„Na mistrovství světa v Eugene jsem se díval v televizi, ale to už se karta obracela,“ usmíval se jednatřicetiletý koulař USK Praha, jemuž v neděli dolétla koule těsně pod 22 metrů.
Medaile berou silní hráči, říká Železný. Kvůli podmínkám v Česku se cítí trapně
Šlo po domácím šampionátu už bez omezení trénovat?
Natržený vaz chce čas. I teď ho ještě po těžším tréninku občas cítím, ale druhý den je to v pohodě. Už jsem schopný skákat i žabáky do písku.
Kotník už nemusíte fixovat?
Pro jistotu si ho ještě chráním, ale už to není pevný obvaz. Jedná se o bílý tejp, který si dokážu sám uvázat.
V červenci jste začal závodit a docela vám to létalo. Byl to signál, že se vrací forma?
Už před tím jsem z tréninků věděl, co se dá očekávat. Nejdřív jsem v Pacově hodil 21,07 metru, v Novém Městě nad Metují jsem se zlepšil na 21,29. Na obou mítincích ale pršelo, takže to nebyly plnohodnotné ukázky toho, jak na tom skutečně jsem. Na vodě to bylo spíš vabank.
Příběh světové rekordmanky: Zuřící táta jí spálil vybavení, teď vydělává miliony
V neděli pak v Lucembursku přišel výkon výborných mezinárodních parametrů. Jak jste se k 21,94 dostal?
Tam už konečně nepršelo, ale když jsem se před závodem protahoval, stalo se něco neočekávaného. Zalehl jsem vosu a dostal pigáro do pravého lýtka. Původně jsem si myslel, že jsem se píchnul o ztracený hřebík z tretry, ale když jsem podíval blíž, viděl jsem, že se v trávě svíjí vosa. Trochu mě to vylekalo, protože ještě před pár lety jsem býval silný alergik. Naštěstí to se mnou nic neudělalo a bez problémů jsem to odházel.
Jak jste v závodě, kde jste ohrožoval svůj český rekord (22,01) a o 65 cm vylepšil sezonní maximum, cítil?
Dlouho jsem se nemohl srovnat se sektorem, který tam je o něco pootočený. Zkusil jsem trochu pozměnit techniku a posledním pokusem mi to odletělo. Jsem spokojený, že se ke mně štěstí snad přestalo obracet zády. Je to skvělý výkon. Tolik jsem nehodil asi tři roky.
Bronzový Vadlejch po příletu z MS: Pro mě jsou vždycky lepší těžší podmínky
Forma přišla v pravý čas, mistrovství Evropy v Mnichově začne za necelé dva týdny. Jak se na něj těšíte?
Letní výkony, i když jsem si na domácích mítincích vyžral nepřízeň počasí, jsou pro mě tím správným motorem. Věřím, že evropský šampionát dobře dopadne.
Průběžně jste v popředí evropských tabulek, není to pro vás svazující?
Šampionát je specifický. Ráno je kvalifikace, večer finále. Je to jiné, než když si přijedete hodit na mítink. Bude záležet, kdo si nejlíp rozvrhne síly a se vším se popasuje. Příští týden mě ještě čeká start v Maďarsku. To bude poslední test, no a pak se uvidí.
