Web zprávy

U hospodářské kriminality bývají advokáti mimo hru, říká Miroslav Antl

Proč jste se nechtěl stát advokátem?

Jako státní zástupce jsem byl procesním protivníkem advokátů a v některých jasných případech jsem se setkal i se zbytečně agresivní obhajobou. Říkal jsem si, že tohle bych nikdy nechtěl dělat. Také mi moji nynější šéfové slíbili, že nebudu muset hájit vrahy, pachatele nejzávažnějších násilných a mravnostních zločinů a organizovaný obchod s drogami. Tedy věci, které jsem přes dvacet jako státní zástupce aktivně dozoroval. I když bych neměl problém s obhajobou u vražd z omluvitelné pohnutky, tedy zabití, včetně cynicky řečeno „domácích zabijaček“. A rád bych hájil případy nutné obrany, s níž mám četné zkušenosti a jako státní zástupce jsem některé smrtelné případy odložil hned začátku.

Co vás přesvědčilo?

Skončil jsem po dvanácti letech v Senátu a musel se rozhlédnout, co dál. Oslovili mně bratři Petr a Honza Šťovíčkovi, spoluzakladatelé kanceláře KŠD Legal, s nimiž se známe z východních Čech. Po prvotním zaváhání jsem se jednoznačně rozhodl pro nástup do renomované kanceláře. A jak jsem zatím poznal, byť přes roušky, je tu parta lidí pracujících v týmu, specialistů na veškeré obory práva. Jsem rád, že mne přijali přátelsky. Takřka hned jsem se vřadil mezi ně, a to jako zdejší doyen. Nadto je mi ctí a výzvou vytvořit v rámci naší kanceláře trestní úsek, abychom poskytovali kvalitní klientský servis pokrývající celé právní spektrum. 

Vidíte jako advokát trestní řízení jinak než dřív?

Protože KŠD je silná v civilním a obchodním právu a zjednodušeně řečeno v byznysu, vidím svou práci hlavně v majetkové a hospodářské kriminalitě. Musím říct, že pohled advokáta je pro mě u některých věcí také zcela nový.

Konkrétně?

U hospodářské a majetkové kriminality probíhá většina přípravného trestního řízení formou prověřování. Smyslem tohoto prvotního stadia přípravného řízení trestního je, že by člověk neměl vědět, že je podezřelým. Policejní orgány vůči němu opatřují důkazy, jako například záznamy o telekomunikačním provozu, odposlechy telefonních hovorů, důležité listinné materiály a podobné důkazy, jež jsou posléze využitelné i před soudem. 

V jeho rámci tedy probíhá dokazování, a to zcela bez možné účasti obhájce. Policie například předvolává svědky k podávání vysvětlení. Nebo dokonce svědka vyslechne za přítomnosti soudce v rámci neodkladného, respektive neopakovatelného úkonu, opět bez přítomnosti advokáta. Byť může jít o zcela zásadní neopakovatelnou výpověď, důležitou pro posouzení viny či neviny podezřelého. Který už například po sporné domovní prohlídce tuší či ví, že je podezřelým, tedy „kandidátem na obviněného“. Ale nemá žádnou možnost klást otázky, a tedy řádně uplatnit ústavní právo na obhajobu. Je mu odpíráno i nahlédnutí do zásadní svědecké výpovědi před soudcem.  Obhájci jsou z dokazování formou prověřování zcela vyřazeni. Po stručném prověřování má přitom rychle následovat férové dokazování v rámci přípravného řízení a zejména řízení před soudem.

Zvlášť, když se podezřelý dozví o všem jinou cestou.

Tahle fáze utajeného dokazování bývá prozrazena domovní prohlídkou, po níž kupodivu hned nenásleduje trestní stíhání. Přitom dotyčný člověk je už oficiálně označen jako podezřelý, třeba s právní kvalifikací zvlášť závažného zločinu – a někdy dokonce jako člen organizované skupiny. V jiných případech se to dozvídá z médií. Setkal jsem se i s případem, kdy půl hodiny po domovní prohlídce už bylo vše zveřejněno i s podrobnostmi na zpravodajském serveru. Evidentně měl novinář informace předem, neboť by nestihl článek ani napsat. A čtenáři se pohoršují nad zločincem, který ani netušil, že něco spáchal.

A pak se třeba půl roku či rok nic neděje, anebo k trestnímu stíhání ani po letech vůbec nedojde. Avšak lidé jsou přesvědčeni, že dotyčný je gauner ze zločinecké tlupy. A diví se, že je na svobodě. Občané přitom nerozlišují, že podezřelý není obviněný, natož pak vinen. Přesto z medializace velice často vyplynou problémy v zaměstnání, samozřejmě v rodině, komunitě…, dokonce i děti mohou mít problémy třeba ve škole. Pro veřejnost je ten člověk zlodějem, podvodníkem, defraudantem a tak dále. A když to trvá dva, tři roky, úplně to člověka vyřadí ze společenského a profesního života.

Ale i k podání vysvětlení si může člověk vzít advokáta.

Může. Ale pokud není dotyčný obviněn, je tam advokát pouze v roli jakéhosi přísedícího, který může maximálně podezřelého poučit o jeho právech, avšak při jeho výslechu formou podání vysvětlení žádná obhájcovská práva uplatnit nesmí.

Jak k tomu došlo?

To nevím, protože jsem už dlouho mimo praxi. Navíc u násilné trestné činnosti to funguje jinak. Například u vražd, kde se zpravidla rychle objeví kandidát na podezřelého a okamžitě se stává obviněným.

Jaké to je dívat se najednou na věc z druhé strany?

Z pohledu advokáta to, o čem si teď povídáme, pokládám za obcházení řádného dokazování s účastí obhájce, a tedy za porušení práva na obhajobu. Paradoxně je na tom lépe obviněný, který má veškerá práva v rozsahu trestního řádu a zaručená Listinou základních práv a svobod. Tedy, aby hned na začátku obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání a mohl se hned začít hájit za využití obhájce, který má právo se aktivně zúčastňovat všech relevantních úkonů přípravného řízení.

Asi není vhodné říkat, že stejně ve mně zůstává státní zástupce, protože prvních dvacet let profesního života Vás formuje. Já jsem navíc byl terénním státním zástupcem, vyjížděl jsem na místo činu, chodil na soudní pitvy, vyslýchal obviněné a důležité svědky, řídil si celé vyšetřování a pak u soudu prosazoval přísné tresty. Na druhé straně jsem s větším nadhledem posuzoval méně závažné trestné činy a rozdílně od kolegů u bagatelních trestných činů jsem měl tendenci posuzovat je jako přestupky.

Jak šetření a soudy urychlit?

Trestní proces bývá neúnosně zdlouhavý. Trestní řád, ale i ten občanskoprávní, jsou šedesát let staré. Každý z nich prošel asi sto padesáti novelizacemi. I pro specialistu bývá obtížné se v tom orientovat. Správně měl být trestní řád soudní do legislativního procesu předložen v rámci rekodifikace trestního zákona, a civilní proces společně s novým občanským zákoníkem. Navíc to vypadá, že obě zcela zásadní novely jsou stále v nedohlednu.

Přitom by stačilo aspoň zkrátit přípravné řízení trestní. Třeba opakované výslechy svědků nemají význam. Tím akorát svědka naštvete. On nejprve podá vysvětlení, pak ho poučí a vyslechnou jako svědka, a to třeba i opakovaně, i když například trvale odepírá výpověď ze zákonných důvodů. A nakonec jde ještě jednou či dvakrát k soudu. U soudu je pak největším problémem opakované vracení věci odvolacím soudem. Například Slováci tomuto „právnímu ping pongu“ zamezili tím, že krajský soud může případ vrátit jednou a podruhé už musí rozhodnout.

A co kvalita vyšetřování?

Za jeho kvalitu zcela jednoznačně odpovídá státní zástupce, neboť on je pánem přípravného řízení. Měl by dozorovat celý případ průběžně a průběžně řídit či úkolovat policejní orgány. Odpovědnost je tedy na něm, nikoliv na výkonném policejním orgánu. Musí se přitom řídit základními zásadami trestního řízení, kdy například zásada vyhledávací ukládá opatřovat důkazy nejen v neprospěch obviněného, ale i v jeho prospěch. A na to se někdy zapomíná.

Na první pohled je bývalý prokurátor pro advokátní kancelář terno. Ale v čem je ta skutečná přidaná hodnota?

V KŠD Legal bych měl garantovat trestněprávní agendu, a společně s dalšími kolegy realizovat zakázky v trestní oblasti. Trestním právem se zabývám již čtyřicet let. K tomu se přidaly zkušenosti v bezpečnostní oblasti a v uplynulých dvanácti letech i z legislativního procesu, když „mým“ senátním ústavně-právním výborem procházela většina právních norem. Já jsem byl nejčastějším garančním zpravodajem, samozřejmě vždy trestněprávních předpisů.

Kde se vidíte řekněme za pět let?

I s ohledem na věk se vidím spíše v té metodické a konzultační rovině. Soudy bych radši přenechal mladším a vytvářel jim zázemí. Zkrátka předával zkušenosti. Protože ty se nedají napsat, dají se předávat nebo promítat do vyjádření. Měl bych pomoci i v prvním osobním kontaktu s klientem.

Budete ho spíš přesvědčovat o té nejlepší možné konstrukci obhajoby, nebo půjdete za ním a jeho myšlením?

Obojí. Rozhodnutí o formě obhajobě je na klientovi. Já mu musím nabídnout možnosti, doporučit tu nejlepší, ale nakonec se musí rozhodnout on. Mezi tyto možnosti patří i odklony v trestním řízení, jako je narovnání, dále zrychlení procesu například dohodou o vině a trestu, prohlášením viny, prohlášením některých skutečností za nesporné a podobně. Ta škála možností, kam směřovat, je dnes široká. Včetně trestu bez sociální izolace.

 

JUDr. Miroslav Antl

Jako státní zástupce (dříve prokurátor) pracoval 22 let, z toho 15 let na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové. Na Ministerstvu vnitra zastával pozici ředitele Úřadu vyšetřování pro ČR a poté 1. náměstka policejního prezidenta pro trestní řízení. V letech 2003 až 2007 byl výkonným ředitelem pro bezpečnost Českého Telecomu (Telefónica O2). Od roku 2008 pak dvě volební období senátorem Parlamentu ČR, posledních deset ve funkci předsedy Ústavně-právního výboru. Dlouhodobě přednáší trestní právo na Univerzitě v Hradci Králové i jinde. Napsal dvě knihy pro širší veřejnost: „Gaunery nemám rád“ a „Miroslav Antl radí, jak na gaunery“. Přes 10 let byl prezidentem Basketbalového klubu Pardubice, je čestným členem Českého klubu olympioniků a aktivní je i v Českém olympijském výboru. Od prvního dne roku 2021 působí jako vedoucí advokát trestní sekce KŠD Legal.



Také přečtěte

Aston Martin ukázal svou formuli, do boje ji vyslal James Bond

Sebastian Vettel (vpravo) a Lance Stroll představují formuli Aston Martin. | foto: AFP PHOTO / ASTON …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště