Zhroucení populace
Za úbytkem sov je nedostatek potravy, konkrétně hraboše polního, který je stěžejní složkou jídelníčku. Přestože se v letech 2019-2012 řešilo jeho přemnožení a volalo se po jejich likvidaci dokonce i za použití jedů, v současné době jejich počty klesají.
Obyvatel Česka přibylo. Nárůst ale zajistila zahraniční migrace
Odborníci hovoří o tom, že došlo k fázi cyklu označené jako zhroucení populace. „Úbytek hrabošů pak znamená nedostatečnou nabídku potravy, na které jsou sovy závislé. Pokud ji nemají, nejsou schopny uživit mláďata, čímž se ohrožuje schopnost reprodukce druhu v dalších letech,“ popisuje ornitolog Karel Poprach.
Zatímco v letech na hraboše bohatých vyváděly sovy pálené za rok i deset mláďat, při nedostatku jsou to třeba jen dvě. Sova pálená se oproti jiným druhům sov dožívá i až čtyřikrát nižšího věku, kolem pěti až šesti let. Každý rok, kdy sovy pálené nevyvedou dostatek mláďat, proto populaci bezprostředně ohrožuje. Sova pálená patří už ke vzácnému druhu, který v krajině ubývá. „Od roku 2008 výrazně kolísá početnost v závislosti na potravních zdrojích, s trvalým poklesem od roku 2015. Současný odhad populace je do 150 párů v České republice,“ uvádí Český společnost ornitologická.
Hraboší populace se vyvíjí v cyklech a očekává se, že jich budou menší počty i v dalších letech. Soví populace dokáží prospívat i bez hrabošů, jenže alternativ v dnešní zemědělské krajině moc nemají. „V zemědělské krajině se vytváří homogenní plochy, kterým chybí pestrost. Dominuje na nich jeden druh, chybí další plodiny i tráva, které vyhledávají jiné druhy savců nebo hmyz, kterého v přírodě masivně ubývá,“ vysvětluje ornitolog Poprach.
Hlad i jed
Sovy pálené jsou na rozdíl třeba od orlů limitované nabídkou své lokality. „Dravci si za potravou dolétnou i třeba 10 kilometrů a její dostatek si tak dokáží zajistit. Naproti tomu sova pálená létá pouze kilometr, dva,“ doplňuje Poprach. Sova pálená se nevyhýbá ani lidským sídlům a byla zvyklá lovit hlodavce na farmách v blízkosti polí. Často ale dochází k tomu, že hospodáři u sebe tlumí hlodavce jedy, které skrze jejich těla zabíjí následně i sovy.
Komáři útočí. Hmyz se masivně vyrojil po deštích, varují meteorologové
Nedostatek hrabošů pozorovali ornitologové už v loňském roce a negativně promluvil do populace už tak kriticky ohroženého sýčka obecného, který stále bojuje o přežití a bez záchranných programů by z Česka už nejspíš vymizel. „Minulý rok sýčkové průměrně vyvedli 4,7 mláděte na snůšku, letos to bylo jen 2,4 mláděte na snůšku. Hrabošů je nedostatek a tento trend kopírují i sýčci,“ zhodnotil loňský rok Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.
Zda dochází u sovy pálené rovněž k vymírání, nechtějí ornitologové tak jednoduše hodnotit. Vyhlídky ale růžové nejsou. „Jak se bude vyvíjet populace sovy pálené je těžké predikovat. Nicméně, pokud se hospodaření nezmění a krajina nebude pestřejší, její počty se navyšovat strmě nebudou,“ uzavírá Karel Poprach.
Ohrožené sovy. Znáte jejich druhy?
Sova pálená
Sova pálená (Tyto Alba)
Na světě se vyskytuje 36 podruhů, v České republice žije pouze podddruh sova pálená středoevropská.
Jedná se o středně velkou sovu, s charakteristickým zbarvením a srdčitým závojem okolo obličeje. Je to neslyšný noční letec. V české krajině se jedná o takzvaný synantropní druh – pevně vázaný na lidská obydlí. Úkryty nachází převážně v dutinách budov.
Soužití s člověkem pro ní nese i řadu rizik, život sov pálených často končí pod koly aut nebo úhynem ve větracích šachtách či vzduchotechnice. Časté je také utonutí v nepoužívaných zemědělských nádržích.
Výr velkýVýr velký
Na začátku 20. století byl největší druh v tuzemsku člověkem téměř vyhuben, od roku 1929 se jedná o chráněný druh.
V současnosti stále řazený mezi ohrožené. Jejich počty ale stoupají.
V roce 1977 ornitologové udávali počty párů okolo 600, mapování ptáků z roku 2017 už hovořilo o 1500 párech.
Puštík bělavýPuštík bělavý
Druhá největší tuzemská sova po výru velkém. Jedná se o kriticky ohrožený druh, který byl v minulosti na mnoha místech Evropy člověkem vyhuben. Na českém území je původním místem výskytu Šumava, kam je díky záchrannému programu navracen.
Zatímco v roce 2009 se jejich počet odhadoval na 15 až 20 párů, dnes ornitologové udávají, že žijí až na 70 teritoriích po celé Šumavě.
Ptáci vypouštění do volné přírody byly odchováváni v Zoo Hluboká dalších zoologických zahradách a jiných chovatelských zařízeních, do volné přírody se do roku 2021 vypustilo přes sto mláďat.
Puštík obecný 
Puštík obecný v letuNejrozšířenější druh v České republice.
Jeho početnost ubývá, ale jedná se o druh, jehož populaci v Evropě vyhodnotila Červená kniha v roce 2021 jako stabilní, počty se odhadují okolo půl milionů párů.
Kalous ušatý
Druhý nejhojnější druh sovy v České republice, přesto se jedná o druh ohrožený.
Kalous ušatý
V současné době se odhaduje, že v ČR žije ve volné přírodě okolo 7000 párů a populace je zatím stabilní.
