Web zprávy

Tyrolské horské pastviny jsou ohroženy změnami klimatu, snižuje se biodiverzita a údolím hrozí sucho | iROZHLAS

V kožených kalhotách a s pasteveckou holí zdobí Sepp Rieser své tyrolské krávy na návrat do stájí. Léto totiž strávily na horských pastvinách. Tato tradice možná vymizí kvůli oteplování klimatu. Vyšší teploty, sucho a nerentabilnost: podle oficiálních statistik zmizelo v Rakousku během 20 let více než 1250 pastvin. Stejně jako v italských, francouzských a švýcarských horách je i zde vyhánění dobytka na léto na horské pastviny starobylým obyčejem.



Pertisau

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít



Vyhánění dobytka na léto na horské pastviny je starobylým obyčejem. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Bučková

„O tomto svátku, ve třetí zářijový pátek, vždy přivádíme dobytek do údolí, dělám to odmalička,“ řekl agentuře AFP Rieser. Ve 1267 metrech nad mořem, uprostřed idylického pozadí hor, je tráva šťavnatá.


Rakouské Alpy prozradí, co nás čeká. Tamní ledovce už nelze zachránit a předpoví osud Himálaje


Číst článek

Suzie, Rebecca, Verena… V srdci přírodní rezervace alpského parku Karwendel zdobí svých 90 bílých a rusých dojnic věnci z květin a jedlí roubícími zbožné obrázky Ježíše a Panny Marie. Na jejich černé ohlávce jsou vyryty iniciály jejich majitele.

„Potřebujeme ochranu Všemohoucího pro lidi a naše zvířata, pro pastviny,“ říká farmář, věřící katolík. Své stádo žene na cestu, která spojuje pastvinu Gramai-Alm s obcí ležící na břehu azurového jezera. Tento křehký ekosystém „musíme chránit, to je naše tyrolské bohatství. Je potřeba, aby se tam stádo páslo, a tak udržovalo krajinu“, říká Rieser.

Zdá se, že nic nemůže narušit rituál, který byl v roce 2019 zanesen na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Nicméně pasák Gottfried Brunner, který dohlíží na dobytek už deset let, pozoruje, že léto přichází dříve a vegetace příliš bují.

V roce 2019 byla průměrná teplota v Rakousku 8,5 stupně Celsia, což je o 1,6 stupně více než v letech 1981 až 2010. Od roku 2011 byly všechny roky teplejší, a to znamená hlubokou změnu. „Nemůžeme si toho nevšímat. Srážky jsou intenzivnější, vytrvalé. A pak se znovu vrací extrémní vedro,“ říká Rieser.

Příliš bujná vegetace

Organizace Greenpeace už dlouho bije na poplach. „Když je déle vedro, vegetace je na krávy příliš bujná,“ vysvětluje expertka na klima původem z Tyrolska Jasmin Dureggerová. Zbavovat pastviny křovisek ručně v nepřístupných oblastech představuje pro chovatele další náklady.


Švýcarsko otevřelo železniční tunel dlouhý přes 15 kilometrů. ‚Projekt století‘ má šetřit planetu


Číst článek

„Místo trávy rostou křoviska. Tak se snižuje biodiverzita a údolím hrozí sucho, protože křoví spotřebuje více vody než rostliny,“ říká. „Začíná tu růst smilka tuhá, která může přispívat ke vzniku lavin,“ vysvětluje Dureggerová. Krávy svou přítomností stabilizují půdu, a snižují tak riziko sesuvů půdy v tomto turisty oblíbeném regionu.

Karin Pölzlová, která vážila tříhodinovou cestu, aby se mohla podívat na slavnostní sestup krav do údolí, lituje krávy, které možná jednou budou muset po celý rok zůstávat dole. „Byla by to škoda,“ povzdychne si žena, která má tričko se smějící se krávou a která sbírá krávy z porcelánu.

„Musíme se přizpůsobit, abychom si zachovali naše dědictví a životní styl,“ zdůrazňuje Jasmin Dureggerová. „Jestliže neuděláme vše, co je v našich silách, abychom klima ochránili, pak tady za půl století už nebudou takové pastviny, jaké jsme znali,“ varuje.

ČTK

Sdílet na Facebooku


Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout


Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Zavřít





Také přečtěte

Poklad v Hradišti: podzemí ukrývalo vzácné artefakty z dob třicetileté války

Stalo se tak při záchranném průzkumu v místech, kde stávala někdejší sodovkárna, v lokalitě mezi ulicí Hradební, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *