Web zprávy

Stávka v Bělorusku nedopadla podle představ, opozice je ale zpátky na koni. Další vývoj může určit i Západ | iROZHLAS

Stávka vyhlášená běloruskou opozicí v případě, že Alexandr Lukašenko nepřistoupí na její požadavky, měla být velkým testem její síly a vodítkem pro načrtnutí dalšího vývoje v zemi. Zaměstnanci některých velkých firem výzvu skutečně vyslyšeli a odmítli se v pondělí vrátit do práce. Stačí to ale? Podle odborníka Pavla Havlíčka sice stávka nedopadla podle představ, opozice ale dokázala „znovu převzít otěže“. Rusku přitom dochází trpělivost.



Analýza
Minsk

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Žena držící transparent s nápisem „tik ťak“, odkazující na ultimátum pro prezidenta Lukašenka. | Foto: ANI | Zdroj: Reuters

Do pondělní stávky se kromě studentů zapojili i dělníci z továren nebo provozovatelé obchodů.

Podle agentury Reuters tak mnoho kaváren a prodejen v Minsku zůstalo zavřených a na výzvu opozice zareagovali také pracovníci velkých chemiček v Grodnu a minských závodů na výrobu těžkých terénních vozidel a traktorů MZKT a MZT. Běloruské úřady ale tvrdí, že velké podniky dál fungovaly normálně.


Opoziční hnutí v Bělorusku pomalu usínalo, stávka mu dodá nový impulz i nápady, říká novinářka


Číst článek

Celonárodní stávka se v zemi zmítané protesty proti Alexandru Lukašenkovi uskutečnila poté, co režim nepřistoupil na ultimátum vůdkyně opozice Svjatlany Cichanouské. Ta přislíbila, že pokud do 25. října Lukašenko neodstoupí, nepropustí politické vězně a nevypíše nové volby, začne v zemi generální stávka. Tak se také stalo, její rozsah ale není tak velký, jak by si Lukašenkovi odpůrci přáli. 

„Generální stávka nedopadla podle představ opozice. Je ale třeba to dát do kontextu s děním v neděli, kdy opozice svolala pravidelné víkendové demonstrace. Tam bylo obrovským úspěchem, že přišlo tolik lidí. Výsledek je tedy podle mě smíšený, ale hodnotím to spíš jako úspěšné – stejně jako někteří běloruští analytici, podle kterých se opozici podařilo převzít otěže,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček s tím, že stávka měla větší efekt mimo velké závody – v menších fabrikách či soukromých podnicích i mimo hlavní město.

Očekávaná stávka se tak promítla i do rozsahu nedělních protestů. Zatímco v předešlých týdnech se tradičních nedělních demonstrací obvykle účastnilo několik desítek tisíc lidí a komentátoři hovořili o jejich postupném skomírání, o uplynulé neděli to bylo jen v Minsku více než 100 tisíc lidí.

Bezpečnostní složky opět použily slzný plyn a zatkly desítky účastníků. Úřady zároveň zavřely několik stanic metra a vypnuly internet pro mobilní telefony, aby lidem zkomplikovaly domluvu ohledně protestů. Ani to ale davy lidí v Minsku neodradilo – vybavení historickými červenobílými vlajkami volali po demisi Lukašenka.

„Nemyslím si, že se podaří stávku v dalších dnech udržet – i nyní vidíme, že na rozdíl od pondělí podpora upadá. Generální stávka je opravdu velmi náročná, o víkendu ale opozice dostala do ulic stovky tisíc lidí. Udává se, že v Minsku to bylo až 200 tisíc, střídmější odhady hovoří o 100 až 150 tisících lidech – to jsou čísla, jaká jsme sledovali v srpnu, v září a první polovině října ale postupně klesala. Nyní se opozici podařilo lidi do ulic vrátit a otočit kormidlo, které se únavou vychylovalo v její neprospěch,“ dodává odborník.

Nepříjemnost pro Lukašenka

O vyvolání stávek se opozice snažila i v předchozích měsících, režim je ale vždy dokázal potlačit, mimo jiné uvězněním členů stávkových výborů nebo nátlakem na pracovníky ze strany vedení firem.

Pro režim proto není problém „rozprášit“ další případné stávky podobným způsobem, míní Havlíček. Dění posledních dnů podle něj nicméně ukázalo, že běloruská opozice dokáže udávat agendu a podporu si udržuje nejen na Západě, ale také na domácí půdě.

„I když se jim velký vzdor nepodařil a nedokázali generální stávkou poslat režim ekonomicky na kolena, dostali se zpátky na koně tím, že vrátili do ulic velké množství lidí,“ říká s tím, že to je taktický tah, který opozici vyšel.


Dveře mezi Evropou a Lukašenkem se uzavírají. Režim přitvrzuje, na konci října se ale bude lámat chleba


Číst článek

Proti opozici a demonstrantům přitom režim dál bojuje všemi možnými prostředky. Pokračuje v četném zatýkání a mnohdy velmi brutálních útocích, klíčové představitele opozice se snaží vyhánět ze země a pokouší se také omezit působení západních médií či nezávislých platforem – za extremistický byl minulý týden označen také informační kanál NEXTA-Live na sociální síti Telegram.

Sám Lukašenko se mezitím snaží kritiky uklidnit slibováním rozhovorů o změně ústavy, podle opozice pod vedením jeho protikandidátky v srpnových volbách Svjatlanou Cichanouskou těmito výroky ale chce jen získat čas a udržet se co u moci nejdéle.

„Pro Lukašenka je současná situace poměrně dost nepříjemná. Režim dělal poslední dva měsíce všechno pro to, aby lidi z ulic dostal, ve velkém zatýkal – dnes už je to víc než 15 tisíc lidí. Režim stále hledá cesty, jak se protestujících zbavit, ale nestačí to. Myslím, že na to bude muset nějakým způsobem zareagovat,“ míní Havlíček.

Zmiňuje přitom i nedávné setkání Lukašenka se zadrženými opozičními představiteli včetně Vikatara Babaryky, který se chtěl dlouholetému běloruskému vůdci postavit ve volbách, skončil ale za mřížemi. Některé z nich následně z vězení propustil, ti od té doby běloruský režim nekritizují. Dohodou s nimi se tak Lukašenko snažil opozici rozdělit, tvrdí Havlíček, podle kterého ale ani tato snaha „poslednímu diktátorovi Evropy“ nevyšla.

„Všechny kroky, se kterými Lukašenkův režim přicházel v posledních dvou měsících, se rozplynuly a touto velkou demonstrací utrpěl velký legitimizační úder. Opozice ukázala, že se nehodlá nechat zničit a navzdory represím bude dál protestovat v ulicích,“ říká s tím, že z hlediska dalšího vývoje hraje aktuální dění do karet opozici, i když rozuzlení může ještě nějakou dobu trvat.


Seniorka s vlajkou jako symbol protestů v Bělorusku. Lukašenko zakázal zatčení známé demonstrantky


Číst článek

Rusku dochází trpělivost

Pro další vývoj v zemi a udržení aktuálně poměrně silné pozice demonstrantů bude podle analytika důležitá také případná mezinárodní podpora – zejména ze strany Západu a Evropské unie, která odmítla výsledek srpnových prezidentských voleb a volá po vypsání nových.

„Je to důležitý apel i pro nás. Opozice neodchází, neztrácí půdu pod nohama a o to důležitější bude mezinárodní úroveň. Záleží tedy i na tom, jestli dokážeme běloruskou občanskou společnost a nezávislá média podpořit, jestli dokážeme sankční režim namířit i proti dalším předákům – dnes na něm máme i Lukašenka, ale hovoří se o zařazení dalších desítek, třeba stovek lidí, kteří jsou zapojováni do procesů represí,“ podotýká Havlíček.

Debaty o zařazení Alexandra Lukašenka na sankční seznam se v Evropské unii vedly po dobu několika týdnů. Původně na sankčním seznamu proti představitelům Běloruska, kteří jsou zodpovědní za volební podvody a následné represe, figurovat neměl.

Některé členské státy totiž trvaly na tom, že je potřeba zachovat prostředky, jak s Lukašenkem komunikovat. Vztahy mezi EU a Běloruskem se ale dál vyhrocovaly a režim zostřil útoky proti demonstrantům, proto byl Lukašenko na seznam nakonec zařazen.

Represe a mučení lidí ve věznicích ale dál probíhá, varuje Havlíček, proto je také podle něj zapotřebí zesílit mezinárodní tlak i na „střední management“ běloruského režimu. Vedle toho je ale důležité, aby Západ tlačil na Rusko – nejdůležitějšího spojence běloruského režimu, který Lukašenkovi zatím vyjadřuje podporu.


Bělorusko na rozcestí. Bouřlivé dění napjatě sledují i české firmy, které v zemi působí. Co je v sázce?


Číst článek

„Jakkoliv se nám to nemusí líbit, Rusko je klíčovým hráčem, který běloruské vedení podporuje. Nejde jen o vysílání nejrůznějších lidí do Běloruska, od poradců po novináře, ale také o finanční podporu a právě tam si myslím, že režim bude mít největší slabiny. Ekonomika bude ochromená koronavirovou pandemií, ale také tím, že z Běloruska odcházejí některé společnosti. Od začátku protestů už odešlo více než 13 tisíc kvalifikovaných lidí, zejména technologických oborů včetně oblasti IT,“ popisuje odborník AMO.

To jsou pro ekonomiku obrovské ztráty. Jenom IT sektor totiž v posledních letech tvořil zhruba 5,5 procenta běloruského HDP. Na odsud technologických společností z Běloruska upozorňuje také server Euronews, podle kterého směřují především do zemí, jako Polsko, Ukrajina nebo Estonsko. „Velká část těchto firem plánuje z Běloruska odejít a režim tím bude velmi trpět. Tady se může lámat chleba,“ míní Havlíček, podle kterého může Západ prostřednictvím ekonomiky na režim dál tlačit.

Z druhé strany ale sílí nátlak Ruska, které sice Lukašenka podpořilo, statisícové davy v běloruských ulicích mu ale ukazují, jak moc je osoba Lukašenka pro veřejnost toxická. Moskva si ale potřebuje udržet pozitivní postoj, který k ní většina lidí v Bělorusku chová. „Čím víc bude Rusko Lukašenka podporovat, tím hlouběji bude padat ve vnímání Bělorusů. To je pro Rusko důležité,“ varuje Havlíček.


Co ukázala schůzka Lukašenka s Putinem? Kreml mohl nabídnout víc, Bělorusko je pro něj ale dilema


Číst článek

Připomíná přitom setkání Lukašenka s Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo v polovině září v ruském letovisku Soči. Během schůzky, která se odehrála vůbec poprvé od srpnových voleb, Putin vyjádřil běloruskému vůdci podporu a nabídl mu finanční injekci, a to formou úvěru ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

„V Soči Lukašenko Putinovi zároveň slíbil, že doplatí dluh Gazpromu, že dojde k přesunu zahraničního obchodu z pobaltských přístavů do těch ruských a některé další věci. Nic z toho se ale neděje. Lukašenko si myslí, že bude jako doposud hrát svoji hru mezi dvěma šachovnicemi – ruskou a tou západní. To ale skončilo a Lukašenko si to neuvědomuje. Rusům přitom dochází trpělivost,“ upozorňuje odborník

Běloruský režim tak podle něj bude muset reagovat nejen na selhání dosavadní taktiky vůči opozici, ale také na nespokojenost Ruska, která dál roste. Všechny tyto okolnosti Lukašenko bude muset vzít na vědomí a podle toho změnit svůj dosavadní přístup.

„Určitě si myslím, že ze strany Lukašenka musí dojít reflexi. Uvidíme, jestli dojde k nějakým ústupkům vůči koordinační radě a opozici, což by postupně samozřejmě vyvrcholilo ve svržení režimu, anebo k dalším represím a dalšímu zesílení tlaku, na který bychom jako Západ měli reagovat přísnými, třeba i sektorovými sankcemi, například vůči státním bankám a podnikům, abychom režim ekonomicky podkopali – bohužel i na úkor tamních občanů,“ uzavírá Havlíček.  

Eliška Kubátová

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Koronavirus ONLINE: 9144 nakažených za den v ČR, vláda bude řešit PSA i spuštění vleků

Ještě jednou o PSU a tentokrát podrobněji. Co stojí za tím, že je index rizika …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *