jiné z pohledu další léčby. Efektivní opatření, která nejsou plošná, neznamená takový ekonomický propad a nemusí se volit mezi zdravím a ekonomikou. Mělo by se dát zvládnout obojí najednou,“ řekl ve středu na setkání odborníků pozvaných Universitou Karlovou ekonom Jurajda, podle kterého by se už také neměly plošně zavírat školy.

Školy a bary jsou rozdíl, nepříjemnost je to pro všechny

V porovnání s restauracemi jsou totiž při uzavírání škol dopady dlouhodobé. V ekonomii je několik výzkumů, které potvrzují, že i několikatýdenní či měsíční absence rozevírá nůžky mezi žáky z vyšších a nižších sociálních sfér. Někteří rodiče pomáhají, jiní ne. Pokud nebudou pomáhat měsíce, je to problém a dopady jsou vidět desítky let do budoucnosti na kariérách a pracovních trzích. 

„Je to podobné jako stamiliardové částky, které plošná opatření provází. Samozřejmě z toho ale nevyplývá, že by se školy neměly zavírat, pokud je to nutné. Jen by se to mělo řešit lokálně, mít k tomu data. Já jsem ale zatím neviděl data, která by v Česku ukazovala, jaký je přenos ve středních školách, na jaké úrovni, jestli je ve volnočasových aktivitách a stačí tak zavřít kroužky, tělocvičny a obědy,“ dodal ekonom. 

Učitelé a žáci přenášejí hodně, říká Rážová

Také hlavní hygienička Jarmila Rážová nevidí zavírání škol šťastně. Podle výpočtů hygienických stanic a ministerstva na základě clusterů (případy šíření) jsou ale přenosy ve školách veliké. S příchodem školního roku se clustery objevovaly u učitelů a následně u žáků. 

„Konkrétní čísla se každou chvíli mění, ale jsou tam děti ze základních škol, zejména ale převažuje věková skupina 16 až 19 let, kde je momentálně nejvyšší incidence. Podobná situace je i na vysokých školách a obecně lidí 20 až 25 let, kteří tvoří jednu z nejčetnějších pozitivních skupin. Přechod na distanční výuku má opodstatnění v datech, ale nemám z toho radost. Nejen jako epidemiolog, ale i jako rodič,“ vysvětlila Rážová s tím, že především mladší děti potřebují sociální kontakty. 

Co je to cluster?

Z epidemiologického hlediska jde o skupinu případů, které lze vystopovat k jedinému zdroji. Tím ovšem nemusí být nutně jeden jediný konkrétní dohledaný člověk. Z tohoto místa se pak nákaza může velmi významně šířit. Příkladem může být šíření z klubu Techtle Mechtle, které vedlo k případům nákazy i daleko od Prahy.

„Syn teď nastoupil do prvního ročníků vysoké školy a distanční výuka od první chvíle je nepříjemná. Studenti jsou v novém prostředí, bez kontaktu, instrukce dostávají přes virtuální prostředí. Podle mě jsou první ročníky velmi potřebné a pokud by se rušil nouzový stav a zlepšovala se epidemiologická situace, měli by první ročníky jít jako první zpátky na prezenční výuku, protože je pro ně škola něco nového,“ dodala.

Na potřebu sociálních kontaktů a navštěvování výuky upozornil i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V Praze a Brně proběhla u vysokoškoláků sociologická studie, která v reflexi jarních měsíců ukazuje ukazuje vyšší míru deprese či frustrace. 

„Distanční výuka se dá technicky zvládnout, v malých skupinách se dají udělat praktické věci, ale člověk je tvor sociální a už je to půl roku, který se na mladé generaci může podepsat. Není to jen o tom, že děti nebudou chodit pár měsíců do školy, co se vlastně stane‘, poznamenání může být dlouhodobé. Pak je také důležitá otázka toho, kam děti budou směřovat a jestli se nedostanou ke gamblingu nebo jiným závislostem,“ uzavřel Zima. 

Univerzita Karlova sezvala ve středu do auly odborníky z oblasti ekonomie, lékařství či ministerstva zdravotnictví. Bloky přednášek a diskuzí se věnovaly tématu koronavirové pandemie a co z ní plyne. Z politiků promluvil například exministr zdravotnictví Adam Vojtěch nebo poslankyně a vedoucí výzkumného týmu k vývoji vakcíny proti covid-19 poslankyně Věra Adámková (oba za ANO).

Také přečtěte

Volný oddálil trest za rvačku ve Sněmovně, najal advokátku. Výbor rozhodne za týden?

Poslanec Lubomír Volný (Jednotní) ve středu krátce před jednáním doručil sněmovnímu mandátovému a imunitnímu výboru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *