Web zprávy

Stížnosti na neposkytnutí informací z Hradu má opět řešit zase jen Hrad, Hamáček je pro

Novinky se proto obrátily na ministra Hamáčka s dotazem na důvody, proč se rozhodl změnu podpořit.

„Úřad pro ochranu osobních údajů je součástí moci výkonné, a může proto být otázkou, a to i z ústavně-právního hlediska a principu dělby moci, zda je vhodné, aby byl v rámci agendy poskytování informací nadřízen některým typům státních institucí, jako jsou soudy, komory Parlamentu či právě Kancelář prezidenta republiky,“ stojí v odpovědi resortu.

Hana Malá z tiskového odboru ministerstva k tomu dodala, že stejný požadavek jako Mynář vznesla v rámci meziresortního připomínkového řízení i Bezpečnostní informační služba (BIS). V případech, kdy nelze určit orgán příslušný k rozhodování o odvolání a o stížnostech obecně podle správního řádu, by se tak mělo nastavení vrátit do podoby před poslední změnou zákona.

Stížnost na Hrad má opět řešit samotný Hrad?

Zde ale opakovaně nastávaly problémy. Jakmile totiž resort žadateli informaci neposkytne, rozhoduje o stížnosti nadřízený úřad. Například v případě ministerstva je to ministr. Ale některé instituce takový orgán nemají. A to je právě i případ Hradu. O stížnosti by tak znovu rozhodoval jako nadřízený orgán sám Mynář.

Některé žádosti přitom končily u soudu. Mezi nimi byl třeba případ Luďka Maděry, který se dožadoval údajů o platech úředníků Hradu. Že informaci poskytnout musí, bylo nakonec rozhodnuto až soudní cestou.

Aby se tak zamezilo zdlouhavým právním sporům, inicioval šéf pirátských poslanců Jakub Michálek změnu, která pravomoc rozhodovat o oprávněnosti postupu úřadů převedla pod Úřad pro ochranu osobních údajů.

Vnitro: Vždycky to přece může řešit soud

Ministerstvo však nyní argumentuje právě zachováním možnosti soudního přezkumu. „Jakákoliv případná změna na tom nic nezmění,“ doplňuje Malá.

A zdůrazňuje, že důvodem novelizace zákona je potřeba provést transpozici nové evropské legislativy v oblasti otevřených dat.

Zároveň však odmítá, že by vnitro současně s tím směřovalo k omezení práva na informace. Resort má nyní ve spolupráci s dotčenými subjekty, včetně Úřadu pro ochranu osobních údajů, hledat řešení, které umožní náležitou kontrolu nad způsobem poskytování informací.

Finální podoba zákona tak zůstává nadále otevřena. Nicméně lhůta k převedení unijního práva byla stanovena na červenec roku 2021. Poslanecká sněmovna by se proto měla k návrhu dostat ještě v tomto volebním období.

Také přečtěte

PONEDĚLNÍK: Výchova sportovních novinářů. Mohou si je kluby vybírat?

Psaní o korupční aféře, o předražené zakázce rekonstrukce stadionu, o ztrátě hlavního sponzora. Někdy stačí …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště