„Všichni sledujeme, co se děje v Českém Švýcarsku a u nás na hřebenech v Černém sedle nad Martinovkou si v noci nějací pitomci rozdělali oheň. Otevřený oheň! A jelikož je tam dřeva málo, tak k tomu použili tyče, které tam má Horská služba jako zimní značení,“ informovala o případu Správa Krkonošského národního parku.
Požár v Českém Švýcarsku? Peklo, popisuje hasič, který bránil před plameny Janov
Vedle ohniště se válela v trávě odhozená plastová lahev polské značky. „Ráno to sotva zalili, možná vodou z lahve, kterou jsme nalezli poblíž. Nebýt pracovní cesty kolegy z Horské služby, který ještě teplé ohniště nalezl, nahlásil a našeho strážce, který jej přinesenou vodou dohasil, tak jsme také mohli Českému Švýcarsku směle konkurovat. Lidi, prosím vás, přemýšlejte,“ uvedli ochránci přírody.
U ohniště ležela pohozená plastová lahev.
Podle lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny platí zákaz kouření v lese, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně v lese či ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa, rozdělávání a udržování otevřeného ohně ve volné přírodě, táboření v lese a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa, odhazování hořících nebo doutnajících předmětů a spalování odpadů a dalších hořlavých látek na volném prostranství či jejich hromadění v blízkosti lesních porostů a polí.
„Než kohokoliv napadne si zapálit cigaretu nebo rozdělat oheň, měl by si srovnat v hlavě to, zda je ochoten a schopen do konce života žít s tím, že se kvůli němu těžce zranil nebo dokonce zemřel hasič,“ poznamenal v pondělí Tomáš Salov, mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko, kde stovky hasičů bojují od neděle s rozsáhlými požáry.
Útěky z domovů, beznaděj a slzy. Hřensko zažívá peklo při obřím požáru
„V posledních letech se častěji než v minulosti u nejrůznějších pomníků a božích muk, včetně těch daleko od obydlených míst, objevují svíčky. Jsou mnohdy pokroucené se stopami hoření plastového obalu. Zejména v tyto suché dny je obrovské riziko, že od svíčky chytne tráva a od ní les,“ upozornil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Se vší vážností proto apeluji na všechny, aby od této praxe, která konec konců představuje porušení lesního zákona, upustili a svíčky do přírody vůbec nenosili,“ zdůraznil.
Nedbalost a bezohlednost turistů
Zvýšené riziko vzniku požáru existuje nejen v lesích, ale i na loukách či třeba na smilkových trávnících krkonošské tundry.
„Zesílenou pozornost požárním rizikům pochopitelně v současné době věnují také naši strážci a lesníci v terénu. Žádáme přesto zároveň návštěvníky, aby si všímali svého okolí a hlásili jakýkoli zárodek možného požáru, kterého by si na svých cestách v Krkonoších všimli, a to nejlépe přímo hasičům na nouzovou telefonní linku 150 nebo linku integrovaného záchranného systému 112, případně na pohotovostní telefonní číslo Správy KRNAP 737 211 113,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Pohromou pro lesy je i žravý klikoroh. Jihočeští vědci na něj vyvinuli pasti
V Krkonoších ve volné přírodě zasáhl poslední velký požár v roce 2018 alpínskou louku u Labské boudy. Na ploše asi 30 hektarů hořely porosty kleče, zakrslých smrků, smilky tuhé, borůvčí a rašeliniště.
Příčinou byla zřejmě něčí nedbalost. „S lesním požárem máme zkušenosti také na Harrachovsku, kde hořel les na Plešivci. Všichni vidíme, jaké je v posledních letech sucho, a přesto se najdou lidé, kteří klidně zapálí svíčku v kalíšku a nechají ji hořet u křížku nebo božích muk. Pak stačí trocha větru a neštěstí je na světě,“ připomněl Böhnisch.
Ve spolupráci s hasiči pravidelně probíhají na území Krkonošského národního parku cvičení. Letos v květnu trénovali hasiči zásah při simulovaném lesním požáru v Poniklé v těžko dostupném terénu nad údolím Jizery.
